sb157-05 0..8296

1038

(čím): hrnec medem, Us., sobě boky, Us.,
někomu závdavek (složiti). Pr. měst. To mi
rozkoš vyplňuje. Jel. V-nili mu (zaplatili)
10 hř.; Což by mu potom mimo spravedlnosť
jeho z toho domu vystávalo nedoplaceného,
dlužna jest nedostatek toho vystavujícieho
dluhu i svým statkem Alšíkovi v. i doplatiti
podlé práva. NB. Tč. 29., 38. Tu jest seznal,
že jest svój oddíl v-nil Janovi. Půh. II. 491.
Jiří Otíkovi z Homole, ačkoli let nemá, léta
spravedlivá dal jest a v-nil. Vš. Jir. 258. —
co čím. V-il Bůh prázdnosť hmotou. Kom.
V. bednu plátnem, šachtu kamením. Us. Co
slovy připovíš, to skutkem vyplň. Rb. V.
místo cifrou, eine Stelle mit einer Ziffer be-
setzen. Nz. To jsú přijali a řekli, že mu ty
dvě hřivně těmi penězi již psanými v. chtie.
NB. Tč. 29. Vz V. co komu. — co kde:
v písmě. Šp. Má jí díl její na statku mo-
hovitém vyplněn býti. Pr. měst. — co za
co. Kdo peníze za grunt vyplnil se závdav-
kem (složil, zaplatil). Pr. měst. — co jak.
Ether vyplňuje prostor přetržitě. ZČ. 3. Krá-
lovské rozkazy na vlas vyplnil. Dbš. Sl.
pov. II. 51. Sto rýnských všechna obec kr.
dáti a v. povinni budou a to způsobem
tímto. Pam. Val. Meziř. 94. Neželíme toho
nijakž, že jsme přání tvá v každém ohledu
v-li; Slovy těmi se v-lo, co bylo slíbeno;
Aby na miestě otce v-nil slib. Ddk. III.
221., 225., IV. 98. (Tč. ). V. někomu něco
podlé vóle. Arch. I. 142., bez ujmy. Chč.
449. — proč. Čehož přirozenie učiniti ne-
móž, to moc královská z potřeb sirotčích
hodných vyplňuje. Vš. Jir. 255. — kdy.
Tehdy po některém času Jiřík s Hampalcem
v-li jsú nětco summy tej. NB. Tč. 139. An
se hrozba ta nyní při zavržení židův a při-
puštění pohanil svrchovaně v-la. Sš. I. 111.
— co z čeho. A z toho nám v-nil (zaplatil)
7 zl. NB. Tč. 132.

Výplňkový, Supplements-. Vz Výplněk.

Výplňok, ňku, m. = výplněk. Na Slov.

Vyplňovací forma, der Passer, die Pass-
form. Techn. V. trojúhelník, Supplementar-
dreieck in der sphärischen Trigonometrie.
Nz.

Vyplňování, n., die Ausfüllung. V. du-
tých zubů plombem. Us.

Vyplňovati, vz Vyplniti.

Vyplocati = vypláceti, auszahlen. Na
Ostrav. Tč.

Výplod, u, výplodek, dku, m. = vy- n.
zplození, die Erzeugung. Buď že dvojí po-
hlaví k v-du člověka působí. Sš. J. 20. —
V. = plod (dle Brs. lépe: plod), das Produkt,
Erzeugniss, die Frucht, Kos. Ol. I. 147.,
Dch., Mš. Ukázka v-du, das Musterprodukt.
Šp. V. ducha lidského. Sb. Takováto usta-
noveni zdají se býti v-dem politických roz-
míšek. Ddk. V. 135. Ona je hrbata a on
slepý, jaký v. tito lidé proukáží, bude k po-
dívání. Na Ostrav. Tč.

Výplodek, vz Výplod.

Vyploditel, e, m., der Producent, Er-
zeuger. Us. Tč.

Vyploditi, il, zen, ení, produciren. — co:
poctivé potomstvo. L. — se kde. Co se
u nás vyplodí, všecko se rozveze. Us. Tč.

