Předchozí (1040)  Strana:1041  Další (1042) |
|
|||
1041
|
|||
|
|||
Vypodlažiti, il, en, ení, vypodlažovati,
dielen (das Zimmer). Šm. Vypodložiti, il, en, ení; vypodkládati =
podložiti, unterlegen. — co čím: jamu sla- mou, Puch., troubel plstí. Khl. 41. Vypodobení, n., vz Vypodobnění.
Vypodobený, vz Vypodobněný.
Vypodobiti, il, en, ení; vypodobniti, il,
en, ění; vypodobovati, vypodobňovati = vy- malovati, vyobraziti, vytvořiti, abbilden, dar- stellen, abformen, vorbilden. — co: něčí ruku. Záv. Nemohu si to v. (= vyložiti), jak tam přišel. Na Ostrav. Tč. — koho čím: barvami. Vypodobizniti, il, ěn, ění, bildlich dar-
stellen. — koho. Us. Vypodobnění, n., die Wiedergabe durch
Darstellung, die Ab-, Vorbildung, der Abriss. Vypodobněný; -ěn, a, o, bildlich darge-
stellt, ab-, vorgebildet. Po levé straně jest hrob a na něm muž z alabastru v-ný. Bes. ml. Vypodobniti, il, ěn, ění, vypodobňovati,
bildlich darstellen. — co jak. Ve zvláštním potahu k lidu israelskému vypodobňoval oheň přítomnosť boží v lidu tom. Sš. Sk. 83. — co kde. Kněží jsou obrazitelé, ma- jíce obraz Kristův vypodobniti v dušech lidí. Sš. Sk. 238. (Hý. ). Vypodsévaný, vypodsívaný, ausge-
siebt. V. tvořítko, ausgesiebte Form. Sp. Vypodsévati, vypodsívati = celé podsí-
vati, aussieben, durchsieben. — co odkud: prach ze žita. Ros. — co čím: tvořítko pískem (u cihlářů). Us. Úhrabky úhrabečnicí v. S. N. V. 378. Vypohlavčiti, il, en, ení = vypohlavko-
vati. Na mor. Val. Vck. Vypohlavkovati, abohrfeigen. — koho.
Ros. — komu. Sic se musím hned oběsiť, nebo si alespoň v. Tyl. Vypohoditi, il, ěn, ění, auf-, ausheitern.
— co. V-dí opět nebe tvář svou. Ráj 938.
— se, sich ausheitern. Čekáme, ažby se zase
vypohodilo (vyjasnilo); Snad se nám už len vypohodí. Ve Slez. Šd. Vypohoniti, il, ěn, ění = půhonem do-
stati, právem dobyti, erprocessiren. — co na kom. Na bratru její Ondřejovi v-nil Hanzl Ertl 30 hř.; Zboží, ježto v-la na na- šem otci a na nás; To zboží sirotek, číž bylo, na mně v-nil a právem dobyl; Doptav se Mikulových peněz i v-nil je na Jindřichu. Půh. 1. 229., 292., II. 405. Vypochlebiti, il, en, ení, vypochlebovati
= pochlebováním dostati, erschmeicheln. Št. — si co: šaty. Ros.
Vypochopiti, il, en, ení, vypochopovati,
begreifen. — co. Us. Tč. Vypôjčati = vypůjčiti. Na Slov.
Vypojičiti, il, en, ení = půjčiti, aus-,
wegleihen, zastr. Vypojímati se = pojímáním se zhubnouti,
sieh durch Begatten abmergeln (vom Flügel- vieh). Us. Vypojiti, il, en, ení = pojením vy potře-
bovati, austränken. — co: dva škopky (vody). Puch. — V., ausschenken. V. mnoho piva. Us. (Mark). Vypojmouti koně (vypojiti) = uzdu koni
|
sundati. Vypojmi koně a dej mu žráti. Us.
u Kr. Hradce. Kšť. Vypoklonkovati koho, Jem. herauskom-
plimentiren. Šm. Vypokojiti, il, en, ení = spokojiti, zu-
frieden stellen, bezahlen, befriedigen. Jsi už vypokojen (vypořádán, zaplacen)? Us. u Žam- berka. — koho čím: hotovými penězi (za- platiti). Ros. — se s kým. Už to trvá půl roku a ještě se se mnou nevypokojil (nevy- rovnal). U Rychn. Čsk. — se kde. Kdo se nevypokojí v obci, u soudu je to dražší. U Rychn. a Žamb. Vypokutovati = pokutou vymoci, durch
Geldstrafe erlangen. Jg. — co na kom. Us. — V., abbüssen. — co: svůj trest. Na
Ostrav. Tč. Vypoledniti, il, ěn, ění. V-dněné slunce,
zur Mittagshöhe emporgerückt. Ráj I. 233. Vypolerovati, z něm. auspolieren —
vyhladiti. Vypoličkovati, abohrfeigen. — koho
proč: pro neposlušnosť. Us. Vypoliť = vypáliti, ausbrennen. — odkud:
z pušky, abfeuern. Na Ostrav. Tč. Vypoľovati = uloviti, erjagen. Pôjdeme
na poluvanie, vypoľujeme zvieratko, v šest- nástom roku dievčatko. Sl. ps. 373., Sl. spv. III 81. Vypolýkati, ausschlürfen, einschlucken.
— co: všecko mléko. Us. Tč.
Vypomahací, Aushilfs-. Šm. Vypomahač, e, m. = výpomocník. Čsk. Výpomoc, i, f., die Aushilfe, Hilfe. Často stačí slovo: pomoc. V. v nemoci, Krankheits-
aushilfe, nuzná, der Nothbehelf. On jest tam na v-ci, er leistet dort Aushilfe. Dch. Při- jeli jim na v. Na Mor. Tč. Příručí biskup dán jest pražskému Dětmarovi k výpomoci; V-cí v té příčině bylo rozřezání denárů; Tu žádal za v., aby, co započato jest, ne- zůstalo nedokonáno. Ddk. II. 309., IV. 178., V. 183. (Tč. ). Nutná v. Šm. Vypomoci (vz Moci), vypomáhati, často
lépe: pomoci, helfen, aus-, heraushelfen. — komu odkud: z nedostatku. Reš. Tu ještě jeden prostředek měl v. z nouze. Ddk. V. 210. Přislúbil paničke, čo žiadala, len či ho z biedy vypomôže. Dbš. Sl. pov. I. 9. — si z čeho kde jak. Pro nedostatek peněz, z něhož si jen stěží půjčkami u obchodníků vypomáhal. Ddk. VI. 59. On také v blízkém městečku leckomus při polní práci vypo- máhal. Us. Tč. Vojtěch bude moci vypomá- hati v čas potřeby se svolením metropolity. Ddk. IV. 36. — Na penězích (= penězi) také vypomohu. Kká. Td. 285. Výpomocna, y, m., das Hilfsbureau.
Výpomocně, aushilfsweise. On je tam jen
v. Us. Dch. Výpomocník, a, m. = pomocník, der
Aushelfer, Aushilfsarbeiter. V. v účtárně. Výpomocný, Hilfs-, Aushilfs-, subsidia-
risch, Noth-, Auskunfts-. V. prostředek, po- kladna, kněz, učitel, Dch., úředník, Us., ne- mocnice, Čsk., manželství, Nothcivilehe. Vz S. N. XI. 172. V. duchovní (cooperator); Překročiv hranice spojil před oblehaným městem svůj v-cný sbor s vojem knížete Fridricha. Ddk. IV. 276., V. 238. |
||
|
|||
Předchozí (1040)  Strana:1041  Další (1042) |