sb157-05 0..8296

1018

Us. V. čep, zátku, aufstöpseln. Us. Šp. —
co odkud: peníze z měšce, něco z truhly,
D., tegliky z ohně. Rohn. Drát ze svěračky
v., aus dem Feilkloben ausspannen. Šp.
Z nádoby něco v. Us. Dch. Nevěsta má tolik,
co by hráběmi z Dunaje vyndal (= nic).
Ehr. IV. 33. Králi z tvých ledvin vyndá.
BO. Kdo kupuje statky, nesmí vše z tobolky
vyndati. Prov. Tč. — co komu kudy:
oknem. Us. — co kam kde: pekáč z trouby
na stůl. Us. Slovíčka se vyndají na těchto
místech a vyplní se čtverci. Techn.

Vyndavání, n., das Herausnehmen. V.
ukázek, vzorů, das Musterziehen. Šp.

Vyndi = vyjdi, zastr. Hr. rk. 91.

Vyndu = vyjdu, zastr.

Vynechání, n., das Auslassen, die Aus-
lassung. V. něčeho. Mus. 1880. 323.

Vynechaný; -án, a, o, ausgelassen. V.
lekce. Us.

Vynechati, vynechávati, auslassen, weg-
lassen. V. — To se mohlo v-ti. D. — co:
modlitbu. D. Přídavek ten v-li. Ddk. IV.
195. V. něco. Pal. Rdh. III. 257. — co kde:
místo v psaní v. Us. V této stati v-li dvě
slova. Ddk. III. 194. — co odkud: ze se-
znamu. Us. — co proč. Pro tu očitou pa-
trnosť jich (slov) apoštol vynechal... Sš. II.
35. (Hý. ).

Vyněchu = vyňali (zastr. ). Kat.

Vyněm = vyňav, zastr. V. kus z vína.
Hr. rk. 221.

Vynemraviti se, il, ení = vyprázdniti
se, sich entleeren Us.

Vyněmši = vyňavši (zastr. ). Kat.

Vynepřáteliti se, il, ení, aufhören Feind
zu sein. Ros.

Vyneřáditi se, il, ění = vyprázdniti se,
sich aus-, entleeren. — kam. Každý pták
své hnízdo chválí a špatný, který se do něho
vyneřádí. Sych. Každý se na mě vyneřádí,
jakobych nebyl na dvakrát. U Žamb. Dbv.
Kočka se v-la do kouta. Us. — se kde:
v jizbě. Us. Šd.

Vynesení, vz Vynesení.

Vynesený, vz Vynešený.

Vyneslosť, i, f., die Eigenschaft desje-
nigen, der nichts mehr trägt zum B. kein
Kalb, keine Eier. Jg. V. slepice, krávy. Jg.

— V. = vysokosť, vznešenosť, die Erhaben-
heit, Höhe. V. slohu. Jg. Duch. sv. osvědčí
tenkráte nejvíce v. nauky a církve mojí nade
všelikou mocnosť světa. Sš. Mr. 58.

Vyneslý, der ausgetragen hat. V. kráva
(vytelená), slepice (která vajec již nenese).

— V. = vysoký, vznešený, hoch, erhaben. L.
Vyneslé stavení. Us. Aby měl postavení
v církvi vyneslejší. Sš. III. 200 An syn boží
ovšem jiný, vyneslejší vývoj míti musil. Sš.

Vynésti, nesu, nes, nesa (ouc), sl, sen a šen,
ení; vynositi, il, šen, ení, vynášeti, ejí, ej,
eje (íc), el, en, ení, vynášívati, (zastar. vy-
nošovati) = ven nésti, aus-, heraus-, hinaus-
tragen; pronésti, oznámiti, praviti, offenba-
ren, kund thun, sagen, aussprechen, vor-
tragen, äussern; přinášeti, dávati, užitek
nésti, eintragen, renten, Gewinn bringen;
obsahovati, činiti, begreifen, enthalten, be-
tragen, sich belaufen, ausmachen; vznésti,
vznášeti, vyvýšiti, erhöhen, hinauftragen, er-

