Předchozí (1016)  Strana:1017  Další (1018) |
|
|||
1017
|
|||
|
|||
Vynasazení, n., das Daransetzen, die
Daransetzung, Opferung. Oni svou věrnosť s v-ním životův a statečků svých stále za- chovali. List z r. 1651. (Tč. ). Vynasazený, -en, a, o, darangesetzt.
Vynásledovati z čeho, folgen. A co
z toho v-lo, jak otec umřel? Stal se dare- bákem. Nic z toho dobrého nevynásleduje. Na Ostrav. Tč. Vynasnadniti se, il, ění, vynasnadňo-
vati se = vynasnažiti se, sich bemühen. Ros. Vynasnažení, n., die Bemühung, An-
strengung, Verwendung, Bestrebung. Us. Dal si za v. své vyplatiť od duchovenstva 200 hř. stříbra. Ddk. V. 306. Již sám o svém osobitém v. mluví. Sš. II. 206. (Hý. ). Vynasnažiti se, il, en, ení; vynasnažo-
vati = vynaložiti, ver-, anwenden; se = sílu, práci na něco obrátiti, namáhati se, sich Bemühen, angreifen, trachten, Fleiss worauf verwenden, sich bestreben. Jg. — co: všecku práci a pilnosť. V. — čeho kdy. Věrný sluha vynasnažuje života svého v nebezpečné potřebě pána svého. V. — se nač. V. — se oč. Ros. — na co (jak). Na to se celým srdcem vynasnažuj. Kom. Jezuiti vynasnažovali se na to. Skl. II. 5. — se k něčemu, sich einer Sache befleissen. Dch. — s inft. V. se smazati hříchy své. Kom. — aby. Vynasnažili jsme se, abychom vás z vyhnanství vymohli. Sych. V-žil se, aby syna s otcem smířil. Ddk. V. 123. (III. 11., 264. ). Vynasnažlivosť, i, f., die Strebsamkeit.
Vynasnažlivý, strebsam. — v čem.
Polní hospodář v dobrém vzdělávání rolí jest v-vý. U Solnice. Vynasnažování, n., vz Vynasnažení.
Vynastaviti, il, en, ení; vynastavovati =
nasaditi, vynaložiti, daran setzen. — čeho. Raději by svých životů vynasadili. Akt. a Kop. 1611. — co. Us. Vynášející, austragend. — V. = činící,
betragend. — co jak. Míra v. na dýl 1000 loktů pražských. Arch. rychn. Vynášení, n., das Hinaustragen. V. smrti
(děti vynášejí na smrtelnou neděli smrť ze vsi zpívajíce). Němc. — V., die Emporhe- bung, Lobpreisung. Marnivé sebe do nebes v., eitle Selbstverhimmelung. Dch. Vynášený; -en, a, o, hinausgetragen. —
odkud: nábytek z ohně v. Us. — V., em- porgehoben, gepriesen. Chlubivě v. Dch. Vynášeti, vz Vynésti.
Vynášitel, e, m., der Herausträger. —
V. tajných věcí, der Verbreiter eines Ge- heimnisses, Ctib., práva, soudu, der Urtheils- sprecher. Us. Vynášivý = hrdý, vypínavý, stolz. Mus.,
11. 418., Tč. Vynáška, y, f. = vynesení. Dle znění
v-ky. Er., J. tr. V. (summa) peněžitá, Geld- betrag, účetná, Rechnungsbetrag, fakturná (faktury), der Fakturabetrag. Nz. Vynášní = zpupný, stolz. Reš.
Vynatahati, vynatahovati se čeho, sich
satt ziehen, abmühen. V. se při práci. Us. Tč. V. se koho odkud: z jámy. Us. |
Výňatek, tku, m., das Excerpt, die Aus-
wahl. Výňatek z knihy, z časopisu. Us. V. z účtů, der Rechnungsextrakt, z matriky (výpis), der Matrikenauszug. Šd. Vyňatí, n. = vynětí.
Vynatříti se čeho, genug reiben. Vz
Tříti. Vyňatřiti, il, en, ení = zkusiti, vyprů-
bovati, prüfen, ausprobiren, erspähen, zum Vorschein bringen. Na Slov. Ssk. — co: něčí věrnosť. Kartig. Vyňatý, heraus-, ausgenommen. Vz Vy-
jmouti. — odkud. Mně cele i zdí se, že již vnuž z uma vyňata pro tě i omylem jata. Hr. rk. 117. Listiny vyňatá prý z tohoto tišnovského codexu mají ráz pravosti. Ddk. III. 271. Však jsa o tom prostředkem časné smrti z tohoto světa vyňat. Arch. IV. 61. Nebožtíku králi všecky věci z ruky vyňaty sou byly. Pal. Děj. V. " 2. 322. Vynaučati = vynaučiti. — koho. Vy-
naučala ho, ako sa to má čítať z tých knih. Dbš. Sl. pov. I. 449. Vynaučení, n., die Belehrung.
Vynaučený; -en, a, o, belehrt, unter-
wiesen, benachrichtigt. Jir. Ves. čt. 377., Sl. let. I. 302. Vynaučitel, e, m., der Belehrer. Na
Ostrav. Tč. Vynaučiti, il, en, ení; vynaučovati, beleh-
ren, unterrichten. — koho v čem: v umění hvězdářském. Smrž. — koho, se čemu. Kom. — koho čemu kdy. Že ve čtyřech nedělích víře té je vynaučil. Skl. I. 337. — kde. V Praze se tuze dobře vynaučil. Rychn. — koho čím. Kohos slovem vynaučil, zlým
příkladom nekaz. Na Slov. Tč. — k čemu. K čemu přirozenosť tě vynaučila, taká oby- čaj nech ti je dycky milá. Na Slov. Tč. — s inft. Kdo se běhať vynaučil, ten nebude státi. Na Mor. Tč. Vynavrátiti, il, cen, ení, vynavracovati
= vynahraditi. Us. Bern. Vynazérať sa, vynazírati se, genug nach-,
hinaussehen. Mohol sa potom vynazérať, vy- načúvať, iba keď ráno prach stával na lúke. Mt. S. I. 52. Vynázorniti, il, ěn, ění, vynázorňovati,
anschaulich machen. — co komu jak: po- pisem. Us. Tč. Vynažhraný; -án, a, o = vynažraný,
vollends gesättigt, ausgefressen, ausgemästet. V. prase. V již. Mor. Šd. Vynažhrati se = vynažrati se, sich
vollends sättigen, anfressen. Na již. Mor. Šd. Vynažraný, vz Vynažhraný.
Vynažrati, vz Vynažhrati.
Vynda = vyjda, zastr. Hr. rk. 241.
Vyndák, u, m. = nástroj k vyndavání
něčeho na př. zátek, der Stöpselzieher. Cf. Zandák, der Verkorker. Šd. Vyndání, n., die Herausnahme.
Vyndaný; -án, a, o, herausgenommen.
— odkud: chléb z pece vyndaný. Us. Vz
Vyndati. Vyndati, vyndavati. V. místo vydati, vz
N, Vsuvka. Bž, 50. — V. = ven dáti, vy- jíti (vyjmouti), herausgeben, -thun, -nehmen, hervorlangen. — co. Ještě vše nevyndal. |
||
|
|||
Předchozí (1016)  Strana:1017  Další (1018) |