sb157-05 0..8296

1034

Vyplanouti = plamenem vyblknouti, her-
ausflammen. — kde. Najednou plamen v ži-
lách vyplane. Exc. — V. = utéci, uprch-
nouti, entfliehen, fliehen. Alx. Každý by
rád pryč vyplanul. Alx. M. v. 22. (HP. 90).

Vyplantati = vymotati, herauswickeln,
entledigen, befreien. Mor. Šd. — co, se
odkud. Nevím, jak se od této ženy, z té
společnosti v-tám. Tč. Šaty z davu lidu v.
Mor. Tč.

Vypláskati = vyplácati, vytlouci. —
komu jak. Je tam tma, mohl by po hubě
v. Na Hané. Bkř.

Vyplaš, e, m., jméno psa slídníka. Šp.

Vyplašení, n., die Verscheuchung.

Vyplašený; -en, a, o, verscheucht, auf-
gescheucht. Jak v-ná sojka ulétať se jala.
KM. Td. 80. — odkud. Zajíc z lože vy-
plašený. Us. V. z houštiny pták. Us.

Vyplašiti, il, en, ení; vyplašovati = za-
strašením vyhnati, ver-, aufscheuchen, auf-
jagen. V. — abs. Jeli pak nádobí už vy-
plašeno (m.: vypláchnuto). Us. u Dobrušky.
Vk. — koho: ptáka, zajíce, Us., kance.
Kká. Td. 72 V-la ho zpráva, že Konradin
odebral se do Italie. Ddk. VI. 34. V. zvěř,
koroptve, srnce, tetřeva. — koho čím
odkud: křikem z obilí, ze zahrady (ptáky,
zvěř. Rk. ). Us. Potom vás už závisť z domu
nevyplaší. Hdk. C. 45. — se. Us. Dch.

Vyplat, u, m. = výplata. Kostelníkovi
vezli sme výplat snopový. Mt. S. I. 181.

Výplata, y, f. = vyplacení, i čím se vy-
plácí, zaplacení, vyplacení, die Ab-, Auszah-
lung. Zboží až domů, až na místo s v-tou
dostaviti, eine Waare franco ins Haus zustel-
len. Nz. Místo, seznam v-ty; V sobotu má
v-tu, v pondělí ani na ranní polívku (o hýři-
lovi). Dch. V. penězy. Ler. Zítra bude v.;
Arch na v-tu. Šd. V. poštovních poukázek,
dobírek. V. z činu neměla místa. Ddk. IV.
229. Přišlo k v-tě (peněz). Zříz. Ferd. V-tu
povoliti, naříditi, povolení k v-tě; kolko-
vátko, razidlo k v-tě. Šp. Hra na v-ty. Šm.
— V. = vykoupení, výkup, mzda, vyplacení,
die Loslösung, Befreiung, der Loskauf. Život
svůj dal na v-tu za lidstvo. Sš. Sk. 104.
A sie z rukou nepřátel výplatami vyplaco-
vati. Troj. Beze vší v-ty mělyby země ty
připojeny býti k... V. Den v-ty (křtiny)

V. — V. statku = moc složením peněz jej
sobě opět osvojiti, die Auslösung, der Wie-
derkauf, das Wiederkaufsrecht. Zříz. Ferd.
Také bývá trh zástavú, že jeden druhému
prodá dědictví své s panstvím a v. bude.

Vl. zř. 160. V. statků duchovních a zápis-
ných, kteráž se v úterý slyší. Faukn. Statek
zůstavil a výplatu sobě pozůstavil. VI. zř.
43. Přišel-liby čas výplaty a druhý nechtěl
statku postoupiti. Vš. Vz Zř. zem. Jir. G.
13., S. 28. —30. A též oni zase do těch let
šestnácti nemaj i nám tej vsi k v-tě žádnej
výpovědi činiti, než do těch let držeti a
požívati. List z r. 1407. (Tč. ). Smlúvu měli
pro výplatu Nové vsi, kteráž od předků
téhož opata zastavena jest Wolfgangovi.
List z r. 1514. Tč. Obžalovaný jmá jemu
jej (lán) k v tě dáti, v čemž jej sám má.
NB. Tč. 165. V těchže dnech staly se po-
dobné úmluvy také s městem Kolínem,

kteréž knězi Bedřichovi s celým panstvím
do v-ty ve 3000 kopách zapsáno jest. Pal.
Děj. III. 3. 224. Když králové komu tu
moc propůjčili, aby na místě komory krá-
lovské zástavu (zastavený korunní statek)
k ruce své vlastní vyplatiti mohl. Pal. Rdh.
I. 187.

