sb157-05 0..8296

1015

Vynadožírati, plagen. — se koho. Co
ti ludé se nás v-li, až jsme je vypravili.
Mor. Tč.

Vynadýmati se čeho, sich satt blasen.
Co se těch puchýřů vynadýmával a žád-
ného nenadul. Us. — co. Krk svůj v., sich
aufblasen. Us. Tč.

Vynáhlati se, sich beeilen. — abs. Vy-
náhlajte sa, abyste byli brzo doma. Na
Slov. Tč.

Vynahlídati se čemu, sich satt sehen.
Nemoci se čemu dosti v. (vynahlídati). D.

— se odkud kde kam. V. se z okna,
za oknem na cestu, jde-li už někdo, sich
satt hinausblicken. Us. Tč. — se čeho,
genug warten, pflegen.

Vynáhliti se, vz Vynáhlati se.

Vynáhrada, y, f. = vynahrazení, die
Entschädigung. Na Mor. a Slov. Šd. A na-
učí ho, čo si má pýtať na v-du; Prijal jich
do služby a rybárovi dal statečnú v-du,
keď mu jich len doviedol; Obom stala se
vám škoda a toho bude v., kto z vás zajtrá
ráno vyháda, čo je najtučnějšie. Dbš. Sl.
pov. I. 22., III. 16., VI. 53. (Šd. ).

Vynahraditel, e, m., der Entschädiger.
Us. Tč.

Vynahraditelka, y, vynahraditelkyně,

ě, f., die Entschädigerin.

Vynahraditelný, ersetzbar.

Vynahraditi, hraď, il, zen a žen, ení;
vynahrazovati = nahraditi, odplatiti, er-
setzen, entschädigen, erstatten, vergüten,
einbringen, vergelten, wiedereinbringen. Jg.

— abs. Pán Bůh zaplať a vynahraď. Us.
Šd. — co komu: škodu, V., cenu, D., ná-
klad. Har. Něch jim to pán Bůh vynahradzí.
Sš. P. 171. Dajte kvietka, dajte rady, pán
Boh vám to vynahradí. Slov. ps. Tč. Pánbu
vám to zaplať a vynahraď. Šd. Veru vám
to sám pán Boh vynahradí. Dbš. Sl. pov. V.
87., Mt. S. I. 63. Vynahradím tobě ztrátu.
Koll. I. 397. — kde. On mi v-dí všecko
na tomto světě. Bes. mlád. — na čem.
Aby to v-dil sám pán Boh na těle, na duši,
na zdraví, na statku a zavaroval od škody
za to, co dáte. Dbš. Obyč. 43. — komu
zač. Sv. Blažej za to vám všecko v-dí.
Sš. P. 722. Zlé za zlé vynahradzovať bez
milosrdenství, to je múdrosť zlého světa.
Na Slov. Tč. Keď ja umrem, tak ma po-
chovajte, milého mi na pohräb volajte; nech
ma on ta pekne odprevadí, veď mu za to
Pánboh vynahradí. Sl. spv. IV. 150. — jak.
Pánbu vám to nastotisíckrát vynahraď. Us.

— co čím: dobré dobrým. V.
Vynáhradný, ersetzend. Bern.

Vynahráti, vynahrávati si s kým,
genug spielen. Us. Tč.

Vynahrazení, vynahražení, n., die Er-
setzung, Erstattung.

Vynahrazený, vynahražený; -en, a, o,
ersetzt, erstattet, entschädigt.

Vynacházení, n., das Befinden. D.

Vynacházeti, vz Vynajíti.

Vynachrkati, vynachrkávati se, hinläng-
lich sich ausräuspern. Vz Chrkati. — čeho.
Dost se plic vynachrkával, až je konečně
vychrkal. Na Mor. Tč.

Vynachváliti se, il, ení, genug loben. —
co, koho. Nemohl se ho (to) dosti v. Us.
Jg., Tč., Šd.

Vynájem, jmu, m. = vystoupení z nájmu
po výpovědi, die Ausmiethung. Dch.

Vynajíti, najdu, šel, jíti; vynacházeti,
el, en, ení; vynacházívati = naleznouti,
smysliti, finden, erfinden, auffinden, aus-
mitteln; se = býti, sich vor-, einfinden;
míti se, sich befinden. Jg. — co kde vy-
najíti: v knize. Us. Že šak ho oni vynajdú
v tom zámku. Dbš. Sl. pov. I. 67. Vždycky
cosi nového na něm vynachodí. Us. na
Ostrav. Tč. — se čeho. Vynachází se tam
domů pustých (jest tam). Schön. — se. Jak
se vynacházíte, lépe: jak se máte, jak se
vám vede, daří? Jg. Cf. Ht. Brs. 289. —
se kam kdy. Legitimační lístek je mu
jako vyzváním, aby se v určitý den k volbě
dal vynajíti, lépe: Legitimačním listem tímto
se vyzýváte, abyste v určitý den k volbě
přišel (volit přišel). — odkud. To že se
z hodnověrných pamětí patrně vynachází
(vyplývá). Skl. II. 71.

Vynáklad, u, m. = vynaložení, die Aus-
gabe, Auslage. Mor. Šd., Tč. Cf. Vynáloha.

Vynakládání, n., die An-, Verwendung.

Vynakládaný; -án, a, o, angewandt.

Vynakládati, vz Vynaložiti.

Vynaklepati se, hinlänglich klopfen. —
kde: u vrat, na vratech. Us. — se (čeho
kde) čím. V. se srpů kladivem na kameni.
Us. Tč. V-pal se dosť hubou, sich satt plau-
schen. Us. Tč.

Vynaklínati se na koho, sich satt flu-
chen. Us. Tč.

Vynakřivjati, vynakřiviti se čeho, ge-
nug krümmen. To děcko se huby na nás
vynakřivjalo! Us. Tč. V-il se dosti těch
tyček na obruče. Us. Tč.

Vyňal, vz Vyjmouti.

Vynález, u, m. = vymyšlení, vypátrání
věci nové, které dosud nebylo, die Erfindung.
Blř. To je nový v.; Učinil zase nový v. Us.
Jméno Tatarů jest v. Číňanů. Ddk. V. 216.

Vynalezatel, e, m., der Entdecker, Er-
finder. Měst. bož.

Vynalezatelka, y, vynalezatelkyně,
ě, f., die Entdeckerin, Erfinderin. Us.

Vynalezati, vynaleznouti, ul, ut, utí;
vynalézti, lezl, zen, ení = nalézti, vynajíti,
entdecken, finden, aus-, auf-, vorfinden, aus-
mitreln; smysliti, erfinden, ersinnen. — co.
Kdo to vynalezl? Ros. V. hru v šachy.
Hlas. — co po kom: dluh. Zlob. — se
kam kdy jak. Při té synodě dali jsou se
vynalézti sám císař a...; Že ani olomoucký
ani pražký biskup nedali se při ni (synodě)
vynalézti, tomu nedivíme se; Jaromír i Jan
ke květné neděli s jistotou v Římě dali
se vynalézti; k němu dali jsou se zejména
vynalézti čtyři vévodové s lidem svým.
Ddk. II. 166., 233., 252., 272. (Tč. ). — Oprav
tyto věty dle konce článku: Vynajíti. —
co kde jak. Bůh skrze něho (Krista) ku
spáse cestu v bezcestí ku podivení andělů
vynalezl. Sš. I. 169. (Hý. ).

Vynalezavosť, i, f., die Erfindungsgabe,
-kratt, Erfindsamkeit. Dch., Mus. 1880., 158..
Dk. P. 157. Jeho v. divy působí. Sych.