sb157-05 0..8296

1031

Vypíchnutí, n., die Ausstechung.

Vypíchnutý; -ut, a, o, ausgestochen.

Vypichovací lesní hospodářství, die Plen-
terwirthschaft. Škd. exc.

Vypichovadlo, a, n., der Ausstecher. V.
na jablka, der Aepfelausstecher. Šp.

Vypichování, n., das Ausstechen.

Vypichovaný, ausgestochen. V. papír.

Vypichovati, vz Vypíchati.

Vypíjavý, vypijavý = pijící, trinkend,
durchlassend. V. písek, Reš., papír.

Vypikovati, im Schlagen der Ostereier
gewinnen. Ros.

Vypiliti = vypilovati. Na Slov. Bern.

Vypilníkovati = pilníkem vypilovati,
austeilen. — co kde. Us. Šd. Vz Vypi-
lovati.

Vypilovati (na Slov. vypíliti) = pilníkem
vystrouhati, ausfeilen; pilou vyřezati, aus-,
heraussägen; vyhladiti, napraviti (V. ), aus-
feilen, glätten. — co: nůž, Šp., sloh, spis,
Dch., umění. Jel. Jak ve dne nepracuješ,
večer nic nevypiluješ (pilností nenapravíš,
nedohoníš). Us. Tč. Co nemá v hlavě, to
vypiluje, wo kein Talent, dort ist Fleiss.
Na Ostrav. Tč. — co čím kde: pilníkem
na desce. Rozml. o vč. Pilkou ve dřevě
figuru v. Us. Tč.

Vypínací, Aushang-. V. pila. Šp.

Vypínač, e, m., der Grossthuer, Gerne-
gross. Dch.

Vypínačný = pánovitý, patzig. Us.

Vypínal, a, m. = vypínač. Horkokrevný
v. Dch.

Vypínalství, n. = vypínavosť. Dch.

Vypínání, n., das Ausknöpfen. — V., die
Uiberhebung. Dch.

Vypínaný, ausgespannt.

Vypínatel, e, m., der Ausstrecker, Aus-
spanner. Ráj. I. 274.

Vypínati, vz Vypnouti.

Vypínavosť, i, f., die Grossthuerei, Gross-
mannssucht, der Aplomb. Dch. Lidské sla-
bosti, řevnivosť, v. a pýcha, to asi byly ty
příčiny a podněty; Náklonnosť k v-sti. Ddk.
II. 319., IV. 166.

Vypínavý = vypínačný, hochtrabend,
grossthuerisch, aufgeblasen, protzig. Měst.
bož., Mus. Člověk bezhlavý jest v-ný. Us.

Vypípati = v dětinství vychovati, müh-
sam von der Kindheit an erziehen. — koho.
Ros.

Vypiplati = vyplýtvati, verwenden. —
co nač. Vypiplal na to sílu oleje. Ros. —
čeho (neurčitou měrou). — se odkud:
z bláta, sich schmierig herausarbeiten; v.
se ze špatné společnosti. Na Ostrav. Tč.

Vypírací, vypěrací stroj, die Auswasch-
maschine.

Vypírač, e, m. = vypěrač. Šp.

Vypírání, n., das Auswaschen. V. zlata.

Vypíraný; -án, a, o, ausgewaschen. V.
zlato.

Vypírati, vz Vyprati, Vypříti. — V., in
Abrede stellen. — co = popírati. Kn. rož.
148.

Výpis, u, m. = vypsání, něco vypsaného,
přípis, das Ausschreiben, Ausziehen, der
Auszug, Extrakt, die Abschrift, Kopie. V.
na čisto. V. Nechtěje nám originalu, než

