sb157-05 0..8296

1030

Vypeněžiti, il, en, eni, vom Gelde ent-
blössen. — koho. Trh mě docela v-žil. Na
Ostrav. Tč.

Vypěniti, il, ěn, ění; vypěňovati = z pěny
vyšumovati, pěnu vydati, aus-, herausschäu-
men, schäumend herauswerfen. — se = pře-
stati pěniti se, ausschäumen, aufhören zu
schäumen; jako pěna vyhoditi, herausschäu-
men, schäumend herauswerfen. Jg. — co
odkud. Co moře v. může z hlubokosti své.
L. — se. Šťáva již se v-la. — se odkud.
V-ní se Lada z potoků. Víd. list. — se,
co jak. Takové žádosti beze vší mírnosti
a míry se v-ňují. V. Až krvavě svou vášně
prudkosť v-ní, ausschäumt. Msn. Or. 42. —
se kam. Pivo se v-lo na stůl. Us. Tč.

Vypepřiti, il, en, ení, vypepřovati, aus-
pfeifern. — co: maso. — co nač: pepř na
maso. Us. Tč. — někomu = nabrati ně-
koho, Jem. einsalzen. Us.

Vypěrač, e, m. = kdo vypírá, der Laveur,
Wäscher. — V. = rýžovník, der Schlämmer.
D.

Vypěradlo, a, n. = vypěrač, der Laveur.
V. na škrob, na náplav (na škrobárně, die
Schlammwäsche, na brambory (v lihovaru,
die Kartoffelwäsche). Zpr. arch. VIII. 88.,
102.

Vypeření, n., die Befiederung; Berau-
bung der Federn. Bern.

Vypeřený; -en, a, o, befiedert. V. zra-
didlo. NA. IV. 116.

Vypercholiti, il, en, ení. Veď sa dák len
v-líme, irgendwie auskommen. Mt. S. I. 111.

Vypeřiti, il, en, ení; vypeřovati = peří
vyškubati, das Gefieder ausrupfen, der Fe-
dern berauben; přepeřiti, ausschalen; peřím
vysaditi, befiedern. — se = vypelíchati. —
abs. Mlynář vypeřuje (na větráku vybírá
z křídla, aby mu vítr tak ražno mlýn nebral).
Slez. Šd. — co čím (kde). Břečku v jámě
prkny v. Techn. Strom jeřabinami v. (ob-
ložiti, aby ptáci naň lítali a se chytali). Us.,
Šp. — co: kolo (dáti k němu lopatky). Vys.
V. něco = peřím vysaditi. Br. V. studnu,
aussteisen, ausschalen (krajinami vyložiti).
— se. Slepice se vypeřila (vypelíchala). Šm.,
L. Jak se pták vypeří a nové peří dostane,
bude zase zpívati. Us. Tč.

Vyperliti, il, en, ení; vyperlovati. — co
= perlami vysaditi, mit Perlen besetzen,
beperlen, Jg.; slzu = proliti. — co komu
kde. Mocný dojem ten v-lil mnohému slzu
v oku. Km. 1883. 432.

Vyperlíkovati = perlíkem vybiti. — co:
železo. Na Ostrav. Tč.

Vypěrný, auswaschbar. Vypěrná košile.
U Rychn.

Vyperutiti, il, ěn, ění, emporflügeln, mit
Flügeln versehen. Šm.

Výpesk, u, m., der Ausputz, die Zu-
rechtweisung. Dostal pořádný v. Nl. Odpor
a v. Ehr. Také na Mor. Knrz.

Vypeskati, vypeskovati = vyláti, vyhu-
bovati, Jemanden tüchtig herunterreissen,
verwaschen, anhunzen, ausputzen. Dch., Šd.,
Vck., Jg. — někoho. Zlob. — proč: pro
nepatrnou příčinu. Ml. Také na Mor. Knrz.

Vypěstikovati = pěstmi vytlouci, mit
Fäusten traktiren. Na Slov. Phld. II. 2. 51.

