Předchozí (1031)  Strana:1032  Další (1033) |
|
|||
1032
|
|||
|
|||
Vypisknouti, vz Vypískati. — V., vy-
piskovati, vypištěti, heraus-, hervorfliessen, hervorstrahlen. Na Ostrav. Tč. — abs. Uřnul (uřiznul) se do prsta, že hned krev vypískla. Zadrž dírku, ať všecka voda ne- vypíščí. — odkud. Krev z rány vypiskuje. Na Ostrav. Tč. Výpisně, abschriftlich. Zlob. Sch.
Výpisné, ého, n. = plat za výpis, die
Abschreibgebühr. Kn. tov. Výpisný, Kopie-. Nevýpisné počínání,
unqualificirbares Benehmen. Dch. Vypisovací sloupec, Fakten - Kolonne,
Text-Kolonne (u obchod. ). Nz. Vypisovač, e, m., der Abschreiber. Šp.
Vypisování, n., das Aus-, Herausschrei-
ben, die Ausschreibung. V. z knihy. Us. — V. = opisování, popis, die Beschreibung V. bylin, Byl., země. Kom. Rozvláčné v. Dch. Nyní k v. té všeobecné pokaženosti přechází. Sš. I. 32. Vypisovatel, e, m. = kdo vy-, přepisuje,
der Abschreiber, Excerpist. V. knih nebo z knih. Us. Tč. — V., der Beschreiber. V. země, geograf, der Erdbeschreiber. Kom. J. 783. Vypisovati, vz Vypsati.
Vypistvati = vypitvati. Na Slov. Bern.
Vypištěti, vz Vypískati, Vypisknouti.
Vypitati = vykrmiti, vychovati, aufzie-
hen, ernähren. — koho. Jg. — se = vy- růsti, vyjíti z čeho (z nemoci, z mladých let), entwachsen, entkommen. — se z čeho: z nemoci. Us. Vypiti, piji, vypij, il, it, ití, vz Píti;
vypíjeti, el, en, ení = pije vyprázdniti, aus- trinken; zakusiti, trpěti něco, büssen, aus- trinken, wofür leiden. Jg. — abs. Mám již vypito (vypil jsem již). Us. — co: víno, sklenici vína. D. Netreba ti viac aspoň o to starať sa, co zjieš a vypiješ. Dbš. Sl. pov. III. 59. Kořalku v-li a roztočili (ze sudů vypustili). Us. Šd. Jak to víno v-li, tak komára zabili. Us. Šd. Zlé pivo vaříš, ale ho vypiješ. Mt. S. I. 102. V. sud. Jel. Kdo víno vypil, vypij také droždí. V. Ptáci proso vypili (vyzobali). Us. Brt.. Moře nevypiješ, Boha nepřeválíš. — co jak. To provinění celý rod musil hořce vypíjeti (zakoušeti). V. Těžce to musí (musíš) vypiti (budu se mstíti. Vz Vyhrůžka)! Č. V. víno jedním douškem, auf einen Zug. Us. V. něco do kapky. Us. Dch. V. něco na ráz (najednou). Mor. Šd. Vypil pohár až na dno. Lipa I. 97. Na mocnú moc lék vypil. Mor. Brt. Už to na polovic v-li. Us. Šd. Vypil na vás dva žbánky piva, auf euere Rechnung. Mor. Brt. Piva očima nevypiješ. Us. Bž. V. něco na něčí česť. Dal. 51. Plnou sklenici na jeden doušek (lépe: jedním douškem). V. víno do kolku, V., do krapte. Us. Dobré víno bez věnce (bez víchu i. e. bez znamení na ho- spodě) vypijí. Prov. — co v čem: prášek v medu. Byl. — co kde. V-la voděnku všecku na potoce. Sš. P. 532. — co od- kud. Víno z beček v-li. Mor. Šd. — kolik. Sedni, Káčo, na stolek, vypij vínka s pohá- rek. Sš. P. 22. V. vína ze dva pohárky. Na Ostrav. Tč. V. vína za plný pohár. Dbš. Sl. pov. I. 193. — co komu. Vtáci |
jim aj všetek mak v-li (vyzobali). Dbš. Sl.
