sb157-05 0..8296

1032

Vypisknouti, vz Vypískati. — V., vy-
piskovati, vypištěti, heraus-, hervorfliessen,
hervorstrahlen. Na Ostrav. Tč. — abs.
Uřnul (uřiznul) se do prsta, že hned krev
vypískla. Zadrž dírku, ať všecka voda ne-
vypíščí. — odkud. Krev z rány vypiskuje.
Na Ostrav. Tč.

Výpisně, abschriftlich. Zlob. Sch.

Výpisné, ého, n. = plat za výpis, die
Abschreibgebühr. Kn. tov.

Výpisný, Kopie-. Nevýpisné počínání,
unqualificirbares Benehmen. Dch.

Vypisovací sloupec, Fakten - Kolonne,
Text-Kolonne (u obchod. ). Nz.

Vypisovač, e, m., der Abschreiber. Šp.

Vypisování, n., das Aus-, Herausschrei-
ben, die Ausschreibung. V. z knihy. Us. —
V. = opisování, popis, die Beschreibung
V. bylin, Byl., země. Kom. Rozvláčné v.
Dch. Nyní k v. té všeobecné pokaženosti
přechází. Sš. I. 32.

Vypisovatel, e, m. = kdo vy-, přepisuje,
der Abschreiber, Excerpist. V. knih nebo
z knih. Us. Tč. — V., der Beschreiber. V.
země, geograf, der Erdbeschreiber. Kom. J.
783.

Vypisovati, vz Vypsati.

Vypistvati = vypitvati. Na Slov. Bern.

Vypištěti, vz Vypískati, Vypisknouti.

Vypitati = vykrmiti, vychovati, aufzie-
hen, ernähren. — koho. Jg. — se = vy-
růsti, vyjíti z čeho (z nemoci, z mladých
let), entwachsen, entkommen. — se z čeho:
z nemoci. Us.

Vypiti, piji, vypij, il, it, ití, vz Píti;
vypíjeti, el, en, ení = pije vyprázdniti, aus-
trinken; zakusiti, trpěti něco, büssen, aus-
trinken, wofür leiden. Jg. — abs. Mám již
vypito (vypil jsem již). Us. — co: víno,
sklenici vína. D. Netreba ti viac aspoň o to
starať sa, co zjieš a vypiješ. Dbš. Sl. pov.
III. 59. Kořalku v-li a roztočili (ze sudů
vypustili). Us. Šd. Jak to víno v-li, tak
komára zabili. Us. Šd. Zlé pivo vaříš, ale
ho vypiješ. Mt. S. I. 102. V. sud. Jel. Kdo
víno vypil, vypij také droždí. V. Ptáci proso
vypili (vyzobali). Us. Brt.. Moře nevypiješ,
Boha nepřeválíš. — co jak. To provinění
celý rod musil hořce vypíjeti (zakoušeti).
V. Těžce to musí (musíš) vypiti (budu se
mstíti. Vz Vyhrůžka)! Č. V. víno jedním
douškem, auf einen Zug. Us. V. něco do
kapky. Us. Dch. V. něco na ráz (najednou).
Mor. Šd. Vypil pohár až na dno. Lipa I.
97. Na mocnú moc lék vypil. Mor. Brt. Už
to na polovic v-li. Us. Šd. Vypil na vás dva
žbánky piva, auf euere Rechnung. Mor. Brt.
Piva očima nevypiješ. Us. Bž. V. něco na
něčí česť. Dal. 51. Plnou sklenici na jeden
doušek (lépe: jedním douškem). V. víno do
kolku, V., do krapte. Us. Dobré víno bez
věnce (bez víchu i. e. bez znamení na ho-
spodě) vypijí. Prov. — co v čem: prášek
v medu. Byl. — co kde. V-la voděnku
všecku na potoce. Sš. P. 532. — co od-
kud. Víno z beček v-li. Mor. Šd. — kolik.
Sedni, Káčo, na stolek, vypij vínka s pohá-
rek. Sš. P. 22. V. vína ze dva pohárky.
Na Ostrav. Tč. V. vína za plný pohár.
Dbš. Sl. pov. I. 193. — co komu. Vtáci

