sb157-05 0..8296

1016

Vynalezavý, erfinderisch, erfindungs-
reich. V. duch. Dch.

Vynalezce, e, m., der Erfinder, Ent-
decker. V. pluhu, stroje nějakého.

Vynálezek (na Slov. vynálezok), zku,
m. = co vynalezeno, vynález, die Entdek-
kung, Erfindung. Hlas., Měst. bož. V. lidský.
Pal. Děj. III. 3. 27.

Vynalezení, n., die Entdeckung, Erfin-
dung. D. V. Ameriky, prostředku. Us.

Vynalezený; -en, a, o, erfunden, ent-
deckt. V. stroj atd.

Vynaleznouti, vz Vynalezati.

Vynaleznutí, n., die Erfindung. D.

Vynalezný, erfinderisch. Dch.

Vynalézti, vz Vynalezati.

Vynáloha, y, f., die Ausgabe, der Auf-
wand. Na Mor. Cf. Vynáklad. Tč., Vck.

Vynaložení, n., das Aufwenden, der Auf-
wand. V. práce, peněz, času, života, hrdla.
Us. S v ním všech sil, mit Einsatz aller
Kräfte. Dch. Hotovi jsou je statečně do v.
hrdla osvoboditi. Abr. II 163. V-ním života
za ovce. BR. II 341. b.

Vynaložený; -en, a, o, aufgewendet, ver-
wendet. Jeho síly všecky na to v-né ne-
stačily. Us.

Vynaložitelný, verfügbar. Ssk.

Vynaložiti, il, en, ení; vynakládati (zastr.
vynaložovati) = dáti, obrátiti, obětovati nač,
anlegen, anwenden, verwenden; nastaviti,
nasaditi, obětovati, wagen, daransetzen, auf-
opfern; se = sílu, práci obětovati, sich
widmen, sich verlegen. Jg. — co. Že by
zboží vlastního nemohl vynaložiti (že by
nemohl zaraziti řemesla). Sedl. Rychn. 7.
I nám dal Bůh um a ramena, ať je tedy
každý vynaloží. Koll. 1. 403. Co vynaložili
starostí (lépe: co se nastarali. Pk. ). Ra-
ději své všecky věci i sebe v., nežli jeho
se zbaviti. BR. II. 45. b. — co, se nač,
na koho. Peníze na něco (na stavení);
svou mysl, čas, pilnosť, práci, starosť, péči,
snažnosť na něco; statek svůj na marné
věci v. V. Na nejpilnější náklady horní pe-
níze v. Nar. o. h. a k. Mnoho peněz na vý-
cviku svých dětí v. Mor. Tč. Žena ta vy-
naložila na lékaře všechen statek svůj. Sš.
L. 80. Vynakládal na to zaroveň všechen
svůj vliv, aby knížete zachoval při stálé
shodě s králem německým; Královna matka
na stavbu kláštera i chrámu mnoho peněz
vynaložila. Ddk. III. 186., V. 196. (Tč. ).
Nepřátelé měšťany prostějovské 1. 1642. tak
vyšacovali, že mnozí na ně 1000 zl. i více
vynaložili. Tč. exc. Což jest na opravy a
stavení vynaloženo; Na to, abyste milosr-
denství prokazovali, všecku snažnosť vy-
naložte; Statek svůj všecek na lékařství
vynaložila. Arch. IV. 222., BR. II. 40. a.,
151. (Šd. ). V. se nač, V., na práci (= od-
dati se jí). Bart. II. 2. Zlob., Br., Plác. —
se čeho nač. To sem se na toho chlapce
peněz vynakládal a marně! Us. Tč. — co,
se k čemu. V. co k službě boží, Kom.,
se k práci. Zlob. — co, se zač: peníze za
chléb. Br. On by svůj život zaň vynaložil.
Us. Tč. Sám se vynaložím za duše naše.
Br. — čeho, co pro koho, proč. Své
hrdlo pro něco v. Plác., Br., Plk. Má mu

škody skrze to vzaté a pro to vynaložené
navrátiti. Zř. F. I. S. XXV. Pre lásku tvú
stríbro, zlato rád bych vynaložil. Us. Tč.
Který (Herodes Agrippa) pro vyšetření a
dopídění se Petra zajisté všelikou píli vy-
naložiti hodlal. Sš. Sk. 145. (Hý. ). Jsem
hotov jako otec laskavý pro dítky života
vynaložiti: Života a všech věcí svých pro
mne vynaložiti neliknuje. BR. II. 619. b.,
350. a. — odkud nač. Zde blízko tisíce zl.
z důchodů nynějších na dostavení hradu
přerovského sem v. musil. Žer. 348. — aby.
Na to se vynaložil, aby to udělal. Br. —
adv. Práci svou zle, darmo na něco v. V.

Vynamáhati, genug anstrengen. — co
nač: své síly na něco v. — V. se čeho,
genug verlangen. V-hal sem se té knihy
od něho, až sem ji dostal. Us. Tč. — se
kde: na světě, sich genug plagen. Us. Tč.

Vynamysliti se, ersinnen, genung nach-
sinnen. Hněvk.

Vynaňsť (vynaňdu, eš, vynašel) = vy-
najíti, auffinden. — co kde. Us. na Ostrav.
Tč.

Vynapobízeti se koho k čemu, genug
antreiben, anregen, zureden. Co se nás vy-
napobízeli, abysme s nimi šli. Us. Tč.

Vynapočítati, genug berechnen, aus-
rechnen, aufzählen. — se čeho. Už se vy-
napočítal dní, jak dlouho tu ještě bude.
Na Mor. Tč.

Vynapomáhati se komu v čem, ge-
nug hellen. Us. Tč.

Vynaposmívati se, genug spotten. Plk.

— komu. Us

Vynapověděti, ěl, ěn, ění, genug suf-
fliren. — co komu kdy. Div. z ochot.

Vynapraviti, vynapracovati, gut ma-
chen, ausbessern. — si čeho komu. Dosť
sem se mu toho kabátu v-vil. Us. Tč

Vynaříkati se, sich satt klagen, jammern.

— se nač. Us. Tč. — se jak: do vůle.
Plk. — se nad kým. Br. A vynařiekal sa
celý večer nad pekným obrázkom; Tak a
všelijak vykládala okolo neho a vynařiekala
sa nad ním. Dbš. Sl. pov. IV. 46., V. 17.

Vynarobiti = udělati. — komu čeho.
Mor. Mtl.

Vynarozlévati, viel verschütten. Na
Slov. Plk.

Vynasaditi, il, zen, ení; vynasazovati =
vynaložiti, přičiniti, darauf o. daran setzen,
wagen, aufopfern; ceniti, taxiren; se = vy-
nasnažiti se, sich bemühen. — co: pilnosť,
svůj život, V., cenu. Šm. Něco draze v. =
ceniti. V. Svá hrdla vynasazují. BR. II.
855. Svůj život a česť. Biancof. — co na
co. Všecku svou moc na něco v. V. —
čeho, co jak: život až do vylití krve v.
V. Židé všeho při tom městě až do hrdel
a krve své vynasadí. Plác. — čeho, co
proč. Hrdlo pro něco v. V. V. své statky
pro náboženství. Plk. Pobožný člověk po-
vinen jest života i hrdla pro Krista v. BR.
II. 523. a. Že pro pravdu hrdla vynasazuje.
BR. II. b. (Šd. ). — se jak nač. Vší péčí na
to se v. umínil, kterakby... Kocín. — se
proti čemu, entgegenarbeiten. Reg. zdr. —
co komu. Krasověda umělci nedostatku
v důvtipu v. (nahraditi) nemůže. Pal.