sb157-05 0..8296

1033

freiung. Zachar. 68. Mzda v-ní, Br., v. za-
jatých, Jg., čas k v. Us. Nechceme, aby
skrze v. zase toho St. města od nich též
město k většímu schuzení přijíti mělo. List
z r. 1545. — Vyplacení-se, die Rentirung.
Šp.

Vyplacený; -cen, a, o, ausgezahlt. V.
list, franco, Us. Dch. V. zásylka, posýlka
(Frankatur). Šp. Vz Vyplatiti.

Vypláceti, vz Vyplatiti. — V. = plá-
cením (látáním) zpotřebovati, verflicken. D.

Výplacka, y, f. = výplata. Na Slov.
V-ku si vzal a odišiel; Neviem, či lúbiť sa
vám bude potom v. ?; Už vám len dám v-ku
a hneď uvidíme aj to, ako bude lúbiť sa
vám. Dbš. Sl. pov. 1. 133., III. 62., 63.
(Šd. ).

Vyplacovati, vz Vyplatiti.

Vyplač, i, f., druh údolí, das Erosions-
thal. Š. a Ž.

Vypláči, vz Vyplakati.

Vyplágati = vypíchati. Na Slov. Bern.

Výplachky, pl., m. = pomyje, das Spü-
licht. Aqu.

Vypláchnouti, vypláknouti, chnul a chl
(kl), ut, utí; vypláchati, vyplákati, vypla-
chovati, vyplakovati = vymyti, vodou vyči-
stiti, ausspülen, ausschwänken, auswascher,
ausschweifen, rein machen. — abs. On vy-
pláchl (= upláchl, utekl). Us. Sd. — co:
sklenici, nádobu, Ros., Kom., ránu. Us. Čím
víc gagor vyplakuješ (piješ), více smrdí
z něho. Na Slov. Tč. Vyplákavši zlatopieskú
glínu. LS. v. 6. — co čím: nádobu, hubu,
ústa vodou. Us. — si co čím. Někým
hubu si v. (= pomlouvati ho). Dch., Vck.,
Dš. Nestojí za to, aby si jím člověk hubu
v-chl. Us. Ve 14. stol. za necvičeného byl
pokládán, kdo Donatem úst si nevyplákl
(kdo se z Donatovy Latin. mluv. nenaučil
poněkud latině). Mus. 1880. 467. — si co
na koho. Vypláchl si na mě hubu, fuhr
mich an, zankte mich aus, vynadal mi. Us.
na Mor. Sd., Šd. — si kde. Vypláchni si
v hubě, spüle dir den Mund aus. Mor. Šd.
— co komu: rybník (ošiditi ho). Šm. La-
skominy jen si v. (netzen). Koll. I. 280.
Ať si dřív hubu vypláchne (= dříve sám
je čist), nežli o jiných mluví. Us. — co
odkud (kam). Vypláknu z sebe nečistoty
bludu. Eus. Vítr vyplakuje vodu z rybníka
na břehy. Zlob.

Vypláchnutí, n., das Ausspülen.

Vypláchnutý, ausgespült. V. sklenice,
forma, tvořítko. Us. Míti nevypláchnutou
hubu (=bez obalu mluviti). Sych. — čím
kde: sklenice ve střezu vodou v-tá. Us.
Vyplachovadlo, a, n., das Spülgefass.
Šm.

Vyplachování, n., öfteres Ausspülen.
Vanička na v. sklenic. V. V-ní vodou. Us.

Vyplakalý, verweint. Oči v-lé. Hr. rk.
155.

Vyplakání, n., die Ausweinung. Bern.

Vyplakaný = vyplakalý. Pod ňou (hruš-
kou) sedí moja milá všecka v-ná. Sl. ps.
Šf. I. 66. Paní prišla domov bledá, oči vy-
plakané; Neborka bola veľmi smutná a neraz
ju bolo vídať s v-nýma očima. Dbš. Sl. pov.

