Předchozí (1027)  Strana:1028  Další (1029) |
|
|||
1028
|
|||
|
|||
Vypaření, n., die Dämpfung, Ausdün-
stung, das Ausbrühen. Vypařenina, y, f., die Ausdünstung, der
Dunststoff. Us. Šd Vypařený; -en, a, o, ausgedämpft, aus-
gebrüht. Kone v-né, akoby jich vriacou vo- dou oblial. Mt. S. I. 100. Vyparchati = vypárati, ausstochern. Na
Slov. Bern. Vypařiti, il, en, ení; vypařovati = pa-
řením vyčistiti, vypáliti, ausbrühen; parou vyhnati, ausdünsten. —co: nádobu, zabitou drůbež. Us. Sníh osení v-řil. Us. na Mor. Slunce v-řuje role a dělá výpařiska. Na Ostrav. Tč. Tys istě dneskaj nevypařil huby (nejedls nic teplého). Na mor. Valaš. Vck. Teplo vodu vypařuje. Us. Peltram vypařuje vodnotelnosť; v. vlhkosti. V. V. koho = do páry přivésti. Na Slov. V. nepřítele = střelbou zahnati. L., Šm. — co komu (kde): do- bytku suchou píci v nádobách. V-řím ti kšticu. Mt. S. I. 117. — co čím: škopek horkou vodou. Hrob dřívím obložen a vy- pařen. Vc. 507. — co na koho. A hroznějším bičíkem jich pomrští než oněch židovských kněží, neb vypaří na ně tento biček: Ven, psi nestydatí, jenž ste z mého domu jeskyni lotrovu učinili. Hus II. 124. — se = páru vydati; přestali pařiti se; do páry přijíti; pařením ustrojenu býti; s posměchem, tolik co: vzíti se kdes, vydařiti se. Vypařil se (objevil se) nějaký lotřík, který namlouval Židy. Plác. Otevř dvéře, ať ten smrad se vy- pařuje. Na Ostrav. Tč. — se na koho = obořiti se naň, losfahren. Dch., Mus. 1880. 198. — se odkud. Voda z hrnce se vypaří nad ohněm. Us. Tč. — se čím. Běžením se v-řil (do páry přišel, se zapotil). Bern. Voda teplem se v-řuje. Us. Výparky, pl., m. = jemné kožešiny z po-
tracených beránků. S. N. Vz Výparek. Výparky, pl., m. = zbytky po vypaření,
Verdampfungsrückstände. Šp. Výparní, Dampf-. V. tlak. Stč. Zmp. 619.,
620. Výparník, u, m., das Ventil. Dch.
Výparnosť, i, f., die Verdampfungsfähig-
keit. Zpr. arch. IX. 28. Výparný, Ausdünstungs-, Verdampfungs-,
dunstig. V. zápachy. Dch. Výparoměr, u, m. = nástroj, jimž se
měří množství vody v jistém čase z určité plochy vypařené, der Dunstmesser, Ausdün- stungsmesser, Atmometer, Evaporimeter. Nz., Stč. Zmp. 614. Vypařovací, Dunst-, Dampf-, Ausdün-
stungs-. V. zvonec. KP. V. 95. V. náčiní. Techn. Vz Vypařovač. Vypařovač, e, m. = vypařovací stroj,
der Ausdämpfer. Vz Vypařovací, Vypařo- vadlo. Vypařovadlo, a, n., der Dämpfer. Vz
Vypařovač. Vypařovák, u, m. = přístroj (v cukro-
varu), v němž zbavuje se spodium ostrou parou nadbytečné vody. KP. V. 95. Vypařování, n. = nenáhlé tvoření-se par
na povrchu kapalin, někdy i pevných těles, jakožto protiva vření, totiž tvoření-se par i uvnitř kapaliny spojeného s kypěním a |
šuměním, die Ausdünstung, Evaporation. S.
N. Vz tam více a Vypařiti, Stč Zmp. 614. V. či transpirace listů. LP. II. 126. Přístroj na v. sudů, der Fassdämpfapparat. Suk. Při v. kamene. Prm. IV. 164. Vyparovati, vz Vypárati.
Vypařovati, vz Vypařiti.
Výparověst, u, m., der Atmidoskop. Rk.
Výparový, Dunst-, Verdampfungs-. V.
roura. Zpr. arch. IX. 55. Vypartykovati = vyšiditi, wegprakti-
ciren. — co. Výpary, pl., m., vz Výpar. — V. = opary,
Fäulniss der Mundwinkel. Na Slov. Bern. Výpas, u, m., die Weide; der Weideplatz.
Poslati dobytek na výpas. Býti na výpase (= na krmníku, žertem). U Opavy. Klš. Vypásati, vz Vypásti. — V., ab-, aus-
schnallen. — co odkud. Šavli, řemen se sebe; s břicha. Us. Tč. Vypasečený; -en, a, o, ausgerodet. Us.
Vypasečiti, il, en, ení, aushauen (Wald).
— co: les.
Výpasek, sku, m. = mzda, již dostávají
bača a valach (pastýř) za práci svou na sa- laších. Dostávají obyčejně po centu brynze, po osmi zlatých, po kousku políčka při ko- libě na zemáky a pohanku. Us. na mor. Valaš. Vck. Vz Brt. Lid a národ. 187. Vypasenec, nce, m. = vyžranec, der Auf-
gefütterte, Gemästete, Dicke, Fette. Us. Šd. Vypasení, n., die Ausweidung. V. obilí.
— V. = vykrmení, die Ausmästung. V-ní
vepřů bukvicemi. Us. Vypasený; -sen, a, o, abgeweidet. V. louka.
— V. kráva = vykrmená, tlustá, ausgemä-
stet, gut genährt, dick, fett. Cf. Pásti. V. V-ný člověk, dobytek. Má hubu (břicho) v-nou (v-né). Us. Šd. Je dobře v-ný. Přišel dom ze světa (ze služby) všecek v-ný, wohl- genährt. Us. Šd. Vypaskuděný; -en, a, o = vyžilý, aus-
gemergelt. Ten kot je celý v-ný (hubený). Slez. Šd. Vypaskuditi, il, ěn, ění = vyhubeniti,
mager machen. Vz Vypaskuděný. — V. = něco špatného učiniti, etwas schlechtes thuen. — se kde. Kočka se přede dveřmi v-la, sich ausleeren. Na Ostrav. Tč. U Brušperka. Mtl. Vypáslosť, i, f. = hustosť, die Dicke.
Reš. Vypáslý = vypasený, tlustý, wohlgenährt,
dick, fett, ausgemästet. — čím. Býk mlá- tom, kohout zrnem v-lý. Us. Tč. Vypasomániti, il, ěn, ění, bordiren, fran-
sen, ausfransen. Na Slov. Bern. Vypasovati, vz Vypásti. — V. se, genug
ringen. Na Slov. Bern. Vypásti, pasu, pásl, pasen, ení; vypásati,
vypasovati, vypásávati = pasením vyhubiti, abweiden; vykrmiti, ausmästen; vyhlídati, ausspähen, aufziehen. — co: trávu, louku. Us. Dolinu sem vypásl, halenu sem pro- pásl (ztratil). Sš. P. 81. — koho = vyhlí- dati. Us. V. krávy. Us. Tč. V. někoho také vyčíhati, ausspähen. U Rychn. Dbv., Vk., Kšk. — co kým: louku kravami, ovcemi. — co komu: jetelinu. Us. Šd. — co kde.
|
||
|
|||
Předchozí (1027)  Strana:1028  Další (1029) |