sb157-05 0..8296

1023

by ho statočně papekmi vyobracali, keby
kraviar nebo! mal desatraz lepšie nohy ako
všetci takí na masle vychovaní. Dbš. Sl.
pov. II. 85. — V., durchs Umwenden er-
langen. — si nač: na kabát. Us.

Vyobrazení, n. = vypodobení, vypodoba,
zobrazení, podobizna, die Abbildung, bild-
liche Darstellung, Aufnahme (eines Bildes),
das Bildniss. J. tr., Nz. V. v textu, na
zvláštním listu. Mus. 1880. 174. V jaké ve-
likosti v. míti si přejeme, lépe: obraz jak
veliký míti si přejeme. Vz -ání. Pk. — V. =
vylíčení, před oči stavení (okolností jadrné
vyčítání, Kom. ), hypotyposis, repraesentatio,
descriptio, die Schilderung. Nz.

Vyobrazenina, y, f., die Abbildung. Šm.

Vyobrazitel, e, m., der Ausbilder, Vor-
steller.

Vyobraziti, il, en, ení; vyobrážeti, el,
en, ení; vyobrazovati = v obrazu předsta-
viti, vypodobniti, ab-, nachbilden, entwerfen,
vorbilden, abdrücken. — co, koho: kra-
jinu. Us. — Kram. — co komu. Mark. —
co čím: barvami. Us. Ústy vyznávajíce
životem také vyobráželi. Kom. Slovy něco
v. = popsati. Us. Básně a fabule, kterýmiž
někdy mudrci lidské činy vyobráželi. Kom.
II. 326. Dle všeobecné známosti se tím
podobenstvím vyobrazovalo, že.... Sš. 1.
68. Komedii tu vám slovem vyobraziť. Kká.
Td. 137. — co kde: na plátně, na stěně.
Us. V obrazu Kristově všeliké ušlechtilosti
vyobrazeny jsou. Kom. Na oltářích má býti
vyobrazeno, kterému svatému kostel a oltáře
věnovány jsou. Ddk. III. 40.

Vyobrazný, abbildlich.

Vyobřezati, ganz umschneiden. Vz Vy-
obřínati.

Vyobřínati = vyobřezati. — co kde.
Všecky víšky na ovse sme vyobřinali, aby
nezbujněl. Na Ostrav. Tč.

Vyobročení, n., die Auffütterung.

Vyobrpčený; -čen, a, o = vykrmený, vy-
pasený. Život sytý, vykrmený, v-ný vedou.
Bart. 343. 35.

Vyobročiti, il, en, ení = vykrmiti obro-
kem, gut füttern, nähren. — koho. Oko
páně nejlépe koně vyobročí. V. Povie na
to tátoš, len ma statočne vyobroč, zajtrá
sa dáme na cestu. Dbš. Sl. pov. I. 118. —
koho kde. Aby mi ho (koně) u sebe v-čil.
NB. Tč. 11. — co komu: oves koňům,
ausfüttern. Na Mor. Tč.

Vyobručiti, il, en, ení, vyobručovati. —
co: putnu (obruči potáhnouti), bereifen.
Ros.

Vyobšiti, vyobšívati, rund herumnähen.
— V. = vybiti. Na Slov. Šd.. Phld. II. 2.
52., Ssk.

Vyoctiti, il, ěn, ení = octem vymyti, mit
Essig auswaschen. — co komu: ránu.
Kram., Kom. Kat. pouč.

Vyočiti, il, en, ení = vyhleděti. — si co.
Konečne keď si už temer oči vyočili....,
sich die Augen aussehen. Er. Sl. čít. 70.
Dobre si oči nevyočil, keď tu nikde nic a
len čo sedliačik postavil mlynček a rozká-
zal mu mlet. Dbš. Sl. pov. I. 29. — Mt. S.
I. 52.

Vyocívati. — co jak. S príkladnou spo-
kojnostou vyočíval až do konca všetko.
Lipa 195.

Vyodpočinouti, vyodpočnouti, etwas aus-
ruhen. — kde. Až trochu na tom kameňu
vyodpočnu, zase půjdu dále. Na Ostrav.
Tč.

Vyodpovídati se. Nevěděl, jak se má
v. (vyznati). Kda. 208.

Vyoflancovati komu = oflance dáti,
abohrfeigen. Mor. Sd., Šd.

Vyoflinkovati koho = vyflinkati, vy-
oflancovati.

Vyoháňati někomu = vybiti. Mor. Šd.,
Vck.

Vyohýbati, vyohnouti, ganz umbiegen. —
co (čím). Všecky klučky vyohýbal, jestli
je kde otevřeno; V. hřebíky kleštěmi. Na
Ostrav. Tč. — V. komu = vybiti, vymlá-
titi. Na Zlínsku. Brt.

Vyokrouhlený; -en, a, o, vz Vyokrouh-
liti. V. řeč československá. Phld. I. 2. 22.

Vyokrouhliti, il, en, ení, abrunden. —
co čím: kraje nožem, pilníkem. Us. Jg.,
Tč.

Vyolejovati = olejem vymazati, ein-
öhlen. — co kde. Us. Tč.

Vyomáčeti, el, en, ení, austunken. Us.

Vyonačiti, vyonačovati = vytentotiti, ir-
gendwie machen. Us. Tč. — koho = vybiti
mu. Na Slov. Dbš. Obyč. 45. Vz Onačiti.

Vyopálati co = páláním vyčistiti n. vy-
hoditi, schwingend reinigen, aus-, heraus-
schwingen. V. V. obilí. Sych. A já bych
byl hlúpý blázen, dybych si ťa vzal, dyby
někdo zrnko v-lal a já plevu bral. Sš. P.
332. — koho, komu = vybiti. D.

Vyopatrovati = opatruje udržeti, durch
Pflege erhalten. — co jak dlouho. To
nemocné dítě ledva do léta vyopatruješ;
Kvítka přes zimu do jara v. Us. Tč.

Vyopíchati, vyopichovati koho = na-
praviti, verbessern, veredeln, verfeinern.
Na Mor. Sd., Bkř. Cf. Opíchati.

Vyopomínati = vyupomínati, durch Mah-
nung erhalten, erwirken. --co. peníze, dluhy.
Mor. Šd.

Vyopytovati se, alles ausfragen. Na Slov.
Plk.

Vyoral, a, m., osob. jm. Tč.

Vyorání, n., die Ausackerung. Vyorá-
ním štěrkovitého spodku plodnosť ornice
se menší. Tč. exc.

Vyoraný; -án, o, o, ausgeackert. V. země,
štěrk, podkova. Us.

Vyorati, orám a oři; vyorávati, aus-
ackern, aus-, aufpflügen. — co: peníz,
stříbro, Sš. P. 329., brázdu, eine Furche
ziehen, Šd., keř. Us. Ruchadlo vyorá brázdu
22 centim. širokou a 16 cm. hlubokou. Tč.
exc. Čas prý jest dobrý oráč a proto všudy
brázdy vyorává, Bd. — co kde. Na svém
grunte vyoral hrnec s penězi. Us. Tč. —
co odkud (z čeho) čím. Us.

Vyorávač, vyoravač, e, m., der Aus-
ackerer. —V., der Ausackerungspflug. V.
bramborů, na brambory, der Erdäptelaus-
ackerungspflug, řepy (pluh k vyorávání
řepy, dobývač řepový), der Rübenaushebe-
pflüg, Rübenpflug. Šp., Pta.