sb157-05 0..8296

1037

Vyplešivěti, ěl, ění = oplchnouti.

Vypleštiti, vz Vypleskati.

Vypletl, vypleti (v obec. mluvě vyplejti
a vyplíti), pleji, el, et, etí a en, ení, vyplo-
vati = pleje vyčistiti, ausjäten, ausrotten,
ausgrasen. — abs. Všichni hříchové smr-
telní mají býti stavováni, tresktáni a vypleni.
1433. Arch. III. 401. — co: trávu, Us., pro-
tivníky, BO., bludy. Pal. Děj. IV. 2. 72.
Než ona ho (rozmarýnu) záhonek vypleje,
ne jedno sto husarů přejede. Sš. P. 590.
Nemiení než jazyk český v. a zahladiti.
Arch. III. 211. Záhon prosa v. Arch. V. 556.
(Šd. ). V. škodlivé trnie a chamradí. Hus III.
208. Tys to pěkně vyplel (vyvedl)! Us. Tč. —
kde. Tak stálo by lépe královstvie i úřad
rytierský, kdyby v své zemi a v svých pod-
daných hřiechy vypleli. Hus I. 164. — čím:
vlastní rukou. — co odkud: kopřivy ze
zahrady, Dal. II. 56. Němce ze země. Pulk.,
Vš. Jir. 5., Dal. Trávu ze pšenice v. Us. Tč.
Súsedy ven vyplevemy od nás. Pulk. 13. b.
A pak v té mieře než sú z Čech zlé a
černé penieze vypleli, stala se jest škoda
veliká. Let. 173. Plémě jich od synů člo-
věčích vyplel. Boč. — co komu (jak)
(= ostře někoho dojímati, dotýkati. Ros. ).
Aby to všecko mohl tomu orakulum v oči
vypleti. Příd. k Cyr. Trávu kolkolem vinice
v. KP. V. 165. Koukol se musí s kořenem
v. Prov. Šd.

Vypletí, n, das Ausjäten.

Vypletichati, ausprakticiren. Ros.

Vypletý; -et, a, o, ausgejätet.

Výplev, u, m. (lépe: výplyv) = výtok,
zastr., der Ausfluss. Nej.

Výplevek, vku, m., verworfene Spreu.
lik.

Vypleviti, il, en, ení; vyplevovati = vy-
pleti, ausjäten. — co: obilí, Zlob., neuži-
tečné byliny. Us. — co odkud: nešlechetné
z židovstva vyplevil. Bel., Jg. — V. = plev
sprostiti. V. obilí, zrno. Prk.

Vypíchati = vypelíchati. Zlob.

Vyplícniti, il, ěn, ění = vyplísniti, aus-
schelten. — koho. Us. v jizer. horách. Jg.

Vyplichtiti, il, ěn, ění = plichty dostati,
durch gleiche Würfe im Spiele erlangen. —
si co. Ros.

Vyplinouti, vz Vypliti.

Vyplískati, vz Vypleskati.

Vypliskyřiti se, il, en, ení, sich aus-
eutern. Jak se oteklina v-ří, vyteče a zaschne.
Na Ostrav. Tč.

Vyplísniti, il, ěn, ění = vyhubovati, vy-
láti, verwaschen, aushunzen, ausschmähen,
ausmachen, ausschelten. Us. Dch. — koho.
Us. — komu. Ros.

Vyplíštiti, vz Vypleskati.

Vypliti, pliji, il, it, ití; vyplinouti, v obec.
mluvě: vyplivnouti, vnul a vl, ul, ut, utí;
vyplivati, vyplivati, vyplivovati = sliny z úst
vyhazovati, auespeien, ausspucken, speicheln.
— co: slinu, Us., rouhavá slova, D., jed.
Kom. — co odkud: slinu z úst Rk. — co,
se kam: slinu na někoho v. Jg. Vyplil se
na střevíc. Er. P. 384. Nestojí za to, aby
se naň vyplil. Us.

Vyplíti, vz Vypleti.

Vyplivati, vz Vypliti.

Výpliveček, čka, m. = slabý, vyzáblý
člověk, ein Speiberl. Dch.