jim aj všetek mak v-li (vyzobali). Dbš. Sl.
pov. VII. 84. — kdy. Štyry osoby 12 másů
vína v tak krátké době v. nemohli. Žer.
350. — co za koho. Musím za vás vypíjeti
(zakoušeti), co jste nabryndali. Sych. —
se z čeho čím. Vínem z mrzutosti se vy-
píjeti. Puch.

Vypíti, vz Vypnouti.

Vypití, n., das Austrinken.

Vypitovač, e, m., der Befrager, Aus-
forscher. Bern.

Vypitovačka, y, f., die Fragerin, Aus-
forscherin. Bern.

Vypitování, n., das Fragen, die Aus-
forschung. Bern.

Vypitovaný; -án, a, o, befragt, ausge-
forscht. Bern.

Vypitováti se, fragen, erforschen. Bern.

Vypitovně, frageweise.

Vypitovní, in Fragen bestehend. V. člá-
nek, Frageartikel. Na Slov. Bern,

Vypitvání, n., das Ausweiden.

Vypitvaný; -án, a, o, ausgeweidet, aus-
genommen. My máme okurky už vypitvané
(již jsme z nich jádra na semeno vybrali).
Mor. Šd. — V. = vyčištěný, mravný, bez
chyb. Jg.

Vypitvati, vypitvovati = vybrati, aus-
nehmen, ausweiden; vyčistiti. — co: kachny,
ryby atd. = vykuchati. Jg., Mtl., Tč. V.
okurky. Vz Vypitvaný. V. mrtvolu, losprä-
pariren, seciren. Nz. lk. — koho = nemravy
z něho vybrati. Jg.

Vypitvořiti, il, en, ení, vypitvořovati,
komisch ausschmücken. Vz Pitvořiti. —
koho. Mor. Tč.

Vypitý, ausgetrunken. V. víno, pivo,
voda. Vz Vypiti. — V., durchs Trinken ent-
wickelt. Dunčo odhryznul mu červený vy-
pitý nos (pijácký). Dbš. Sl. pov. VI. 81.

Vypižlati = tupým nožem něco špatně
vyřezati. — co: chléb. — co kam: díru
do chleba. Us. Tč. Vz Pižlati.

Vypižmovati, mit Bisam ausparfumiren.

Jg.
Vypjantati, ausfitzen. — co, se odkud:

niť z osnovy; Ze špatné společnosti těžko
se v. Na Ostrav. Tč.

Vypjatý; -at, a, o, hervorragend. Vz Vy-
pnouti. On s v-tou pak hlavou zíral bez
ustání. Kká. Td. 62. Věž hrdě v-tá. Čch.
Bs. 83. V. pysk (vyhrnutý, vyšpulený, aut-
geworfen). Nz. lk. — kde. Prsa v bílém
kabátci v-tá. Us. Šd.

Vyplácati, unnützerweise aus-, verschmie-
ren. — co. Všecku hlinu v-cal. Us. — co
kam. Na toho pán Bůh všecku krásu vy-
plácal (o škaredém člověku). U Litomšl.
Bda. — V., ausflicken. Musím ty gatě každo-
denně vyplácati, ždy je roztrhá. U Kuno-
vic. Tč. — V. někomu, mit der flachen Hand
schlagen. Us.

Vyplacení, vyplácení (wiederholte Zah-
lung), n., die Zahlung, Auszahlung. V. pe-
něz. Šim. 174. Nucené vyplácení dopisů,
der Frankaturzwang. Šp. Oni po jeho smrti
uvázavše se v jeho nápad i zboží těch mi
peněz na vyplacení toho zboží nedali. Půh.
II. 585. V. a vykvitování. Kram. — V. =
vyproštění, redemtio, die Auszahlung, Be-