sb157-05 0..8296

1040

Ten se vypíná (vysoko se vynáší, vysoko
si vede, s vysoka jde, vysoko se nese. Ht.
Brs. 289. ). Jg. Kůň se vypíná (natahuje do
výše). Us. Nesluší se přílišně v-ti. V. Ten
se v-ná a za ňadry mu vši na vardu hrají.
D. Jižně od Štramberka v-ná se vrch vá-
pencový. Ddk. V. 227. Chce druhého učiť,
len aby vypínať sa mohol. Ruttkay 51. Hlou-
posť bývá příčina, že se mnohý vypíná.
Kamr. Ta pak šelma vystupovala, že se po-
maličku nepatrně vypínala a rostla. BR. II.
870. a.

Vypnulina, y, f. = vyvýšenina, die He-
bung, das Relief. Stč. Zmp. 469.

Vypnutí, n. = vypětí, die Hebung, Uiber-
ragung. V. jedné hory nad druhou. Stč.
Zmp. 4G0. Největší v. povrchu zemského.
Stč. Zmp. 747.

Vypnutý; -ut, a, o = vypiatý, gehoben,
stramm. Dch. V. prsa.

Vypobídati = vypobízeti. Vz Vypobíd-
nouti.

Vypobídka, y, f. = vypobídnutí, die Auf-,
Herausforderung. Ros.

Vypobídnouti, dnul a dl, ut, utí; vypo-
bídati, vypobízeti, durch Bitten herausfor-
dern, drängen, nöthigen. — Plk. — koho
k čemu. BR. II. 42. b., Květy. 1869. m.
Někoho k práci vypobízati. Na Ostrav. Tč.

Vypocení, n., die Ausschwitzung, exsu-
datio. V. krve, die Blutausschwitzung. Nz.
lk.

Vypocenina, y, f. = látka vypocená.

Vypocený; -en, a, o, ausgeschwitzt. V.
kůže, geschwitzte Felle. Šp.

Vypocinovati (lépe: pocinovati, vycino-
vati, Jg. ), verzinnen. Rostl. III. b. 211.

Výpočet, čtu, m., die Berechnung, Kal-
kulation. Us. Dch.

Vypočinek, nku, m. = odpočinek. Na
Slov. Bern., Hol. 112.

Vypočinouti, vypočívati si = odpoči-
nouti si, rasten, ausruhen. Mor. Šd. Najedz
sa, napi sa, ulož sa a vypočiň si. Dbš. Sl.
pov. V. 14. — kde. Ale za morom chcel
si už v. lb. VII. 86. I myslela, než vystre
noc svoje krýdla, že u cie"la budú, kde vy-
počiná u cudzieho ľudu. Phld. III. 1. 52.

Vypočinutí, n., das Ausruhen, Ausrasten.
Bern.

Vypočinutý, ausgeruht, ausgerastet. Mor.
Šd.

Vypočísti, počtu, počti, četl, čten, čtení;
vypočítati, vypočítávati = rozčísti, vyčísti,
sčísti, aus-, her-, vorrechnen, her-, zu-, auf-,
vorzählen, überschlagen; počítaje najíti, aus-
zählen, berechnen. — abs. Vlídnosť ta byla
aspoň vypočtená, ne-li zbytečná. Ddk. II.
329. — co: rok a den příběhu v. (počítaje
najíti). Us. — co komu (jak): peníze, Us.,
výlohy, výdeje. D. Všechno až na peníz mu
to vypočítal (rozpočetl). Ros. V. někomu
jeho hříchy. Us. Dch. V. někomu něco na
prstech. D. — koho, se z čeho (tak ně-
komu něco počítati, aby nic dlužen nezůstal).
On ho (se) ze všeho v-tal. Ros. — co odkud.
Z toho příkladu může se příbližně v-tati
náklad výpravy jediného křižáka. Ddk. IV.
99. — jak: po drobnu, Rk., dle průměru,
dle jistého pravidla. Us. Jak opatrně vy-

počtena byla politika jeho na venek, svědčí
spojení jeho s Uhry. Ddk. V. 352. — co
kde. A sú u nás doma takoví hvězdáři, co
vypočítajú hvězdičky na nebi. Sš. P. 692.

Vypočítatel, vypočitatel, e, m., der Be--
rechner.

Vypočítatelka, vypočitatelka, y, f., die
Berechnerin.

Vypočítatelný, vypočitatelný, berechen-
bar, zählbar.

Vypočítati, vz Vypočísti.

Vypočítávač, e, m., der Ausrechner. Rk.

Vypočítávání, n., das Ausrechnen, die
Berechnung. Us. P. povrchu obsahu těles,
úroků. Us.

Vypočítávka, y, f. = vypočítávání, vy-
losování přede hrou, než děti počnou hráti.
Šd.

Vvpočítavosť, i, f., die Berechnungsgabe.
Dch.

Vypočítavý, berechnend. Dobře v. Dch.,
Tč. V. rozum; V. král český příliš jasně
předvídal konec celého boje. Ddk. V. 48.,
184. (Tč. ).

Vypočívati, ausruhen. Na Slov. Vz Vy-
počinouti. Cestou prídu na krásnu lúku, kde
ona vypočíva. Dbš. Sl. pov. IV. 78. — kde.
Zabil muža na brehu, čo pod hustou vy-
počíval z náhody jalšou. Hol. 30., 133., 137.
A k sebe též povolaj mňa, a z toľkých vydri
bolestí, v jedném dopraj vypočívať kopci
se synkom; Na štítoch v hlbokej vypočí-
valo drimote vojsko. Hol. 133., 137. (Šd. ).

Vypočkati, ein wenig warten. Vypočkej
trochu, až přijde. Na Ostrav. Tč.

Výpočtář, e, m. = kdo činí výpočet, der
Aus-, Berechner. — V. = kniha k výpočtům
pomocná. Us. Dch.

Vypočtáriti, il, ení, aufhören ein Post-
meister zu sein. Na Slov.

Vypočtení, n., die Ausrechnung. Vz Vy-
počísti. V. náhrady. Us.

Vypočtený; -en, a, o, berechnet. V. sou-
čet. Šim. 14.

Vypočtování, n. = vypočítávání. Lipa.
13.

Vypočtovati = vypočítávati, ausrechnen.
Na Slov.

Vypočtu, vz Vypočísti.

Vypočuť, vypočúvať = vyslechnouti, vy-
poslouchati, hören. Na Slov. Přišli vypočuť,
co povie cisár. Sl. let. V. 178. — co. Starec
si to všetko pozapisoval a pútnik to všetko
vypočúval (vyslechl). Dbš. Sl. pov. I. 191.
Ako to náš Šuhaj vypočúval, zabral sa do
mesta. Ib. I. 145. — kde. V každej veci
pri dome aj žemne slovo vypočúvať ná-
dobno. Lipa, 193. (Šd., Tč. ).

Vypočúvati, vz Vypočuť.

Vypodávati, ganz reichen. — co. Po-
dával seno na vidlech na hůru, až všecko
vypodával. Na Ostrav. Tč.

Vypodívati se čemu, sich gehörig an-
schauen. Člověk se týmu musí v., jak to
pěkně dělá. Dost sem se mu vypodíval. Na
Ostrav. Tč.

Vypodkládati, vz Vypodložiti.

Vypodkovaný, geschildet, V. koroptve,
když mají kohoutkové podkovu na prsou.
Šp.