sb157-05 0..8296

1017

Vynasazení, n., das Daransetzen, die
Daransetzung, Opferung. Oni svou věrnosť
s v-ním životův a statečků svých stále za-
chovali. List z r. 1651. (Tč. ).

Vynasazený, -en, a, o, darangesetzt.

Vynásledovati z čeho, folgen. A co
z toho v-lo, jak otec umřel? Stal se dare-
bákem. Nic z toho dobrého nevynásleduje.
Na Ostrav. Tč.

Vynasnadniti se, il, ění, vynasnadňo-
vati se = vynasnažiti se, sich bemühen.
Ros.

Vynasnažení, n., die Bemühung, An-
strengung, Verwendung, Bestrebung. Us.
Dal si za v. své vyplatiť od duchovenstva
200 hř. stříbra. Ddk. V. 306. Již sám o svém
osobitém v. mluví. Sš. II. 206. (Hý. ).

Vynasnažiti se, il, en, ení; vynasnažo-
vati = vynaložiti, ver-, anwenden; se =
sílu, práci na něco obrátiti, namáhati se,
sich Bemühen, angreifen, trachten, Fleiss
worauf verwenden, sich bestreben. Jg. —
co: všecku práci a pilnosť. V. — čeho
kdy. Věrný sluha vynasnažuje života svého
v nebezpečné potřebě pána svého. V. —
se nač. V. — se oč. Ros. — na co (jak).
Na to se celým srdcem vynasnažuj. Kom.
Jezuiti vynasnažovali se na to. Skl. II. 5. —
se k něčemu, sich einer Sache befleissen.
Dch. — s inft. V. se smazati hříchy své.
Kom. — aby. Vynasnažili jsme se, abychom
vás z vyhnanství vymohli. Sych. V-žil se,
aby syna s otcem smířil. Ddk. V. 123. (III.
11., 264. ).

Vynasnažlivosť, i, f., die Strebsamkeit.

Vynasnažlivý, strebsam. — v čem.
Polní hospodář v dobrém vzdělávání rolí
jest v-vý. U Solnice.

Vynasnažování, n., vz Vynasnažení.

Vynastaviti, il, en, ení; vynastavovati =
nasaditi, vynaložiti, daran setzen. — čeho.
Raději by svých životů vynasadili. Akt. a
Kop. 1611. — co. Us.

Vynášející, austragend. — V. = činící,
betragend. — co jak. Míra v. na dýl 1000
loktů pražských. Arch. rychn.

Vynášení, n., das Hinaustragen. V. smrti
(děti vynášejí na smrtelnou neděli smrť ze
vsi zpívajíce). Němc. — V., die Emporhe-
bung, Lobpreisung. Marnivé sebe do nebes
v., eitle Selbstverhimmelung. Dch.

Vynášený; -en, a, o, hinausgetragen. —
odkud: nábytek z ohně v. Us. — V., em-
porgehoben, gepriesen. Chlubivě v. Dch.

Vynášeti, vz Vynésti.

Vynášitel, e, m., der Herausträger. —
V. tajných věcí, der Verbreiter eines Ge-
heimnisses, Ctib., práva, soudu, der Urtheils-
sprecher. Us.

Vynášivý = hrdý, vypínavý, stolz. Mus.,
11. 418., Tč.

Vynáška, y, f. = vynesení. Dle znění
v-ky. Er., J. tr. V. (summa) peněžitá, Geld-
betrag, účetná, Rechnungsbetrag, fakturná
(faktury), der Fakturabetrag. Nz.

Vynášní = zpupný, stolz. Reš.

Vynatahati, vynatahovati se čeho, sich
satt ziehen, abmühen. V. se při práci. Us.
Tč. V. se koho odkud: z jámy. Us.

Výňatek, tku, m., das Excerpt, die Aus-
wahl. Výňatek z knihy, z časopisu. Us. V.
z účtů, der Rechnungsextrakt, z matriky
(výpis), der Matrikenauszug. Šd.

Vyňatí, n. = vynětí.

Vynatříti se čeho, genug reiben. Vz
Tříti.

Vyňatřiti, il, en, ení = zkusiti, vyprů-
bovati, prüfen, ausprobiren, erspähen, zum
Vorschein bringen. Na Slov. Ssk. — co:
něčí věrnosť. Kartig.

Vyňatý, heraus-, ausgenommen. Vz Vy-
jmouti. — odkud. Mně cele i zdí se, že již
vnuž z uma vyňata pro tě i omylem jata.
Hr. rk. 117. Listiny vyňatá prý z tohoto
tišnovského codexu mají ráz pravosti. Ddk.
III. 271. Však jsa o tom prostředkem časné
smrti z tohoto světa vyňat. Arch. IV. 61.
Nebožtíku králi všecky věci z ruky vyňaty
sou byly. Pal. Děj. V. " 2. 322.

Vynaučati = vynaučiti. — koho. Vy-
naučala ho, ako sa to má čítať z tých knih.
Dbš. Sl. pov. I. 449.

Vynaučení, n., die Belehrung.

Vynaučený; -en, a, o, belehrt, unter-
wiesen, benachrichtigt. Jir. Ves. čt. 377., Sl.
let. I. 302.

Vynaučitel, e, m., der Belehrer. Na
Ostrav. Tč.

Vynaučiti, il, en, ení; vynaučovati, beleh-
ren, unterrichten. — koho v čem: v umění
hvězdářském. Smrž. — koho, se čemu.
Kom. — koho čemu kdy. Že ve čtyřech
nedělích víře té je vynaučil. Skl. I. 337. —
kde. V Praze se tuze dobře vynaučil. Rychn.

— koho čím. Kohos slovem vynaučil, zlým
příkladom nekaz. Na Slov. Tč. — k čemu.
K čemu přirozenosť tě vynaučila, taká oby-
čaj nech ti je dycky milá. Na Slov. Tč. —
s inft. Kdo se běhať vynaučil, ten nebude
státi. Na Mor. Tč.

Vynavrátiti, il, cen, ení, vynavracovati
= vynahraditi. Us. Bern.

Vynazérať sa, vynazírati se, genug nach-,
hinaussehen. Mohol sa potom vynazérať, vy-
načúvať, iba keď ráno prach stával na lúke.
Mt. S. I. 52.

Vynázorniti, il, ěn, ění, vynázorňovati,
anschaulich machen. — co komu jak: po-
pisem. Us. Tč.

Vynažhraný; -án, a, o = vynažraný,
vollends gesättigt, ausgefressen, ausgemästet.
V. prase. V již. Mor. Šd.

Vynažhrati se = vynažrati se, sich
vollends sättigen, anfressen. Na již. Mor.
Šd.

Vynažraný, vz Vynažhraný.

Vynažrati, vz Vynažhrati.

Vynda = vyjda, zastr. Hr. rk. 241.

Vyndák, u, m. = nástroj k vyndavání
něčeho na př. zátek, der Stöpselzieher. Cf.
Zandák, der Verkorker. Šd.

Vyndání, n., die Herausnahme.

Vyndaný; -án, a, o, herausgenommen.

— odkud: chléb z pece vyndaný. Us. Vz
Vyndati.

Vyndati, vyndavati. V. místo vydati, vz
N, Vsuvka. Bž, 50. — V. = ven dáti, vy-
jíti (vyjmouti), herausgeben, -thun, -nehmen,
hervorlangen. — co. Ještě vše nevyndal.