sb157-05 0..8296

1025

lina slabá. Pr. Chym. 163. V. vyšetřování,
das Ergebniss der Untersuchung. J. tr. Zkou-
mati v-dky přírodopisného pozorování země.
Presl. Tuším dobrý toho v. (že to dobře
vypadne). Us. Džl. V. mého přemyšlování.
Šf. Rozpr. 1865. 376. Tou přísahou se volitelé
zavázati měli netoliko k volení upřímnému
a nestrannému, ale také ku přísnému tajení
způsobu a v-dku jeho; Tento v. volitelského
jednání chován mezi voliteli co přísné ta-
jemství; V. dvojího vyjednávání. Pal. Děj.
IV. 1. 26., 30., IV. 2. 390. (Šd. ).

Vypadení, n., das Herausfallen. Jg.

Vypadlec, dlce, m. = odpadlec, pobě-
hlec, odštěpenec, der Abtrünnige. V., Br.
Pomsty boží na v-dlce dokročující. BR. II.
753.

Vypadlý, aus-, hinausgefallen. V. zub.
Us. V. kněží (odpadlí), Scip., andělé. Kom.

— odkud. Každý ďábel z nebe vyypadlý
již v hříše zatvrzen jest. Hus III. 245. Se-
meno z klasu v-dlé. Us.

Výpadné, ého, n., die Ausfallsstufen.
Čsk.

Výpadní, Ausfalls-. V. brána. Us. Dch.
Vz Výpadný.

Výpadník, a, m. = kdo výpad podniká,
wer einen Ausfall macht. NA. III. 162.

Vypadnouti, ul, utí; (zastr. vypásti, vy-
padu), padl, padení; vypadati, vypadávati =
z něčeho ven padnouti, aus-, herausfallen,
entfahren; prudce vyjíti, vyřítiti se, aus-
fallen, herausstürzen; vybíhati, výpad činiti,
vyskočiti, einen Ausfall thun, ausfallen; díti
se, býti, státi se, ausfallen, werden, ausschla-
gen, ablaufen, herauskommen; způsobu míti,
zdáti se, aussehen, Aussehen haben; násle-
dovati, sich ergeben, aus etwas folgen. Jg.

— abs. Hodíš se zadu na vůz, abys brzo
vypadl. Prov. To učinil, aby voda vypa-
dati mohla. Us. Vypadá (vyhlíží) jako drahé
časy (= špatně), hodně sebraný, jako devíti-
prkenná almara, Us. Dch., jako polské Je-
zulátko, jako drahá léta (= hubený), Šgl.,
jako sedm drahých časů, Kšá., jako otrapa,
Vlk., jak bleskota (bledý), jako zelená sed-
mice (bledý, churavý), u Olom. Sd., u Kr.
Hradce, Kšť., jako troje neštěstí, ve Slez.
Šd. V-dala jen ji položiť do rakve. Šml.
Vypadl rok (= uplynul). U Kvasin. Hřebík
vypadává. Us. Vojsko otáčelo šátky ozdobně
kolem čepic, tak že to jako turban vypa-
dalo. Ddk. Přezraje-li pšenička, vypadají
zrnička. Tč. exc. Ještě hůře vypadají ostatní
tvrzení, lépe: ještě horší jsou. Šb. Jejich
stavení vypadají (stačí: jsou) jako lodi (po-
dobají se lodím). Už třikrát vypadl (s ka-
zatelnice byl ohlášen, už měl tři ohlášky),
ale kdy bude veselí, posud se neví. Na
Ostrav. Tč. Vypadá čas, termín. Us., —
odkud: z okna, Us., z církve, Eus., Šm.,
z úřadu, ze slávy, z lásky, z milosti, z ru-
kávu (z lásky), V., z přízně, Sych., z klínu
(z lásky), Č., z naděje. V. V. z pevnosti.
Ros. 1 já jsem z nosu nevypadl. Č. To
z toho vypadá (následuje). L. Z listiny
kandidatní vypadnouti, lépe: v ní vynechánu,
vypuštěnu býti. Brs. 262. Od boží milosti
v. Pass. Málo (zisku) z toho vypadá, dabei
schaut wenig heraus. Us. Dch. V. z paměti.