Vyplohnouti, hnul a hl, ut, utí, erzeu-

gen (o žížalách, blechách a p. ). — co. Jedna
blecha vyplohne jich sto. — se odkud.
Z vajíček se vyplohlo na tisíce housenek.
Na Ostrav. Tč.

Vyplotiti, il, ěn, ění, auszäunen. L.

1. Vyplouti, pluji, ul a oul, utí; vyply-
nouti, ul, utí; vyplovati, vyplavati, vyplý-
vati (vyplynovati), vyplynouti = vytéci, aus-,
herausfliessen, -quellen, hervorquellen; plo-
váním se vynésti, vyniknouti, aus-, heraus-
schwimmen. Jg. — abs. Odkudž všecky
pokuty a neštěstí vyplývají. Br. Kočí vy-
ploul. V. — odkud. Z kteréž studnice vy-
plývá blahoslavený život, V. Z huby hovadu
slina vyplynuje. Ja. Střeva z něho vyply-
nula. Háj. V. z přístavu. Ryby z vrše ne-
mohou v. Us. Těší se z toho, co z jejich
úsilí dobrého pro říši Páně vyplývalo. Sš.
II. 158. (Hý. ). Neb bychom tak vypluli z ne-
snází a hriechu přísahy křivé. Hus I. 95.
Z téhož pramene vyplývá i to, že... Bl.
Načež vedli jej a druhy jeho na staroměst-
skou radnici a zmučili ho tam nemilosrdně
tak, až z něho střeva prý vyplynula. Pal.
Děj. III. 3. 257. Víno z mirrou přijaté žíly
otvírá, aby z nich krev vyplynula. BR. II.
129. a. To z vody vyplynulo. Us. Jiný vy-
plynul z tapání zdráv jsa. Jel. Enc. 44.
Z toho vyplývá (plyne), že... Us. Všeteč-
nosť z povahy vyplývá. Mus. 1880. 479.
Z toho přirozeně vyplývá, že... Us. Práce
ony nemusely právě vyplývati z událostí
vypravovaných; Jestliže tato jeho snaha
z ryzího vyplynula úmyslu: Vyplývá z toho,
že Pelhřim v únoru byl ještě na živě;
Z těchto psaní vyplývá nade vší pochybnosť,
že... Ddk. III. 166., IV. 13., 49., 130. Z čí-
tání mnozí užitkové přicházejí a vyplývají.
Ler. Z toho vyplývá, že... Ros. Ze všeho
toho vyplývá, lépe: ze všeho toho vychází,
jde na jevo, Šb., Š. a Ž.; ale špatné to není,
vz předcházející příklady. — kam. A moře
nad ně vyplynulo. Ms. Mand. Požehnání
hojně vyplývalo naň. Hlas. Dříví vyploulo
na zem. D. — na čem, v čem: na lodi,
v lodí. Us. — odkud kam s kým kdy.
Od břehu pevniny k ostrovu, proti loďstvu
nepřátelskému; s čím: s vojskem, s děly
v. Us. Rozmrzelý dne 8. září vyplul se svými
z Ptolomaidy zpátky do Konstantinopole.
Ddk. III. 172. — komu. Už vyplynul čas
jeho původci. Koll. I. 294. — čím = oplý-
vati: masem. U Žamb. Dbv. — jak. Vy-
plývá samo sebou, že... Ddk. IV. 115.

2. Vyplouti, vypluvnouti = vyplivnouti,
herausspucken. Na Ostrav. Tč. Vz Vypliti.

Vyplození, n., die Erzeugung, Zeugung.
Buďme následovníci boží, abychom jeho jsúc
následovníci měli vóli k v. synóv v dobrých
skutciech viece než synóv tělestných. Hus
I. 153.

Vyplsniti, vyplstniti, il, ěn, ění = plsť
vybrati. Us. Vz Plsniti.

Vyplstiti, il, štěn, ění = plstí vyplniti,
mit Filz (Haaren, Fett) ausfüllen. Sal. L 19.

Vypltati říká se o kameni. Hodíš-li
ploský kámen na plochu vody, on plce, plce,
až na druhou stranu vyplce, von der Ober-
fläche sich hinüberschwingen. Na Ostrav.
Tč. Tedy = sjeti, sklouznouti po čem. Prk.