Vypěstitel, e, m., der Ausbilder. Dch.

Vypěstiti, il, ěn, ění, vypěstovati = vy-
chovati, er-, aufziehen. — koho. Vypěstuj
sirotka, vytrhne ti oči. Us. Bž. — co, koho
kde: v církvi. Kom. Apoštol výslovně pro-
jadřuje, že v Jerusalemě u nohou Gamaliea
vypěstován byl. Sš. I. 1. Bodaj bych čím
skorej v-val šlachtu v Uhrách nemeckej po-
dobnú. Lipa 103. —co kde čím kdy. Co
za něho rukama pobožných mužů na půdě
církevní zaseto a vypěstováno bylo, to trvá
podnes. Ddk. II. 89. — co komu. (Jedli)
zeleninu, kterou sami sobě byli vypěstovali.
Ddk. II. 90. — co proč. Aby nás v-val pro
svobodu svou. Sš. II. 51. (Hý. ). — odkud:
rostlinu ze semene. Us.

Vypěstování, n., die Auf-, Erziehung,
Pflege. V. semene, die Samenerziehung. Šp.

Vypěstovaný, erzogen, auferzogen, ge-
pflegt. V. zelenina, símě atd.

Vypěstovati, vz Vypěstiti. — V. = pěstí
vybiti. Vz Vypěstikovati. —komu co: hubu.
Ros.

Vypestřený; -en, a, o, bunt ausstaffirt.

— čím: kvítím.

Vypestřiti, il, en, ení, bunt machen, bunt
ausstaffiren. — co čím.

Vypěti, vz Pěti a Vyzpívati. Nrd. — co.
Vypěl bych to hoře staleté. Čch. Mch. 6.

Vypchání, n., die Aus-, Vollfülung, Aus-
stopfung. Bern.

Vypchaný; -án, a, o, aus-, vollgefüllt,
ausgestopft. Bern.

Vypchati, vypchávati, vypchnouti = vy-
cpati, ausstopfen. Na Slov. Bern. — co čím:
mechem. — V. = vypíchati, ausstechen, hi-
nausstcchen. — co odkud: dřizgu z nohy;
někoho ze společnosti (ausstossen). Na Ostrav.
Tč. — co čím kam: špendlíkem dírku do
papíru. Ib. — si co kde: oko si vypchnul
na trnu. Ib. Tč.

Vypchlý, ausgestochen. V. oko. Mor. Šd.

Vypiatý, vz Vypjatý.

Vypíčiti = vystrčiti. Us. u Rokycan. Vz
Vypyčiti.

Vypíditi, il, ěn, ění = pídí vyměřiti, mit
der Spanne (Hand) ausmessen. Ros. — co.

— V. = dopíditi se čeho, najíti, ausfinden.
Us. Vck.

Vypiglovati, z něm. ausbügeln, vyže-
hliti.

Vypíchací = k vypíchání sloužící, Stech-.
-- V. hospodářství lesní = probírací (když
každý rok potřebné kmeny v lese vybíráme),
die Femelwirthschaft; opak: pasečné neb
mýtné. Um. les.

Vypíchaný; -án, a, o, eingestochen, punk-
tirt. V. semena horčičná. Rst. 518.

Vypíchati; vypíchnouti (vypichnouti,
Plk. ), chnul a chl, ut, utí; vypichovati, vy-
píchávati = pícháním vyndati, vybodnouti,
aus-, herausstechen, abpiquiren. — co komu
čím: oko nožem, Us., vzorek špendlíkem.
Šp. Vypich mu věrtelem oko (žertovně).
Dch. — koho odkud, Einen ausstechen,
aus dem Sattel heben. Mus. 1880. 568. V.
někoho z úřadu. Dch., Vypíchla ji z fary.
Němc. Ten archanděl Michal, on nás z pekla
vypíchal. Brt. Ps. 186. Vz Vypchati.