I. 149., VI. 24. Čože máš oči v-né ? Er. Sl
čít. 68.

Vyplakati, vypláči, er-, ausweinen; se,
sich abweinen, satt weinen. — co od koho
(pláčem vydobyti). D. — se z čeho (plá-
čem sprostiti se). Ros. co: svou bolesť,
Us. Tč., slzy. Har. — si co: oči (příliš pla-
kati). Us. Nic sobě nevypláčeš. Us. A my
ho tu něněchamy, švarna děvečko, choć by
si ty vyplakala černe očičko. Sš. P. 589.
A tak plakala, dobre si oči nevyplakala,
každý boží deň. Dbš. Sl. pov. IV. 4. V-la
si, by ji v národním kroji ponechala. Kká.
Td. 333. — se. Tak som sa v-kal ako malý
chlapec. Sl. ps. Šf. II. 75. — co proč. Pre
tebe som moje oči v-la. Sl. ps. Šť. I. 91. —
se jak. V. se na oko (zum Scheine). Db.
V-la jsem se do Pánaboba. Sk. Z naš. lidu.
172. (Šd. ). — co, se nad kým. Mnoho
slz v-la nad svým dítětem; V-la se dosť
nad svým neštěstím. Us. Tč. — co kam.
Nemám už slz, ach, všetke tie bôle, v kto-
rých sa lásky rosilo pole, do Hrona som
v-la. Sldk. 322.

Vyplákati, vz Vypláchnouti.

Vypláknouti, vz Vypláchnouti.

Vypláknutí, n. = vypláchnutí.

Vypláknutý; -ut, a, o = vypláchnutý.

Vyplakovací, vyplachovací, Spül-. V.
vanička. V.

Vyplakování, n., das Ausspülen. V. úst,
Us., sudů. Zpr. arch. IX. 113.

Vyplakovati, vz Vypláchnouti.

Vyplameniti, il, ění; vyplameňovati =
plamen vydati, plamenem vybuchnouti, her-
ausflammen, hervorflammen, flammend her-
vorbrechen. Krok. — se, aufflammen. Du-
chej do ohňa, ež se v-ní. Na Ostrav. Tč.

Vyplampati = vybreptati, ausschwatzen,
ausplauschen. — co komu.

Vyplanění, n., das Ebnen, Planiren; die
Reutung, Ausrottung. V. lesü. Us.

Vyplanělý = vyplaněný, ausgenützt, Šd.

Vyplaněný; -ěn, a, o, geebnet, planirt.
V. dvůr. — V., ausgesogen, ausgenützt. V.
pole, půda. Na Mor. a ve Slez. Vz Vypla-
něti. Šd. — V., ausgerodet. V. les (vyse-
kaný). Us.

Vyplaněti, wild, steril werden. — kde.
Zem na horách snadně v-ní. — čím. Omla-
děmi na štěpném stromě štěpky v-ní. Na
Ostrav. Tč.

Vyplanetovati co komu kde, odkud,
den Planeten lesen. Cigánka mu z ruky,
na rukách velké štěstí v-la. Na Ostrav.
Tč.

Vyplaniti, il, ěn, ění; vyplaňovati = vy-
kopati, posekati lesy, aus-, abhauen. — co
(komu): lesy, Háj., Ros., Štelc., trní, Reš.,
paseky, Boč., bodláky. Us. Rudlinovi dává
tři lány, aby sobě to vyplanil a vyklučil.
Arch. II. 446. V. pole, půdu (= planou uči-
niti, vyssáti, ausnützen, aushungern, steril
machen). Mor. Šd., Tč. — čím za co: bo-
dláky motykou za mzdu. — se jak. Bez
hnojení zem se v-ní, wird steril. Na Ostrav.
Tč. — co odkud. V-ní. n z země kořisť
tvú (exterminabo de terra praedam tuam).
BO. — co k čemu. V-níš k bydlení pláně.
BO.

276