pov. VII. 84. — kdy. Štyry osoby 12 másů vína v tak krátké době v. nemohli. Žer. 350. — co za koho. Musím za vás vypíjeti (zakoušeti), co jste nabryndali. Sych. — se z čeho čím. Vínem z mrzutosti se vy- píjeti. Puch. Vypíti, vz Vypnouti.
Vypití, n., das Austrinken.
Vypitovač, e, m., der Befrager, Aus-
forscher. Bern. Vypitovačka, y, f., die Fragerin, Aus-
forscherin. Bern. Vypitování, n., das Fragen, die Aus-
forschung. Bern. Vypitovaný; -án, a, o, befragt, ausge-
forscht. Bern. Vypitováti se, fragen, erforschen. Bern.
Vypitovně, frageweise.
Vypitovní, in Fragen bestehend. V. člá-
nek, Frageartikel. Na Slov. Bern, Vypitvání, n., das Ausweiden.
Vypitvaný; -án, a, o, ausgeweidet, aus-
genommen. My máme okurky už vypitvané (již jsme z nich jádra na semeno vybrali). Mor. Šd. — V. = vyčištěný, mravný, bez chyb. Jg. Vypitvati, vypitvovati = vybrati, aus-
nehmen, ausweiden; vyčistiti. — co: kachny, ryby atd. = vykuchati. Jg., Mtl., Tč. V. okurky. Vz Vypitvaný. V. mrtvolu, losprä- pariren, seciren. Nz. lk. — koho = nemravy z něho vybrati. Jg. Vypitvořiti, il, en, ení, vypitvořovati,
komisch ausschmücken. Vz Pitvořiti. — koho. Mor. Tč. Vypitý, ausgetrunken. V. víno, pivo,
voda. Vz Vypiti. — V., durchs Trinken ent- wickelt. Dunčo odhryznul mu červený vy- pitý nos (pijácký). Dbš. Sl. pov. VI. 81. Vypižlati = tupým nožem něco špatně
vyřezati. — co: chléb. — co kam: díru do chleba. Us. Tč. Vz Pižlati. Vypižmovati, mit Bisam ausparfumiren.
Jg.
Vypjantati, ausfitzen. — co, se odkud: niť z osnovy; Ze špatné společnosti těžko
se v. Na Ostrav. Tč. Vypjatý; -at, a, o, hervorragend. Vz Vy-
pnouti. On s v-tou pak hlavou zíral bez ustání. Kká. Td. 62. Věž hrdě v-tá. Čch. Bs. 83. V. pysk (vyhrnutý, vyšpulený, aut- geworfen). Nz. lk. — kde. Prsa v bílém kabátci v-tá. Us. Šd. Vyplácati, unnützerweise aus-, verschmie-
ren. — co. Všecku hlinu v-cal. Us. — co kam. Na toho pán Bůh všecku krásu vy- plácal (o škaredém člověku). U Litomšl. Bda. — V., ausflicken. Musím ty gatě každo- denně vyplácati, ždy je roztrhá. U Kuno- vic. Tč. — V. někomu, mit der flachen Hand schlagen. Us. Vyplacení, vyplácení (wiederholte Zah-
lung), n., die Zahlung, Auszahlung. V. pe- něz. Šim. 174. Nucené vyplácení dopisů, der Frankaturzwang. Šp. Oni po jeho smrti uvázavše se v jeho nápad i zboží těch mi peněz na vyplacení toho zboží nedali. Půh. II. 585. V. a vykvitování. Kram. — V. = vyproštění, redemtio, die Auszahlung, Be- |
||
|
|||
Předchozí (1031)  Strana:1032  Další (1033) |