Předchozí (1027)  Strana:1028  Další (1029)
1028
Vypaření, n., die Dämpfung, Ausdün-
stung, das Ausbrühen.
Vypařenina, y, f., die Ausdünstung, der
Dunststoff. Us. Šd
Vypařený; -en, a, o, ausgedämpft, aus-
gebrüht. Kone v-né, akoby jich vriacou vo-
dou oblial. Mt. S. I. 100.
Vyparchati = vypárati, ausstochern. Na
Slov. Bern.
Vypařiti, il, en, ení; vypařovati = pa-
řením vyčistiti, vypáliti,
ausbrühen; parou
vyhnati,
ausdünsten. —co: nádobu, zabitou
drůbež. Us. Sníh osení v-řil. Us. na Mor.
Slunce v-řuje role a dělá výpařiska. Na
Ostrav. Tč. Tys istě dneskaj nevypařil huby
(nejedls nic teplého). Na mor. Valaš. Vck.
Teplo vodu vypařuje. Us. Peltram vypařuje
vodnotelnosť; v. vlhkosti. V. V. koho = do
páry přivésti. Na Slov. V. nepřítele = střelbou
zahnati. L., Šm. — co komu (kde): do-
bytku suchou píci v nádobách. V-řím ti
kšticu. Mt. S. I. 117. — co čím: škopek
horkou vodou. Hrob dřívím obložen a vy-
pařen. Vc. 507. — co na koho. A hroznějším
bičíkem jich pomrští než oněch židovských
kněží, neb vypaří na ně tento biček: Ven,
psi nestydatí, jenž ste z mého domu jeskyni
lotrovu učinili. Hus II. 124. se = páru
vydati
; přestali pařiti se; do páry přijíti;
pařením ustrojenu býti; s posměchem, tolik
co: vzíti se kdes, vydařiti se. Vypařil se
(objevil se) nějaký lotřík, který namlouval
Židy. Plác. Otevř dvéře, ať ten smrad se vy-
pařuje. Na Ostrav. Tč. — se na koho =
obořiti se naň, losfahren. Dch., Mus. 1880.
198. se odkud. Voda z hrnce se vypaří
nad ohněm. Us. Tč. — se čím. Běžením
se v-řil (do páry přišel, se zapotil). Bern.
Voda teplem se v-řuje. Us.
Výparky, pl., m. = jemné kožešiny z po-
tracených beránků.
S. N. Vz Výparek.
Výparky, pl., m. = zbytky po vypaření,
Verdampfungsrückstände. Šp.
Výparní, Dampf-. V. tlak. Stč. Zmp. 619.,
620.
Výparník, u, m., das Ventil. Dch.
Výparnosť, i, f., die Verdampfungsfähig-
keit. Zpr. arch. IX. 28.
Výparný, Ausdünstungs-, Verdampfungs-,
dunstig. V. zápachy. Dch.
Výparoměr, u, m. = nástroj, jimž se
měří množství vody v jistém čase z určité
plochy vypařené,
der Dunstmesser, Ausdün-
stungsmesser, Atmometer, Evaporimeter. Nz.,
Stč. Zmp. 614.
Vypařovací, Dunst-, Dampf-, Ausdün-
stungs-. V. zvonec. KP. V. 95. V. náčiní.
Techn. Vz Vypařovač.
Vypařovač, e, m. = vypařovací stroj,
der Ausdämpfer. Vz Vypařovací, Vypařo-
vadlo.
Vypařovadlo, a, n., der Dämpfer. Vz
Vypařovač.
Vypařovák, u, m. = přístroj (v cukro-
varu), v němž zbavuje se spodium ostrou
parou nadbytečné vody. KP. V. 95.
Vypařování, n. = nenáhlé tvoření-se par
na povrchu kapalin, někdy i pevných těles,
jakožto protiva vření, totiž tvoření-se par
i uvnitř kapaliny spojeného s kypěním a
šuměním, die Ausdünstung, Evaporation. S.
