sb157-05 0..8296

1029

Kdosi nám na louce vypásl trávu. Us. Šd.

— se = vykrmiti se; při hře dostati se
z dola nahoru. U Kr. Hradce. Kšť. Dajte
slaniny, nech sa vypasiem. Sl. spv. VI. 235

Vypasťovati, mit der Faust abschlagen.
Na Slov. Bern.

Vypastviti, il, en, ení = vykrmiti, aus-
mästen. — co. A když je (tělo) vypastvím,
že ztučnie. Hus III. 110.

Vypaščekovati koho, ausschimpfen. Na
Ostrav. Tč.

Vypaškrtiti = vyčenichati. — co. Keď
si dačo z poludnia odložila k večeri, mohla
byť istá, že jej ho vyňuchajú a vypaškrtia.
Na Slov. Dbš. Sl. pov. IV. 3.

Vypašovati, hinausschmuggeln. — co. Tč.
Vypatáčkovati, mit runden Mettalblätt-
chen verzieren. U Olom. Sd.

Vypaťhati se = loudavě se vyvléci, lang-
sam herauskommen. Ptr.

Vypati, vz Vypnouti.

Vypatí = vypětí. Vz Vypnouti. Bern.

Vypatkovati = vyhladiti, vyleštiti, aus-
glätten. Na mor. Valaš. Vck.

Vypatlati, vypatlávati, unnütz verwen-
den = zbytečně vypotřebovati. — co. Ženy
turecké a arabské bohatší toho balsamu
mnoho v-ly. Har. II. 59. — co nač. V-lal
na to mnoho plátna. Us.

Vypátrání, n., die Erforschung, Ergrün-
dung, Ausfindigmachung.

Vypátraný; -án, a, o, erforscht, ausfin-
diggemacht, eruirt, ergründet. Us.

Vypátrati, vypatřiti = patřením vyzvě-
děti, vyšetřiti, ersehen, erforschen, ausmit-
teln, ergründen, ausspähen. — co. V. Nelze
to v. Us. Tie dve hrube knihy so sebou
vezmite a eště daktoré krajšie (piesně) vy-
patrite. Lipa II. 177. — čím: bystrostí zraku,
rozumu. Us. — co kde: v některém umění.

— co jak. Nech to právem vypatrí (vy-
šetří). Sl. let. I. 305. — co pro koho. Us.
Tč.

Vypatrchati = utratiti. — co: peníze.
Kb.

Vypatřitel, e, m., der Erseher, Ausspä-
her. Us. Jr.

Vypatřiti, vz Vypátrati.

Vypatrovati. — koho. Pacholka do-
brého, žeby lidi vypatroval, aby potřebnosť
chudému i bohatému byla. Arch. II. 394.

Vypatý; -at, a, o = vypnutý. Vz Vy-
pnouti.

Vypauzovati, durchpausiren, durchzeich-
nen. — co jak: mapu přes tenounký sla-
měný papír. Mor. Tč.

Vypažení, n., das Futter. V-ní okenné
(pažba okenní, očepí), das Fensterfutter. Nz.

Vypažený; -en, a, o, verkleidet. — čím.
Hodbábom v-né kolesa. Sl. let. V. 108.

Vypažiti, il, en, ení, vypažovati, ver-
kleiden. Vz Pažiti. — co: okna, dvéře. Us.
Nz. — co čím: stěny prkny. Us.

Vypéci, vz Vypekati.

Vypeckovati, auskernen. — co nač:
trnky na halušky. Mor. Tč.

Výpeček, čku, m., výpečky, pl. = mast-
nota z něčeho vypečená, Ausbackefett, n. Vy-
tírati chlebem v-ky z pekáče. Us. Tč. Braten-
sauce.

Vypečení, n., das Ausbacken, Ausbraten.
Šp.

Vypečený; -en, a, o, ausgebacken, gut
gebraten. V. chléb, maso, buchta. — kde.
Chléb v peci dobře v-ný. Us Šd.

Vypečetiti, il, ěn, ění. — co: vosk (pe-
četěním zpotřebovati), durchs Siegeln ver-
brauchen. Bern.

Vypečka, y, f. = výpeček. Šp.

Vypěchování, n., die Ausstauchung. Šp.

Vypěchovaný; -án, a, o, ausgestopft,
ausgestampft. — čím. Podlaha hlinou v-ná.
Us.

Vypěchovati = skuliny mechem vycpati,
mit Moos ausstopfen; pěchuje vybiti, aus-
stampfen. — co: hráz u rybníka. Ms. — co
čím. Vz Pěchovati.

Vypejznouti, herausstehlen. VzPejznouti.
U Olom. Šd.

Výpeka, y, f., das Ausbacken, Ausbra-
ten. Šp., L.

Vypekačka, y, t. = lopata pekařská
u peci, die Ausbebschippe.

Vypekařiti, il, en, ení, als Bäcker ver-
dienen. — si co: pěkné peníze. Brt., Tč.

Vypekati, vypéci, vz Péci. — V. = celé
upéci, ausbacken, ausbraten; pečením ven
dostati, durchs Braten herausbringen, aus-
backen; z peci vyndati, aus dem Backofen
herausnehmen. — abs. Slunce dnes vypeká
(hodně hřeje). Us. Vz Vypekati. — co komu.
Dnes jsem vám chléb dobře v-la. Us. — co
nač: mouku na chléb. Us. Šd. — co kde.
Pekař chléb v peci vypeká (peče). Kom. —
co odkud: sádlo z husy. Us. Pekař z peci
pečivo vypéká (vyndává). Us. — se. Chléb
se dobře v-kl (upekl). Sádlo se v-klo (pe-
čením vyšlo). Us. Jg.

Vypěkati, vypíkati = dohřívati, brennen.
Slunce dnes velmi vypěká, vypíká. Mor. Šd.,
Tč.

Vypeklosť, i, f., das Ausgebacken-, Aus-
gebratensein. V. chleba. Zlob.

Vypeklý = vypečený, ausgebacken, an-
gebraten. V. chléb. D. — od čeho: od
horkosti. Byl.

Vypěkniti, il, ěn, ění, schön machen,
aufputzen. — se kdy. Po polední se zase
v-lo. Us. na Ostrav. Tč. V. se n. někoho
na neděli. Ib. Tč.

Vypelešiti, il, en, ení = lezením pelech
učiniti, auslagern. — co. Slunce (voda) v-ší
zboží (pole; vz Vypáleniště). Na Ostrav.
Tč. — se kde: na peci, sich ausliegen. Us.
Tč.

Vypelhati = vyplznouti. Na Slov. Ssk.

Vypelíchalý, entmauset. Dch.

Vypelíchání, n., das Verlieren der Federn
o. Haare.

Vypelíchaný; -án, a, o, Mause-. Vype-
líchané péro, D., chlupy. Us V. v rostlinství
= oplchlý, otřený, ošoustaný. Rostl. V. pták.
Vz Vypelíchati.

Vypelíchati = peří n. chlupy ztratiti,
Federn o. Haare verlieren, verfedern, ver-
baaren. — komu. Vypelíchaly mu šediny,
Sych., chlupy.

Vypěnění, n., die Ausschäumung.

Vypěněný; -ěn, a, o, ausgeschäumt.