sb157-05 0..8296

1036

pes táhne, až jazyk vyplazuje. Us. Tak ťa
čapím, že hned' jazyk v-zíš. Mt. S. I. 116. —
co na koho. Obrátiec sě k jinému jazyk
naň vyplazí. Hus I. 203. — co, se odkud,
Jazyk z huby v. Us. Had z díry se vypla-
zuje. Us. — kam. Na horu se v. Plk. Vy-
plazila se ještěrka na výsluní. Sych.

Vypláznouti, vz Vyplaziti.

Vypláznutí, n., das Hinausstrecken. V.
jazyka.

Vypláznutý; -ut, a, o, hinausgestreckt.
V. jazyk. Us.

Vyplazený = vyplazený. V. jazyk. Us.
u Rychn, u Něm. brodu. Vk., Brnt

Vyplecený; -en, a, o = kdo má plece
vyvrtnuté n. od chůze příliš vysazené. V.
volek. Us., Hrp., Msk. V. rámě, verrenkt.
Nz. lk.

Vypleciti, il, en, ení = vytknouti, vy-
vinouti (hl. o koních), verrenken, verbügen.
— se. Kůň se vyplecil (vymknul si nohu
ve plecích). Us. Hk., Jg. — co komu.
Kůň sobě nohu vyplecil. Ros.

Vyplegati = vyplekati. Na Slov. Bern.

Vypléhniti = vypleniti, vyhubiti, aus-
rotten. Na mor. Valaš. Vck.

Vyplechavěti, ěl, ění = oplchnouti. Na
Slov. Bern.

Vyplechovati = oplechovati.

Vyplekání, n., die Aufsäugung, Ernäh-
rung, Auffütterung mit Milch. Na Slov. Bern.
Vz Vyplagati, Vyplegati.

Vyplekaný; -án, a, o, aufgesäugt, er-
nährt, aufgefüttert mit Milch. Na Slov. Bern.

Vyplekati, aufsäugen, mit Milch nähren,
auffüttern. — koho: děti, svině. Na Slov.
Bern.

Vyplel, a, m., osob. jm. Šd.

Vyplemeniti, il, ěn, ění = plémě vy-
hubiti, vykořeniti, einen Stamm, ein Ge-
schlecht ausrotten. — co jak: zlé z kořen.
Us. — co odkud: svátky z církve. Žalansk.
Staré stromy ze zahrady. Tč.

Výplen, u, m. = vyplenění, die Ausrot-
tung. V. a vyloučení z lidu israelského. Sš.
II. 10. O v-nu bludu. Conc. trid. Šd.

Vyplenění, n., die Ausraubung. V. ka-
cířství. Mus. 1880. 484. Píšemeť o časích,
za kterých silně již nastupováno na v. mi-
kulašenství: Zvláště jej znepokojovalo v.
kláštera hradištského. Ddk. II. 241., III. 247.

Vypleněný; -ěn, a, o, ausgerottet, aus-
geraubt, zu Grunde gerichtet. Us.

Vyplení, n. = vypletí, das Ausjäten. Na
Slov. Bern.

Vyplenitel, e, m, der Verwüster, Ver-
heerer, Ausrauber, Ausrotter. V. osvěty.
Us. Tč.

Vypleniti, vypléniti, il, ěn, ění; vyple-
ňovati = vyhubiti, vykořeniti, vytrhati, vy-
pleti, vyplemeniti, ausreissen, ausrotten, ver-
tilgen. — co, koho: žadosť, Us., protivníky.
Ben. V. V. místo a pak se zemí srovnati.
Ddk. VI. 61. V. zemi, Tč., plevel. Šp. —
co kde: kacířství v Čechách. Pal. Děj. VI.
2. 72. — co jak: s kořeny, Jel., z kořen.
Tkad. — odkud. Na fojta přísluší, aby zlo-
čince z obcovánie dobrých v-nil. NB. Tč.
5. Německým plemenem, z něhož byl jest
sám pošel, mínil českou zemi osaditi a Čechy

pomalu z ní v. Pal. Děj. III. 3. 270. Ze vší
země v-něn byl. Bart. 311. Kdo símě kletby
zlé z paláce v-ní? Msn. Or. 63. Vypleň ze
mne chtíč cti a užitku. V. V. z srdcí žádosť
bohactví. V. — co čím: město ohněm a
mečem. Kom. Vlka (nemoc) kyselinou. Lk.

