Předchozí (1022)  Strana:1023  Další (1024) |
|
|||
1023
|
|||
|
|||
by ho statočně papekmi vyobracali, keby
kraviar nebo! mal desatraz lepšie nohy ako všetci takí na masle vychovaní. Dbš. Sl. pov. II. 85. — V., durchs Umwenden er- langen. — si nač: na kabát. Us. Vyobrazení, n. = vypodobení, vypodoba,
zobrazení, podobizna, die Abbildung, bild- liche Darstellung, Aufnahme (eines Bildes), das Bildniss. J. tr., Nz. V. v textu, na zvláštním listu. Mus. 1880. 174. V jaké ve- likosti v. míti si přejeme, lépe: obraz jak veliký míti si přejeme. Vz -ání. Pk. — V. = vylíčení, před oči stavení (okolností jadrné vyčítání, Kom. ), hypotyposis, repraesentatio, descriptio, die Schilderung. Nz. Vyobrazenina, y, f., die Abbildung. Šm.
Vyobrazitel, e, m., der Ausbilder, Vor-
steller. Vyobraziti, il, en, ení; vyobrážeti, el,
en, ení; vyobrazovati = v obrazu předsta- viti, vypodobniti, ab-, nachbilden, entwerfen, vorbilden, abdrücken. — co, koho: kra- jinu. Us. — Kram. — co komu. Mark. — co čím: barvami. Us. Ústy vyznávajíce životem také vyobráželi. Kom. Slovy něco v. = popsati. Us. Básně a fabule, kterýmiž někdy mudrci lidské činy vyobráželi. Kom. II. 326. Dle všeobecné známosti se tím podobenstvím vyobrazovalo, že.... Sš. 1. 68. Komedii tu vám slovem vyobraziť. Kká. Td. 137. — co kde: na plátně, na stěně. Us. V obrazu Kristově všeliké ušlechtilosti vyobrazeny jsou. Kom. Na oltářích má býti vyobrazeno, kterému svatému kostel a oltáře věnovány jsou. Ddk. III. 40. Vyobrazný, abbildlich.
Vyobřezati, ganz umschneiden. Vz Vy-
obřínati. Vyobřínati = vyobřezati. — co kde.
Všecky víšky na ovse sme vyobřinali, aby nezbujněl. Na Ostrav. Tč. Vyobročení, n., die Auffütterung.
Vyobrpčený; -čen, a, o = vykrmený, vy-
pasený. Život sytý, vykrmený, v-ný vedou. Bart. 343. 35. Vyobročiti, il, en, ení = vykrmiti obro-
kem, gut füttern, nähren. — koho. Oko páně nejlépe koně vyobročí. V. Povie na to tátoš, len ma statočne vyobroč, zajtrá sa dáme na cestu. Dbš. Sl. pov. I. 118. — koho kde. Aby mi ho (koně) u sebe v-čil. NB. Tč. 11. — co komu: oves koňům, ausfüttern. Na Mor. Tč. Vyobručiti, il, en, ení, vyobručovati. —
co: putnu (obruči potáhnouti), bereifen. Ros. Vyobšiti, vyobšívati, rund herumnähen.
— V. = vybiti. Na Slov. Šd.. Phld. II. 2. 52., Ssk. Vyoctiti, il, ěn, ení = octem vymyti, mit
Essig auswaschen. — co komu: ránu. Kram., Kom. Kat. pouč. Vyočiti, il, en, ení = vyhleděti. — si co.
Konečne keď si už temer oči vyočili...., sich die Augen aussehen. Er. Sl. čít. 70. Dobre si oči nevyočil, keď tu nikde nic a len čo sedliačik postavil mlynček a rozká- zal mu mlet. Dbš. Sl. pov. I. 29. — Mt. S. I. 52. |
Vyocívati. — co jak. S príkladnou spo-
kojnostou vyočíval až do konca všetko. Lipa 195. Vyodpočinouti, vyodpočnouti, etwas aus-
ruhen. — kde. Až trochu na tom kameňu vyodpočnu, zase půjdu dále. Na Ostrav. Tč. Vyodpovídati se. Nevěděl, jak se má
v. (vyznati). Kda. 208. Vyoflancovati komu = oflance dáti,
abohrfeigen. Mor. Sd., Šd. Vyoflinkovati koho = vyflinkati, vy-
oflancovati. Vyoháňati někomu = vybiti. Mor. Šd.,
Vck. Vyohýbati, vyohnouti, ganz umbiegen. —
co (čím). Všecky klučky vyohýbal, jestli je kde otevřeno; V. hřebíky kleštěmi. Na Ostrav. Tč. — V. komu = vybiti, vymlá- titi. Na Zlínsku. Brt. Vyokrouhlený; -en, a, o, vz Vyokrouh-
liti. V. řeč československá. Phld. I. 2. 22. Vyokrouhliti, il, en, ení, abrunden. —
co čím: kraje nožem, pilníkem. Us. Jg., Tč. Vyolejovati = olejem vymazati, ein-
öhlen. — co kde. Us. Tč. Vyomáčeti, el, en, ení, austunken. Us.
Vyonačiti, vyonačovati = vytentotiti, ir-
gendwie machen. Us. Tč. — koho = vybiti mu. Na Slov. Dbš. Obyč. 45. Vz Onačiti. Vyopálati co = páláním vyčistiti n. vy-
hoditi, schwingend reinigen, aus-, heraus- schwingen. V. V. obilí. Sych. A já bych byl hlúpý blázen, dybych si ťa vzal, dyby někdo zrnko v-lal a já plevu bral. Sš. P. 332. — koho, komu = vybiti. D. Vyopatrovati = opatruje udržeti, durch
Pflege erhalten. — co jak dlouho. To nemocné dítě ledva do léta vyopatruješ; Kvítka přes zimu do jara v. Us. Tč. Vyopíchati, vyopichovati koho = na-
praviti, verbessern, veredeln, verfeinern. Na Mor. Sd., Bkř. Cf. Opíchati. Vyopomínati = vyupomínati, durch Mah-
nung erhalten, erwirken. --co. peníze, dluhy. Mor. Šd. Vyopytovati se, alles ausfragen. Na Slov.
Plk. Vyoral, a, m., osob. jm. Tč.
Vyorání, n., die Ausackerung. Vyorá-
ním štěrkovitého spodku plodnosť ornice se menší. Tč. exc. Vyoraný; -án, o, o, ausgeackert. V. země,
štěrk, podkova. Us. Vyorati, orám a oři; vyorávati, aus-
ackern, aus-, aufpflügen. — co: peníz, stříbro, Sš. P. 329., brázdu, eine Furche ziehen, Šd., keř. Us. Ruchadlo vyorá brázdu 22 centim. širokou a 16 cm. hlubokou. Tč. exc. Čas prý jest dobrý oráč a proto všudy brázdy vyorává, Bd. — co kde. Na svém grunte vyoral hrnec s penězi. Us. Tč. — co odkud (z čeho) čím. Us. Vyorávač, vyoravač, e, m., der Aus-
ackerer. —V., der Ausackerungspflug. V. bramborů, na brambory, der Erdäptelaus- ackerungspflug, řepy (pluh k vyorávání řepy, dobývač řepový), der Rübenaushebe- pflüg, Rübenpflug. Šp., Pta. |
||
|
|||
Předchozí (1022)  Strana:1023  Další (1024) |