Výplivek, vku, m., der Auswurf (beim
Husten), Dch., die Spucke, der Speichel,
Geifer. V. krvavý. — V., der Ausfluss, die
Folge. Blahý ten v. opisuje sv. Lukáš dá-
leji. Sš. Sk. 71.

Vyplivovati, vz Vypliti. Sych.

Vyplivnouti, vz Vypliti.

Vyplížiti se, hervorschleichen. — od-
kud: had z křoví se v-žil. Us. Dch.

Vyplkati, vyplknouti, knul a kl, ut, utí.

— se, seine Nothdurft verrichten. Slepice,
hus se vyplkla (řídký kuřinec, husinec vy-
pustila). Mor. Šd. — co = z huby vypustiti,
vyklevetiti, ausschwatzen, ausplaudern. On
vždycky cosi vyplkne, po čem nic není.
Mor. Šd. Ty taky všecko vyplkáš. Us. Šd.

Vyplktati = vyplkati. — co. Ta plkta-
lena už to zase vyplktala (vyklevetila). Mor.
Šd.

Výplň, ě, f. = ozdoba, která nějakou pro-
storu na domě vyplňuje. Us. V. = vyplněné
či prohloubené (zapuštěné) části na nábytku,
die Füllung. Prk. Vz Výplněk.

Vyplněč, e, m. = vyplnitel, der Erfüller.

Výplněk, ňku, m. = čím co vyplněno, die
Füllung, Fülle, das Ausfüllsel, das Supple-
ment. V. podlahy, die Füllung des Fusabo-
dens (im Zimmer). Dch. V. klenbový. SP.
II. 15. V. sopky. Krok. Římsa s výplňky ve
vlysu; prolomené v-ky k vratům. Zpr. arch.
XI. 41. V. v knihtiskárně = litý sloupeček
bez písmene, tedy kratší, k vyplnění sáze-
ného písma, die Ausschliessung. Dch. — V.,
das Supplement, die Ergänzung zu einem
Halbkreise. Nz. Úhel v-ňku (výplňkový), der
Supplementswinkel. Nz. Vz Výplň.

Vyplnění, n., die Füllung. V. jámy ka-
mením. Us. Až do v. těch let. Do v. třiceti
zlatých. Listy z let 1507., 1576. (Tč. ). Let
dánie a v. jest pro lepšie sirotčie; V. králem
let sirotkóm. Vš. Jir. 257., 256. — V., die
Erfüllung. J. tr. V. slibu, Us., přísahy. Měst.
bož.

Vyplněný; -ěn, a, o, ausgefüllt, erfüllt.
Blanket řádně vyplněný. Us. V-ný či skon-
čený dvacátý rok života. J. tr. V. život. Jel.

— čím. Prostor hmotou v-ný slove tělesem.
ZČ. I. — V., erfüllt, V. slib. Us.

Vyplnini, y, f., das Füllwerk. Šm.

Vyplnitel, e, m., der Ausfüller, Erfüller.

Vyplnitelka, y, f., die Ausfüllerin, Er-
füllerin. Us.

Vyplnitelný, ausfüllbar, erfüllbar. Ros.
V. jáma, slib. Us.

Vyplniti, vyplň, ně(íc), il, ěn, ění; vy-
plňovati = plným učiniti, füllen, aus-, auf-
füllen; dokonati, doplniti, vollenden, erfüllen;
zadosť učiniti, vykonati, erfüllen, Genüge
thun, beobachten, befolgen, vollstrecken; za-
platiti = abzahlen. Jg. — co: rozkaz, vůli,
žádosť, prosbu něčí, poslední den života
vyplniti, V., život, svou službu, Jel., sliby,
D., výminku, J. tr., řádek (schliessen, u sa-
zečů), Dch., blanket, něčí přání, šat (füt-
tern). Us. Ten spis vyplní 5 svazků. Mus.
1880. 171. Vyplniti své slovo, D., příkop,
důl, počet něčeho, Us., peníze, dluh = od-
vésti, složiti. Pr. měst., Schön. — co komu