sb157-05 0..8296

1024

Vyorávadlo, vyoravadlo, a, n. V. řepové,
na řepu, die Rübenaushebemaschine. Šp.

Vyorávka, y, f. = vyorávání. Us. Šd.

Vyorodovati, durch Fürsprache errei-
chen, erbitten. — co komu kde (u koho).

Vyoseti, vyosívati, durchsieben. — co:
mouku. Šd.

Vyosliti = z hlouposti něco pověděti,
učiniti, eselhaft, dumm machen o. anstellen,
einen Eselsstreich machen. Ten to nějak
vyoslí! Tys to pěkně vyoslil! Us. Jg., Dch..
Kšť., Šd.

Vyosnovati, anzetteln, aufbauen. — kde.
Aby se na slovech těch místnější nauka
vyosnovala. Sš. J. 111. — co jak. Zas
o své ujmě na hrad útok vyosnoval. Kká.
Td. 154.

Vyosobiti, il, en, ení, als Person ent-
wickeln. — se jak. V-bil se takořka ze
sebe sám. Pal. Děj. III. 1. 258. — V. se =
zapříti se, seine Person ablegen. V. se jest
zapříti sebe podlé hříšného člověka. Sš.

Vyostiti, il, ěn, ění = ostů zbaviti, aus-,
entdisteln. — co: pole. Us. Tč.

Vyostření, n., die Ausschärfung.

Vyostřený; -en, a, o, geschärft. Pruty
drevené, na zpôsob meča v-né. Sl. let. V.
111. — V. spor, scharf zugespitzt, scharf.

Vyostřiti, il, en, ení; vyostřovati, aus
schärfen. — co čím kde (na čem). Us

Vyostřovadelný. Aby nebyli jako otci
jich národ křivý a v. (= popouzející. Proch. ).
Ž. wit. 7. 78.

Vyostrožiti, mit Spornen versehen. Bern.

Vyosívati se, vz Ošívati se (práci se vy-
hýbati). Však já se ti vyošívám, jak vezmu
bič do ruky. Us. Šd.

Vyoškrditi, vyoškrdovati = oškrdem vy-
křesati. — co: mlýnský kámen. Šd.

Vyoškýrati = zbýti, abprügeln. Na Slov.
Plk.

Vyotevříti, vyotvírati, alles öffnen. —
co. Já sem všecky okna vyotvíral, aby
kouř vyšel. Us. Tč.

Vyotrkati, mit Hörnern abstossen. —
V. = vycepovati, abrichten, ausbilden. U Olo-
mouce. Sd.

Vyotročiti, il, en, ení, als Sklave erwer-
ben. — V. = z otroctví vymoci, von der
Knechtschaft befreien. Mus. X. 352.

Vyotvírati, vz Vyotevříti.

Vyozdobiti, il, en, ení, vyozdobovati,
aus-, verzieren. — co jak. Mísu dle vlast-
ních plánů dal v. Kká. Td. 337.

Vyožíhati, abbrennen. — V. komu -=
vybiti. Na Zlínsku. Brt.

Vypaběrkovati, durch Nachlese erwer-
ben; ganz auslesen. Ros.

Vypabúnati, vypabouněti, herausstöben..
— co. Vz Pabúňati. Mor. Šd.

Vypácati, ausschlagen, auswerfen. — co.
U Olom. Sd.

Vypačechovati, vz Pačechovati.

Vypáčení, n., die Sprengung. V. dverí.
Us. Dch.

Vypáčený; -en, a, o, ausgesprengt, auf-
gestossen. V. komory. Ddk. IV. 231.

Vypačeruvati = vypačísati? Na Slov.
Phld. II. 2. 51.

Vypačísati, ausriffeln, aushecheln. — co:

len. Us.

1. Vypáčiti, pač, páče (íc), il, en, ení;
vypačovati = vykřiviti na bok, zvl. násilně,

mocně, aus den Fugen, Angeln heben, auf-
brechen. Jg., Dch. — co: dvéře, Šd., ohradu.
Dch. — co čím (na koho): dvéře socho-
rem, Us. Er. P. 298., kůlem. Us. Tč. — co
kde: loď v prostředku v. Pref. — co
(komu) odkud: meč z rukou. Us. Dvéře
ze stěžejí v. Us. Dch. — kam, odkud.
Zuby v ústa aneb z úst se vypáčily. Ras.
— co jak. Již vrata vypáčili s rykem.
Kká. Td. 58. Omlouvaje se, že dal byl mocí
v. brány. Pal. Děj. V. 2. 346.

2. Vypáčiti, il, en, ení, vypačovati, aus-
forschen (vyzvěděti, vyzvídati). Na Slov. —
co. To neide po pravde. Musím ja to vy-
páčiť. Dbš. 181. pov. I. 41. — co komu
(zač). Ludmila vedela v čom je vec a tak
si v-la čas, keď Ježibaba z izby vyšla;
Vypáčil si driečno dievča za ženu a žil
s ňou statočne a v pokoji: Mamo, povedá,
mohol by som sa už aj ožieniť. A vedže si
len vypač dakterú. Dbš. Sl. pov. I. 39.,
139., 250. (Šd. ). — co odkud. V. z někoho
přiznání. Th.

Výpad, u, m. = vypadnutí, das Heraus-
fallen, der Ausfall. — V. vody (= výtok),
der Ausfall, Ausfluss, Lauf, Ausguss des
Wassers. V. Výška výpadu (nadržení), die
Stauhöhe. Výpad nečistoty z domu. V. —
V. = vyjití n. vyjetí na nepřítele, der Aus-
fall. Zdařený v. obležených. Ddk. II. 168.
V. z pevnosti. Čsk. V. nepřátelský; v-dy
škody někomu dělati. V. V. pro picování.
D. Časté v-dy činiti. D. — V-dy ve spisech
na někoho činiti, lépe: dorážeti naň, napa-
dati ho, útoky naň činiti. Brs. 261. — V.
při zápase, der Ausstoss, die Passe. Tš.,
Čsk. Rub a v.. Schlag u. Ausfall. Čsk. Po-
loviční v. = předhyb. Tš. Vz Zápas. KP.
I. 574. Choditi v-dem, der Fechtergang. V.
do výšky, hoher A. — V., der Erfolg. Ze
všetkých ty jeden ke svému sa kráľovi
navrať a truchlý boja výpad i pohromu
vojska mu oznam. Hvl. 154.

Výpada, y, f. = vypadání, ohled, das
Aussehen. Zlob. — V., y, m. a f. = kdo
nehezky vypadá, der schlecht aussieht. To
je v. U Kr. Hradce. Kšť. Máma je hrozná
v. a on je ještě sušší. U Rychn. — V. =
hrdina (iron. ), der Held. Ten Honza je v. !
Us. Vk., Ptr.

Vypadající, ausfallend. Rst. 518. — nač.
Berně na statky v. Mus. 1880. 102. Vz Vy-
padnouti.

Vypadalý, ausgefallen. V. vlasy. Us.
Dch.

Vypadání, n., das Ausfallen.

Vypadaný, ausgefallen. V. vlasy.

Vypadati, vz Vypadnouti.

Vypadávání, n., der Ausfall. V. vlasů.
Us.

Výpadek, dku, m. = co vypadalo, das
Ausgefallene. Co zrna přes tenší síto vy-
padne, jest v. Na Ostrav. Tč. — V. = sku-
tek za čím jdoucí, výsledek, das Ergebniss,
Resultat. V. vlastního usilování. Krok. II.
578. V. všelikého toho smíchání jest kyse-