Tč. Mus. 1880. 215. Ako kočiš medveďa
zazrel, hneď tri hlavnice z popod neho vy-
padly. Dbš. Sl. pov. 1. 7. Jestliže to tvrdí,
z toho vypadá, že... Jg. Záp. 44. Ač zrní
vypadlo z klasů. Sš. I. 106. Jiní za to
mají, že apoštol tu vypadl z vazby. Sš. I.
149. (Hý. ). Aby voda z těch rolí v. mohla.
Arch. IV. 207. On z místa svého vypadl.
BR. II. 334. b. Angel z nebe, Adam z ráje,
Judáš z biskupstvie v., proč ? pro hřiech;
Ktož jako milý syn otci Bohu duše nepo-
ručí mra, že maje hřiech smrtelný, z moci
božie vypadne. Hus I. 184., III. 139. (Tč. ).
— komu. Vypadaly mu zuby, vlasy. Us.
On mi vypadá, jakoby byl blázen. Us. Tč.
Milá prala, protřípala (protřepávala), vy-
padla jí ruka bílá. Sš. P. 134. Kolik zubu
komu žába ščítá, tolik prý mu jich vypadne.
Na mor. Slov. Hrb. Žena mu umrela a čo
deň mu to horšie vypadalo tie try dcery bez
matky nechať. Dbš. Sl. pov. I. 334. Kdo se
honí za toušem, peníze mu vypadají. Prov.
Šd. Ty bys mi vypadl (z oka)! Vz Vy-
padnouti komu odkud. Lb. — komu od-
kud. Vypadlo mi to z ruky, D., z paměti.
V. Nikdy mi z paměti, z mysli nevypadneš.
V. Z klína vypadly jí květy. Vrch. V-dli
jsme jim z rukávu (z lásky). Němc. Už som
duši milej zo (ze) srdca vypadnul; Už som
mojej milej zo srdca vypadnul. Sl. ps. 164.,
91. (Šd. ). Samej kráľovne slzy z oka vy-
padly. Mt. S. I. 53. Boli akoby jeden dru-
hému z oka vypadol. Dbš. Sl. pov. I. 1. To
mi z mysli nevypadne, co pro mne činiti
ráčíte. Žer. 16. Ty bys mi vypadl z oka
(vz Odbyti prosícího). Lb. Vypadl mu z klína
(z lásky). Prov. Šd. Jakoby mu z oka vy-
padl (tak jest mu podoben). Vypadne ti šíp
z ořecha (lekneš se, když na tebe nenadále
přijde). Prov. Nemysli, že jsem vráně z ocasu
vypadl. Načež druhý: Aniž já strace. Č. —
odkud (proč, jak dlouho, čím jak).
Judáš z biskupstvie pro hřiech vypadl.
Hus I. 184. Samej starkej vypadla slza
z oka nad toľkou ľudskou biedou. Dbš.
Sl. pov. II. 56. Ať nevypadnú (ta slova)
z srdce tvého po vše dni života tvého. Hus
I. 53. Z titulu toho cizoložstvím na chvíli
vypadl. Sš. Sk. 158. (Hý. ). — za kým.
Žiaden človek nevie, ani neuhádne, za kým
moje srdce dobre nevypadne. Sl. sp. VI.
208. (Šd. ). — kam. Angele, jenž sú vár
v nebi počeli, do pekla sú vypadli. Hus I.
255. — kde (na koho). Že sice láska ne-
vypadla v útrobě jeho. Sš. L. 164. (Hý. ). Vy-
padnuchu na niu (ni) mezi dřevy (= stromy
v lese). Rkk. 46. Při té návštěvě nic ne-
vypadá, bei diesem Besuche schaut nichts
heraus. Dch. Dobře v. ve tváři. Dch. —
kudy. Zrno tou derou vypadalo. Voda vy-
padá z rolí rozvorem. Us. — nač, na koho.
Nákeřník na ně vypadl. Sych. Jak nepatrný
podíl by v-dl na Bremy. Ddk. III. 215. Vz
V. kde. — s kým. Jak to s ním vypadá
(jest)? Us. Zle to s ním vypadá. Us. Tč.,
Dch. Jak ona vypadá se svojím vařením
(jak se jí jakožto kuchařce vede)? Kda.
Nevím, jak to s ní vypadne. Us. Dch. Já
s ním dobře vypadám (se snáším, sich ver-
tragen). Na mor. Valaš. Vck. — jak. To