Vyplátati, ausflicken. — co: kalhoty.
Na Mor. Tč.

Výplatce, e, m. = kdo vyplácí, der Zahl-
meister. Nz.

Výplatek, tku, m. = výplata, die Aus-
lösung, das Lösegeld. Roční v. D. V. zá-
stavy. Č. — V., das Lösegeld. Zemanům
jatým a za v. propuštěným. Pal. Děj. V. 2.
356. Žádám, abyste na mne v. milostivý,
kterýžbych snésti mohl, uložili. Tč. exc.

Vyplatení, n. — vyplacení. Na Slov. Bern.

Vyplatitel, e, m., der Loslöser. Nevděčný
svého v-le nechá vězeti. Reš.

Vyplatitelka, y, f., die Loslöserin.

Vyplatiti, plať, platě (íc), il, cen, ení;
vypláceti, ejí, el, en, ení; vyplacovati, vy-
plácívati, vyplácívávati, vyplacovávati =
zaplatiti, aus-, bezahlen, Zahlung leisten;
potrestati, bestrafen, auszahlen; vykoupiti,
aus-, erlösen, loskaufen. Jg. — abs. Vy-
placeno, franco. Odesýlatel vyplatil, Fran-
katur-Vormerk des Absenders. Dch. Zaplať
ty dluhy a jestli bych mohl kdy vyplatiť
anebo moje děti, aby mi zase pustil. NB.
Tč. 289. — co, koho. V. věc zastavenou.
J. tr. Hola, hola tramtadija, až mi ho tam
dostaneme, tak mi ho tam vyplatíme. Brt.
P. 186. Kdo ho v-tí? Jeho frajerka; Počkej,
synku, vyplatím tě, za sto zlatých dajú-li
tě. Sš. P. 595., 596. Rač mi toho příti, ať
já to vyplatím a držím. NB. Tč. 165. Prose,
aby dobytek jim byl vrácen; a ten sú vy-
platili davše po 2 gr. s ovce. Arch. I. 164.
Když jsem svój dvór a tvrz vyplacoval,
tehdy mi tyto všecky věci slíbil zaplatiti;
Vyplacuje to zboží dal jemu těch 600 kop
gr. Půh. II. 372., 540. (Tč. ). V. základ. Us.
V-tí Hospodin duše sluh svých. Ž. wit. 33.
23. V. svou víru = k slovu svému státi. V.
Den svého narození v. = hostinu strojiti.
Plác. — co, se komu: odkaz, Sych., mzdu,
dům. Dal si v. 100 zl. Dch. Však já se ti
v-tím (= pomstím). U Litomyšle. Msk. Vra-
tislav zpěčoval se vypláceti bratru oněch
200 hř. stříbra. Ddk. 11. 227. (II. 419. ). Opat
má v. každému nápravníkovi (miles) dvě
hřivny. Ddk. IV. 157. Takové míření by se
mi špatně v-lo, lépe: zlým bych ho zažil.
Km. — co, koho, se čím: hotovými, Sych.,
penězi. V., Plác, Dal. — co od koho
(jak čím kde). Komužby rychtář v svádě
vzal kterú braň, tu mají od něho v. v groši.
1456. Nách. 331. Ten základ od židovky
zase v-la. NB. Tč. 223. Nebude moci těch
vsi od nich žádný jiný v. leč opat a kon-
vent. List z 1. 1481. Hukvaldy těmi penězi
v-til od Jošta; Od něho jsem zboží vypla-
til; Dobytek museli od židů v.; Tu jest on
věnné právo v-til od její mateře; Tu jej
museli od něho vyplacovati; Vyplacuje od
něho věnné právo v Chorinicích. Vyplatí
mě od honuciech mě (= vysvobod). Ž. wit.
141. 7. — koho = potrestati; vykoupiti. V.