sb157-05 0..8296

1014

Vymyšlénka, y, f. = výmysl, myšlénka,
die Erdichtung, Ersinnung. Mus. II. 3. 7.
Nevěřte mu, vždyť to jen jeho v. jest. Us.
— V., něm. Wimischlenka, samota u Do-
bříše. — V., die Neumühle, u Telče. Vz
Vymyšlený. Tč.

Vymyšlenosť, i, f. = výmyslek, výmysl,
die Erfindung. Měst. bož. To je marná v.
Us. Dch. V případě pouhé vymyšlenosti.
Ddk. IV. 175.

Vymyšlený; -šlen, a, o, ausgedacht, er-
sonnen, aus der Luft gegriffen, erfunden.
V. věc (nepravda), lež, novina, příčina, krmě
(nákladná). V. V. bába (vymýšlející, jak by
komu co na příkoř učinila). Us. Žádným
právem ani kterým v-ným obyčejem. List
z r. 1550. Tč. Obraz: puol člověka a puol
koně neb jinak v-ný; Mnozí milují dlúhé,
krásných řečí vymyšlených modlitby mně-
jíce, že čím jest řečí kraššie a delšie, tiem
Bohu vzácnejšie; V-mi slovy v lakomstvie
budú na vás kupčiti; Jí-li dřéve času neb
po času a jedl-li jest co v-ho lakotně. Hus
I. 66., 289, II. 153., III. 186. (Tč. ). — V.
mlýn, Neumühle. Vz Vymyšlenina.

Vymýšleti, vz Vymysliti.

Výmyšlice, dle Budějovice, Weimislitz,
městečko u Mor. Krumlova. PL.

Vymýšlívý, erfinderisch. Dch. Sebevražda
jest v-va. Kká. Td. 238.

Vymyšlování, n., vz Vymyšlení.

Vymýtění, n., die Ausrodung. V. lesa.
Dch., Ddk. IV. 244. Vz Vymýcení.

Vymýtěný; -ěn, a, o, ausgerodet. Vz Vy-
mýtiti, Vymýcený. V. les. Us.

Vymyti, myji, myj, myje (íc), yl, yt, ytí;
vymývati = mytím vyčistiti, auswaschen,
reinigen; vnitřek vyčistiti, auswaschen, aus-
spülen; vybrati, ausspülen, aushöhlen; my-
tím vypotřebovati, verwaschen. Jg. — abs.
Musil vymývati (se očistiti). Bl. Živ. Aug.
50. — co: vlnu, sklenici, hrnec, ránu. Us.
Voda zemi vymyla (vybrala). Us. Všecku
vodu vymyli (spotřebovali). Us. Jeden dvéře
otvírá, druhý pohár vymývá. Sš. P. 22. —
co komu: ránu vodou. Us. Ako postrelený
skočil ku krhle, že si tvár i oči vymyje.
Dbš. Sl. pov. III. 78. — co odkud: špínu
z plátna, maso z krve. Us. — co čím:
hubu, zuby čerstvou vodou. Us. — sobě
co kým: někým hubu si v. (ho pomlou-
vati). Us.

Vymýtiti, myť, mýtě (íc), til, těn a cen,
ení; vymycovati = vysekati, vykopati, aus-
hauen, ausroden. — co: les, Háj., pařezy.
D. — co čím: les pálením. D. — co od-
kud: trní z borek. Rkk. 61. — co kde.
Kníže udělal mu volnosť v. les mezi po-
toky Šebeníkem a Odrou. Ddk. IV. 323.

Vymytý, ausgewaschen, ausgespült. V.
sklenice. Us. Řeč nevymytá. Us. Dch. Ne-
vymytá huba (nečistě mluvící).

Vymývací, Wasch-. V. voda. Nz.

Vymývadlo, vymyvadlo, a, n., das Aus-
waschinstrument. Vz Zpr. arch. X. 43. —
V., das Waschgefäss. Jg.

Vymývati, vz Vymyti.

Výmyvka, y, f., vz Vrva, Vyrva. Na
Ostrav. Tč.

Vymžikati = častým mžikáním prach
n. mušku z očí na obrv vymžikati, vypra-
viti. Vz Mžikati. — co. Us. — koho kam:
k sobě (mžikáním k sobě přivolati). Na
Ostrav. Tč.

Vymžiti se, sich ausnebeln, ausnieseln.
Až se vymží všecka mhla, bude zase jasno.
Us. Tč.

Vyn = ven, hinaus. Na Ostrav. Tč.

Vyň = veň, v něj, in ihn. Na Ostrav.
Tč.

Vynaběhati se, sich satt laufen. — za
kým kam. V-la se za ním do města a
přece ho nedostala. Us. Tč.

Vynabírati se (čeho) kde, genug neh-
men, genug schöpfen. V-li tam v zahradě
mnoho jablek. — se čeho odkud: vody
ze sklepa. — se koho, foppen, sekiren.
Us. Tč.

Vynabízati se, vynabízeti se, aufmun-
tern, antreiben. — se koho. V-li se nás
dosť, aby sme tam šli, ale my jsme nešli.
Us. na Ostrav. Tč.

Vynáčený = nadšený. Na Slov. Ssk.

Vynačesati, vynačesávati se čeho, sich
satt kämmen. — V., lesen. — se čeho čím
odkud: slivek z haluzí hrablemi. Us. Tč.

Vynačísti se, čtu, četl, čtení = do syta
se načísti, genug lesen. — se na čem. Vím
psaní na zpamět a nemohu se na něm vy-
načísti. Č.

Vynačistiti se čeho, genug reinigen.

Vynáčiti, il, en, ení = nadchnouti, en-
thusiasmiren. Na Slov. Ssk.

Vynačudovati se = vynadiviti se, sich
genug wundern. Plk.

Vynačúvati sa = naposlouchati se, vy-
naslouchati se, genug zuhören. Mt. S. I. 52.

Vynadati, vynadávati = převzdívati, spi-
lati, Schimpfnamen geben, beschimpfen, auf-
heissen. — komu. To není hezké od něho,
tak mi v. Us. Tč. Tak si vynadali, jak jim
slina na jazyk dala. Us. Tč. — komu jak.
Vynadal jí kurev, jemu šelem. Us. Vynadal
mu pod světem (= škaredě). Mor. Brt. Vy-
nadal mu zlodějů neb do zlodějů. Na Ostrav.
Tč. Vynadala mu do kädejakých loptošov.
Dbš. Sl. pov. I. 61.

Vynaděkovati se komu, genug danken.
Nemohl se mu dosť v. Puchm. Klš. — zač.
My za to dobrodiní nemůžeme v. se. Pal.
IV. 2. 502.

Vynadělávati kde, Lärm machen. Co
ty děti v-ly, když otce nebylo doma! Mor.
Tč.

Vynádenničiti, il, en, ení, als Taglöhner
verdienen. — si co. Sych

Vynadívati se, sich woran satt sehen. —
čemu. Nemohu se tomu dosti v. (dosti nač
se dívati). D. — na čem. Celé dlouhé
chvíle na něm se v. nemohu. Č. — nač.
Nemohl jsem se na všecko ani dosť v. Us.
Šd.

Vynadiviti se, il, ení, sich satt wundern.
— čemu. Nemohli jsme se tomu dosti v.
Sych., Puch., Mus. 1880. 482., Šd.

Vynadobiti, il, ení = vydobyti. — čeho
čím komu. Předkové naši velikými ná-
klady slobody jsú na památku věčnú nám
potomkom v-li. Sl. let. V. 169.