N. Vz tam více a Vypařiti, Stč Zmp. 614.
V. či transpirace listů. LP. II. 126. Přístroj
na v. sudů, der Fassdämpfapparat. Suk. Při
v. kamene. Prm. IV. 164.
Vyparovati, vz Vypárati.
Vypařovati, vz Vypařiti.
Výparověst, u, m., der Atmidoskop. Rk.
Výparový, Dunst-, Verdampfungs-. V.
roura. Zpr. arch. IX. 55.
Vypartykovati = vyšiditi, wegprakti-
ciren. — co.
Výpary, pl., m., vz Výpar. — V. = opary,
Fäulniss der Mundwinkel. Na Slov. Bern.
Výpas, u, m., die Weide; der Weideplatz.
Poslati dobytek na výpas. Býti na výpase
(= na krmníku, žertem). U Opavy. Klš.
Vypásati, vz Vypásti. — V., ab-, aus-
schnallen. — co odkud. Šavli, řemen se
sebe; s břicha. Us. Tč.
Vypasečený; -en, a, o, ausgerodet. Us.
Vypasečiti, il, en, ení, aushauen (Wald).
—  co: les.
Výpasek, sku, m. = mzda, již dostávají
bača a valach (pastýř) za práci svou na sa-
laších.
Dostávají obyčejně po centu brynze,
po osmi zlatých, po kousku políčka při ko-
libě na zemáky a pohanku. Us. na mor.
Valaš. Vck. Vz Brt. Lid a národ. 187.
Vypasenec, nce, m. = vyžranec, der Auf-
gefütterte, Gemästete, Dicke, Fette. Us. Šd.
Vypasení, n., die Ausweidung. V. obilí.
—  V. = vykrmení, die Ausmästung. V-ní
vepřů bukvicemi. Us.
Vypasený; -sen, a, o, abgeweidet. V. louka.
—  V. kráva = vykrmená, tlustá, ausgemä-
stet, gut genährt, dick, fett. Cf. Pásti. V.
V-ný člověk, dobytek. Má hubu (břicho)
v-nou (v-né). Us. Šd. Je dobře v-ný. Přišel
dom ze světa (ze služby) všecek v-ný, wohl-
genährt. Us. Šd.
Vypaskuděný; -en, a, o = vyžilý, aus-
gemergelt. Ten kot je celý v-ný (hubený).
Slez. Šd.
Vypaskuditi, il, ěn, ění = vyhubeniti,
mager machen. Vz Vypaskuděný. — V. =
něco špatného učiniti, etwas schlechtes thuen.
se kde. Kočka se přede dveřmi v-la,
sich ausleeren. Na Ostrav. . U Brušperka.
Mtl.
Vypáslosť, i, f. = hustosť, die Dicke.
Reš.
Vypáslý = vypasený, tlustý, wohlgenährt,
dick, fett, ausgemästet. — čím. Býk mlá-
tom, kohout zrnem v-lý. Us. Tč.
Vypasomániti, il, ěn, ění, bordiren, fran-
sen, ausfransen. Na Slov. Bern.
Vypasovati, vz Vypásti. — V. se, genug
ringen. Na Slov. Bern.
Vypásti, pasu, pásl, pasen, ení; vypásati,
vypasovati, vypásávati =
pasením vyhubiti,
abweiden; vykrmiti, ausmästen; vyhlídati,
ausspähen, aufziehen. co: trávu, louku.
Us. Dolinu sem vypásl, halenu sem pro-
pásl (ztratil). Sš. P. 81. — koho = vyhlí-
dati.
Us. V. krávy. Us. Tč. V. někoho také
vyčíhati, ausspähen. U Rychn. Dbv., Vk.,
Kšk. — co kým: louku kravami, ovcemi.
—  co komu: jetelinu. Us. Šd. — co kde.
Předchozí (1027)  Strana:1028  Další (1029)