heben; vychvalovati, velebiti, loben, rühmen,
erheben; povyšovati, erheben. Jg. — abs.
Výšeji lítati, než křídla vynésti mohou. V.
Ty hory vynášejí (užitek nesou). Nar. o h.
a k. — co: mrtvé tělo, Kom., nález, soud,
právo; Co plod a užitek vynáší; Jeden strych
jiných 100 vynáší (obnáší, činí). V. To nic
nevynáší. Us. Dch. Ty ji vynesou (pomluví)!
Us. u Rychn. Msk. Rád slávu Vladislavovu
vynášel. Ddk. III. 284. Počet obyvatelů již
úplné čtyři miliony duší vynášeti bude. Pal.
Rdh. II. 420. Smrť, zimu vynášeti. Němc.
V. práva. Vš. Jir. 8. Svá myšlení v. Kom.
D. 40. Čím srdce tvé naplněno bude, to
také vynášeti budeš. BR. II. 29. Úsudek
v při v.; řeč, pověsť, D.; něčí zásluhy vy-
nášeti (chváliti); tajemství vynésti; ta služba
(ten dům atd. ) mnoho vynáší, Us., zákon, Šm.,
tejnosť rady; země vynáší úrody. Kos. Soud
o něčem v. Kom. Slova v. (vyslovovati). Us.
Vynáší (činí) to 100 zl. V. své umění chvá-
liti). Martim. V. potaz, O. z D., Zř. F. I. A.
X. 2., Arch. II. 503., V. 13., rozsudek. CJB.
399. — koho: mrtvého. V. Vysoce někoho
v., Ros., sebe samého (chváliti). V. Vynášejí
hospodáře (říká se, vynese-li se dříve díž
nežli se chléb do peci dá). U N. Bydž. a
Kr. Hradce. Kšť. — co odkud: mrtvého
z domu, V., něco z komory, Ros., z rady
(tajemství), Zlob., peníze ze země. Us. V.
zboží z lodi. Us. Tak sa do mňa mali, dobre
ma už z rozumu nevyniesli. Mt. S. I. 110.
Hý, koníčku, hý můj vraný, vynes ty mě
ven z Moravy. Sš. P. 531. Žeby mimo zá-
pověď z domu stuol vynesl. NB. Tč. 143.
Smetí z domu na ulici nevynášej. Prov. Šd.
Vynes zlobu z myslí svojí. Vrch. Tak ťažký
z truchlého ponos ven srdca vynášel. Hol.
4. Dům sotva čtyři ze sta vynáší. Ml. —
co odkud kam nač: zboží z lodí na zemi.
D. V. něco na trh (prodávati), na jevo, V.,
na světlo, Jel., na plac (praviti), V. Kletba
vynesena v spravedlivém hněvu na bez-
božné plémě Vršovců. Ddk. II. 406. (III.
129., IV. 94. ). Zkoušel Krista pána, vynesl
tě ho na chrám vysoký. Sš. P. 34. A tak
k Bohu má dušička se vynese. Er. P. 522.
Vyneste mne ven na deň. NB. Tč. Pavel
veškeru bohatosť dialektiky v ideách kře-
sťanských složenou na odiv vynáší. Sš. I.
10. Vědúce, že jest kacieř, mordéř a němý
hřiešník, jakož sú naň ty hřiechy vynesli.
Hus III. 285. V. rudu na den. Dch., Vys.
V. koho do nebe (vychvalovati). V. Má za
to, že jeho zemanství ho vynáší nad tu
povinnosť. D. V. se nad jiné, Us, nad svou
možnosť. V. — co nač. V. soud, rozsudek
na něco. Us. — co kde. Stavové na sněmě
nález vynesli. D. V. něco před soudem.
Mus., Arch. I. 6. — co o čem: úsudek o při,
V., soud o čem v. Kom. O kletém císaři
vynesli poslední svůj nález. Ddk. II. 389.
Z toho, co jsme nadzmínili, již o účelu a
příčině, proč Pavel list ten napsal, snadně
soud v. můžeme; O tom nejedni theologové
hluboké a bystré náhledy vynášeli; Nález
o ní (otázce) vynáší povšechně a věčně
platný. Sš. II. 4., 168., Sk. 174. Svůj soud
o tom vynáším. BR. II. 607. b. Čemu kdo
nerozumí, o tom soudu vynášeti nemá. Us.