Předchozí (1028)  Strana:1029  Další (1030) |
|
|||
1029
|
|||
|
|||
Kdosi nám na louce vypásl trávu. Us. Šd.
— se = vykrmiti se; při hře dostati se
z dola nahoru. U Kr. Hradce. Kšť. Dajte slaniny, nech sa vypasiem. Sl. spv. VI. 235 Vypasťovati, mit der Faust abschlagen.
Na Slov. Bern. Vypastviti, il, en, ení = vykrmiti, aus-
mästen. — co. A když je (tělo) vypastvím, že ztučnie. Hus III. 110. Vypaščekovati koho, ausschimpfen. Na
Ostrav. Tč. Vypaškrtiti = vyčenichati. — co. Keď
si dačo z poludnia odložila k večeri, mohla byť istá, že jej ho vyňuchajú a vypaškrtia. Na Slov. Dbš. Sl. pov. IV. 3. Vypašovati, hinausschmuggeln. — co. Tč.
Vypatáčkovati, mit runden Mettalblätt- chen verzieren. U Olom. Sd. Vypaťhati se = loudavě se vyvléci, lang-
sam herauskommen. Ptr. Vypati, vz Vypnouti.
Vypatí = vypětí. Vz Vypnouti. Bern.
Vypatkovati = vyhladiti, vyleštiti, aus-
glätten. Na mor. Valaš. Vck. Vypatlati, vypatlávati, unnütz verwen-
den = zbytečně vypotřebovati. — co. Ženy turecké a arabské bohatší toho balsamu mnoho v-ly. Har. II. 59. — co nač. V-lal na to mnoho plátna. Us. Vypátrání, n., die Erforschung, Ergrün-
dung, Ausfindigmachung. Vypátraný; -án, a, o, erforscht, ausfin-
diggemacht, eruirt, ergründet. Us. Vypátrati, vypatřiti = patřením vyzvě-
děti, vyšetřiti, ersehen, erforschen, ausmit- teln, ergründen, ausspähen. — co. V. Nelze to v. Us. Tie dve hrube knihy so sebou vezmite a eště daktoré krajšie (piesně) vy- patrite. Lipa II. 177. — čím: bystrostí zraku, rozumu. Us. — co kde: v některém umění. — co jak. Nech to právem vypatrí (vy-
šetří). Sl. let. I. 305. — co pro koho. Us. Tč. Vypatrchati = utratiti. — co: peníze.
Kb. Vypatřitel, e, m., der Erseher, Ausspä-
her. Us. Jr. Vypatřiti, vz Vypátrati.
Vypatrovati. — koho. Pacholka do-
brého, žeby lidi vypatroval, aby potřebnosť chudému i bohatému byla. Arch. II. 394. Vypatý; -at, a, o = vypnutý. Vz Vy-
pnouti. Vypauzovati, durchpausiren, durchzeich-
nen. — co jak: mapu přes tenounký sla- měný papír. Mor. Tč. Vypažení, n., das Futter. V-ní okenné
(pažba okenní, očepí), das Fensterfutter. Nz. Vypažený; -en, a, o, verkleidet. — čím.
Hodbábom v-né kolesa. Sl. let. V. 108. Vypažiti, il, en, ení, vypažovati, ver-
kleiden. Vz Pažiti. — co: okna, dvéře. Us. Nz. — co čím: stěny prkny. Us. Vypéci, vz Vypekati.
Vypeckovati, auskernen. — co nač:
trnky na halušky. Mor. Tč. Výpeček, čku, m., výpečky, pl. = mast-
nota z něčeho vypečená, Ausbackefett, n. Vy- tírati chlebem v-ky z pekáče. Us. Tč. Braten- sauce. |
Vypečení, n., das Ausbacken, Ausbraten.
Šp. Vypečený; -en, a, o, ausgebacken, gut
gebraten. V. chléb, maso, buchta. — kde. Chléb v peci dobře v-ný. Us Šd. Vypečetiti, il, ěn, ění. — co: vosk (pe-
četěním zpotřebovati), durchs Siegeln ver- brauchen. Bern. Vypečka, y, f. = výpeček. Šp.
Vypěchování, n., die Ausstauchung. Šp.
Vypěchovaný; -án, a, o, ausgestopft,
ausgestampft. — čím. Podlaha hlinou v-ná. Us. Vypěchovati = skuliny mechem vycpati,
mit Moos ausstopfen; pěchuje vybiti, aus- stampfen. — co: hráz u rybníka. Ms. — co čím. Vz Pěchovati. Vypejznouti, herausstehlen. VzPejznouti.
U Olom. Šd. Výpeka, y, f., das Ausbacken, Ausbra-
ten. Šp., L. Vypekačka, y, t. = lopata pekařská
u peci, die Ausbebschippe. Vypekařiti, il, en, ení, als Bäcker ver-
dienen. — si co: pěkné peníze. Brt., Tč. Vypekati, vypéci, vz Péci. — V. = celé
upéci, ausbacken, ausbraten; pečením ven dostati, durchs Braten herausbringen, aus- backen; z peci vyndati, aus dem Backofen herausnehmen. — abs. Slunce dnes vypeká (hodně hřeje). Us. Vz Vypekati. — co komu. Dnes jsem vám chléb dobře v-la. Us. — co nač: mouku na chléb. Us. Šd. — co kde. Pekař chléb v peci vypeká (peče). Kom. — co odkud: sádlo z husy. Us. Pekař z peci pečivo vypéká (vyndává). Us. — se. Chléb se dobře v-kl (upekl). Sádlo se v-klo (pe- čením vyšlo). Us. Jg. Vypěkati, vypíkati = dohřívati, brennen.
Slunce dnes velmi vypěká, vypíká. Mor. Šd., Tč. Vypeklosť, i, f., das Ausgebacken-, Aus-
gebratensein. V. chleba. Zlob. Vypeklý = vypečený, ausgebacken, an-
gebraten. V. chléb. D. — od čeho: od horkosti. Byl. Vypěkniti, il, ěn, ění, schön machen,
aufputzen. — se kdy. Po polední se zase v-lo. Us. na Ostrav. Tč. V. se n. někoho na neděli. Ib. Tč. Vypelešiti, il, en, ení = lezením pelech
učiniti, auslagern. — co. Slunce (voda) v-ší zboží (pole; vz Vypáleniště). Na Ostrav. Tč. — se kde: na peci, sich ausliegen. Us. Tč. Vypelhati = vyplznouti. Na Slov. Ssk.
Vypelíchalý, entmauset. Dch.
Vypelíchání, n., das Verlieren der Federn
o. Haare. Vypelíchaný; -án, a, o, Mause-. Vype-
líchané péro, D., chlupy. Us V. v rostlinství = oplchlý, otřený, ošoustaný. Rostl. V. pták. Vz Vypelíchati. Vypelíchati = peří n. chlupy ztratiti,
Federn o. Haare verlieren, verfedern, ver- baaren. — komu. Vypelíchaly mu šediny, Sych., chlupy. Vypěnění, n., die Ausschäumung.
Vypěněný; -ěn, a, o, ausgeschäumt.
|
||
|
|||
Předchozí (1028)  Strana:1029  Další (1030) |