toliko výpisu propůjčiti. Apol. V. se spisem
původním srovnati. D. V. něčeho někomu
dáti. Har. V. zákona, Kom., z desk, z knih.
Zříz. Ferd. I. V-sy z, knih zádušních vzíti.
Er. V. ze žaloby. Řd. Obě strany mohou
výpisu též výpovědi žádati. Er. V. z desk,
vz Vš. 571. VIII. 29. 30. V-sy nám nepro-
dleně podali. Skl. II. 39. Komorník vezma
z desk v. O. z D. Kterak se výpisové z desk
dávají. Tov. 61. Když král nebo sudí káže
dáti komu v. z desk dvorských. VI. zř. 376.
Aby původ hodnověrný v. ukázal. Zř. F. I.
A. XVI. Aby žádnému výpisů, žádných zá-
pisů z desk nebylo vydáváno bez povolení
krále aneb pánův a vládyk z plného soudu
neb úředníků desk zemských větších. Ib.
H. XXVIII., Zř. zem. Jir. H. 28. Výpisy a
rejstříky strany časně sobě k soudu beřte.
Zř. zem. Jir. C. l. Výpisové nálezuov a
výpovědí k potřebám lidským vydávati se
mají Ib. H. 28. Vz Vš. Jir. VIII. 29. —
V výpisech z rejster, půhonův a desk vz
Žer. Záp. 11. 192. V. z matriky, der Matri-
kenauszug. Šd. Výpis z obchodních kněh,
Contocorrent (Auszug). J. tr. V. z účtů.
Šp. Výpisem někomu něco oznámiti, aus-
züglich. Dch. Kteréž (udání) jest ztracený
v. z Vincencia. Ddk. III. 166. Jednotníci
nevěřili v-sům z archivu zemského poda-
ným. Pal. Děj. IV. 2. 336. Žádný v. z desk
žádného trhu, zápisu, nálezu nemá bez
povolenie královského neb panského dán
býti. Vš. Jir. 184. Kteréhožto listu a vý-
sady poslali jsú nám vejpis, jak jim a na
jaký zpuosob dáno a vysazeno jest; Hodno-
věrný v. (Abschrift, Copie). Listy z 1. 1503.,
1577. Tč. Žádá výpisu z desk zemských;
A v té každé rozdvoji v. z desk tě zpraví;
Kdyžby komu dali v. z desk zemských;
Z těch desk kto chce v. mieti. Arch. II.
171., 501., 512., V. 85. (Šd. ). Výpis z desk
vzíti, míti; Najdú-li tam v. o tu věc, chtí
podlé toho súditi; Ten v. má z desk býti.
Půh. I. 205., 385., 387., II. 60., 227., 328.,
450., 456., 485., 618., 622. (Tč. ). O kněže!
teď máš výpis od apoštola, svého oděnie a
meče. Hus I. 178.

Vypísati, vz Vypsati.

Výpisek, sku, m., der Auszug, das Ex-
cerpt, die Kopie, Abschrift. Účetný v., der
Rechnungsauszug, conto corrente. Nz. Vý-
pisky z knih si činiti. Us. Chudinký v.,
armer Schriftabriss. Dch. Vz Výpis.

Výpiska, y, f. = výpisek. Mus. 1880. 568.

Vypískání, n., das Auspfeifen.

Vypískaný; -án, a, ó, ausgeblasen, aus-
gepfiffen. Bern.

Vypískati; vypištěti, ěl, ěn, ění; vypísk-
nouti, skl, ut, utí, zu Ende pfeifen, aus-
pfeifen, auszischen. — abs. Už vypískal
(ging zu Grunde, starb). — co, koho:
celou píseň. Us. Prostořeký často vypiskne
lecos (vybleptne). Us. V. koho = vyhvíz-
dati, vysmáti se mu. V. — si co (pískáním
dostati). — komu co: peníze (listig heraus-
locken). Us. Sd. — koho odkud, kde:
herce z jeviště (vyhvízdati), v divadle; ně-
koho ze skrýše (vypískaním vylákati). —
se nač. Já se na to vypisknu (já toho ne-
dbám). Us. Tč.