— kdy. R. 1167. v-něno jeho arcibiskupství.
Ddk. III. 262.

Vyplený = vypletý, ausgejätet. Bern.

Vypleskání, n., das Ausklatschen. Vz
Vypleskati.

Vypleskaný; -án, a, o, abgeklatscht, aus-
geklatscht. Bern.

Vypleskati, vyplískati, vypleštiti, vypli-
štiti, il, ěn, ění; vyplesknouti, vyplísknouti,
sknul a skl, ut, utí; vypleskovati, vypleskávati

= pleskaje vybiti, ausbritschen, abbracken;
vystříknouti, ausspritzen; vyvaliti oči, anglo-
tzen; vybleknouti, ausplaudern, ausschwa-
tzen; vyhubovati, aushunzen. — abs. Vy-
plesknuly pěny (vystříkly). Č. — komu.
Čistě mu vypleskal (vybil). Us. Hanebně mu
vyplískal (vyhuboval). Ros. — komu čím:
rukou (vybiti). Us. — co, s čím = vyble-
knouti. V. něco. Ros., Kom. V. s něčím. D.
Nesvěřuj mu ničeho, on všecko vypleska.
Us. Šd. Všecko vypleští a povědí děti a
blázni. Reš. — co komu: hubu, baňku.
Ros. — co, koho jak: přes hubu. Ros.,
Zlob. Všecko bez všeho soudu v. (vyble-
knouti). Br. Než bych já ti mej huběnky
dala, radši bych ti po tvej vypleskala. Sš.
P. 690. Bez rozmyslu ledacos vypleští. Reš.

— co na koho: oči = vyvaliti. Na Slov.
Plk. Len som oči naň vypleštil (překvapilo
mě to). Mt. S. I. 106. — co čím. Nelibku
slovy vypleštiti (kyselosť ze srdce vypustiti).
Reš. V. šaty rákoskou. Tč. — odkud kam:
vodu z kaluže do příkopu. Us. Tč.

Vypleskotati, ausplatschern. Vz Vyples-
kati. — co odkud kam. Vodu z vany na
zem v. — se kde: ve vodě. Us. Tč.

Vyplesnivěný; -věn, a, o = plesnivinou
vyplněný, zarostlý, mít Schimmel verwachsen.
Us. Šd.

Vyplésti, pleť, pleta (ouc), pletl, ten, ení;
vyplétati = vymásti, vymotati, vyndati, her-
aus-, auswickeln, ausflechten, herauswirren,
auslösen; pletením vypotřebovati, ver-, aus-
flechten; se = vymásti se, sich herauswik-
keln. Jg. — co. Předc to vypletl (vymátl).
Ros. V. pohádku. D. V. plot. Šd. Družice
spievajúc vypletú mladú nevestu a dajú jej
na hlavu čepiec. Sl. let. VI. 290. Všecky
pruty vypletl. D. — co, koho, se odkud.
Mysli naše z osidel vypletl. V. Měli co dělať,
aby ji ze žebříka zas vypletli. Er. Sl. čít. 27.
Z kterýchž (osidel) šťastný jest, kdož uvázna
v nich, nohy vyplete. Vš. Šňůrku z vlasů v.
Us. Tč. Někoho z bludu, Pulk., se z dluhů,
Us., se z bíd. Br. — co čím: vypletu to
proutím. Ros. Ta cesta je rozmarýnem v-na.
Sš. P. 95. — co nač: proutí na koše (zpo-
třebovati). Us. Tč. — (se) kde. Tak ho
teda s pánom Bohom len vyprav, azdaj sa
len dák ve svete vypletie. Dbš. Sl. pov. I.
38. A Martinovi a Václavovi tyto sú se dě-
diny na jich rozdíl dostaly... tak jakž ta
polovice mezi nimi vymezená a vypletena
jest. Arch. V. 566.