	1031

	Vypíchnutí, n., die Ausstechung. Vypíchnutý; -ut, a, o, ausgestochen. Vypichovací lesní hospodářství, die Plen- terwirthschaft. Škd. exc. Vypichovadlo, a, n., der Ausstecher. V. na jablka, der Aepfelausstecher. Šp. Vypichování, n., das Ausstechen. Vypichovaný, ausgestochen. V. papír. Vypichovati, vz Vypíchati. Vypíjavý, vypijavý = pijící, trinkend, durchlassend. V. písek, Reš., papír. Vypikovati, im Schlagen der Ostereier gewinnen. Ros. Vypiliti = vypilovati. Na Slov. Bern. Vypilníkovati = pilníkem vypilovati, austeilen. — co kde. Us. Šd. Vz Vypi- lovati. Vypilovati (na Slov. vypíliti) = pilníkem vystrouhati, ausfeilen; pilou vyřezati, aus-, heraussägen; vyhladiti, napraviti (V. ), aus- feilen, glätten. — co: nůž, Šp., sloh, spis, Dch., umění. Jel. Jak ve dne nepracuješ, večer nic nevypiluješ (pilností nenapravíš, nedohoníš). Us. Tč. Co nemá v hlavě, to vypiluje, wo kein Talent, dort ist Fleiss. Na Ostrav. Tč. — co čím kde: pilníkem na desce. Rozml. o vč. Pilkou ve dřevě figuru v. Us. Tč. Vypínací, Aushang-. V. pila. Šp. Vypínač, e, m., der Grossthuer, Gerne- gross. Dch. Vypínačný = pánovitý, patzig. Us. Vypínal, a, m. = vypínač. Horkokrevný v. Dch. Vypínalství, n. = vypínavosť. Dch. Vypínání, n., das Ausknöpfen. — V., die Uiberhebung. Dch. Vypínaný, ausgespannt. Vypínatel, e, m., der Ausstrecker, Aus- spanner. Ráj. I. 274. Vypínati, vz Vypnouti. Vypínavosť, i, f., die Grossthuerei, Gross- mannssucht, der Aplomb. Dch. Lidské sla- bosti, řevnivosť, v. a pýcha, to asi byly ty příčiny a podněty; Náklonnosť k v-sti. Ddk. II. 319., IV. 166. Vypínavý = vypínačný, hochtrabend, grossthuerisch, aufgeblasen, protzig. Měst. bož., Mus. Člověk bezhlavý jest v-ný. Us. Vypípati = v dětinství vychovati, müh- sam von der Kindheit an erziehen. — koho. Ros. Vypiplati = vyplýtvati, verwenden. — co nač. Vypiplal na to sílu oleje. Ros. — čeho (neurčitou měrou). — se odkud: z bláta, sich schmierig herausarbeiten; v. se ze špatné společnosti. Na Ostrav. Tč. Vypírací, vypěrací stroj, die Auswasch- maschine. Vypírač, e, m. = vypěrač. Šp. Vypírání, n., das Auswaschen. V. zlata. Vypíraný; -án, a, o, ausgewaschen. V. zlato. Vypírati, vz Vyprati, Vypříti. — V., in Abrede stellen. — co = popírati. Kn. rož. 148. Výpis, u, m. = vypsání, něco vypsaného, přípis, das Ausschreiben, Ausziehen, der Auszug, Extrakt, die Abschrift, Kopie. V. na čisto. V. Nechtěje nám originalu, než	toliko výpisu propůjčiti. Apol. V. se spisem původním srovnati. D. V. něčeho někomu dáti. Har. V. zákona, Kom., z desk, z knih. Zříz. Ferd. I. V-sy z, knih zádušních vzíti. Er. V. ze žaloby. Řd. Obě strany mohou výpisu též výpovědi žádati. Er. V. z desk, vz Vš. 571. VIII. 29. 30. V-sy nám nepro- dleně podali. Skl. II. 39. Komorník vezma z desk v. O. z D. Kterak se výpisové z desk dávají. Tov. 61. Když král nebo sudí káže dáti komu v. z desk dvorských. VI. zř. 376. Aby původ hodnověrný v. ukázal. Zř. F. I. A. XVI. Aby žádnému výpisů, žádných zá- pisů z desk nebylo vydáváno bez povolení krále aneb pánův a vládyk z plného soudu neb úředníků desk zemských větších. Ib. H. XXVIII., Zř. zem. Jir. H. 28. Výpisy a rejstříky strany časně sobě k soudu beřte. Zř. zem. Jir. C. l. Výpisové nálezuov a výpovědí k potřebám lidským vydávati se mají Ib. H. 28. Vz Vš. Jir. VIII. 29. — V výpisech z rejster, půhonův a desk vz Žer. Záp. 11. 192. V. z matriky, der Matri- kenauszug. Šd. Výpis z obchodních kněh, Contocorrent (Auszug). J. tr. V. z účtů. Šp. Výpisem někomu něco oznámiti, aus- züglich. Dch. Kteréž (udání) jest ztracený v. z Vincencia. Ddk. III. 166. Jednotníci nevěřili v-sům z archivu zemského poda- ným. Pal. Děj. IV. 2. 336. Žádný v. z desk žádného trhu, zápisu, nálezu nemá bez povolenie královského neb panského dán býti. Vš. Jir. 184. Kteréhožto listu a vý- sady poslali jsú nám vejpis, jak jim a na jaký zpuosob dáno a vysazeno jest; Hodno- věrný v. (Abschrift, Copie). Listy z 1. 1503., 1577. Tč. Žádá výpisu z desk zemských; A v té každé rozdvoji v. z desk tě zpraví; Kdyžby komu dali v. z desk zemských; Z těch desk kto chce v. mieti. Arch. II. 171., 501., 512., V. 85. (Šd. ). Výpis z desk vzíti, míti; Najdú-li tam v. o tu věc, chtí podlé toho súditi; Ten v. má z desk býti. Půh. I. 205., 385., 387., II. 60., 227., 328., 450., 456., 485., 618., 622. (Tč. ). O kněže! teď máš výpis od apoštola, svého oděnie a meče. Hus I. 178. Vypísati, vz Vypsati. Výpisek, sku, m., der Auszug, das Ex- cerpt, die Kopie, Abschrift. Účetný v., der Rechnungsauszug, conto corrente. Nz. Vý- pisky z knih si činiti. Us. Chudinký v., armer Schriftabriss. Dch. Vz Výpis. Výpiska, y, f. = výpisek. Mus. 1880. 568. Vypískání, n., das Auspfeifen. Vypískaný; -án, a, ó, ausgeblasen, aus- gepfiffen. Bern. Vypískati; vypištěti, ěl, ěn, ění; vypísk- nouti, skl, ut, utí, zu Ende pfeifen, aus- pfeifen, auszischen. — abs. Už vypískal (ging zu Grunde, starb). — co, koho: celou píseň. Us. Prostořeký často vypiskne lecos (vybleptne). Us. V. koho = vyhvíz- dati, vysmáti se mu. V. — si co (pískáním dostati). — komu co: peníze (listig heraus- locken). Us. Sd. — koho odkud, kde: herce z jeviště (vyhvízdati), v divadle; ně- koho ze skrýše (vypískaním vylákati). — se nač. Já se na to vypisknu (já toho ne- dbám). Us. Tč.