sb157-05 0..8296

1041

Vypodlažiti, il, en, ení, vypodlažovati,
dielen (das Zimmer). Šm.

Vypodložiti, il, en, ení; vypodkládati =
podložiti, unterlegen. — co čím: jamu sla-
mou, Puch., troubel plstí. Khl. 41.

Vypodobení, n., vz Vypodobnění.

Vypodobený, vz Vypodobněný.

Vypodobiti, il, en, ení; vypodobniti, il,
en, ění; vypodobovati, vypodobňovati = vy-
malovati, vyobraziti, vytvořiti, abbilden, dar-
stellen, abformen, vorbilden. — co: něčí
ruku. Záv. Nemohu si to v. (= vyložiti),
jak tam přišel. Na Ostrav. Tč. — koho čím:
barvami.

Vypodobizniti, il, ěn, ění, bildlich dar-
stellen. — koho. Us.

Vypodobnění, n., die Wiedergabe durch
Darstellung, die Ab-, Vorbildung, der Abriss.

Vypodobněný; -ěn, a, o, bildlich darge-
stellt, ab-, vorgebildet. Po levé straně jest
hrob a na něm muž z alabastru v-ný. Bes.
ml.

Vypodobniti, il, ěn, ění, vypodobňovati,
bildlich darstellen. — co jak. Ve zvláštním
potahu k lidu israelskému vypodobňoval
oheň přítomnosť boží v lidu tom. Sš. Sk.
83. — co kde. Kněží jsou obrazitelé, ma-
jíce obraz Kristův vypodobniti v dušech lidí.
Sš. Sk. 238. (Hý. ).

Vypodsévaný, vypodsívaný, ausge-
siebt. V. tvořítko, ausgesiebte Form. Sp.

Vypodsévati, vypodsívati = celé podsí-
vati, aussieben, durchsieben. — co odkud:
prach ze žita. Ros. — co čím: tvořítko
pískem (u cihlářů). Us. Úhrabky úhrabečnicí
v. S. N. V. 378.

Vypohlavčiti, il, en, ení = vypohlavko-
vati. Na mor. Val. Vck.

Vypohlavkovati, abohrfeigen. — koho.
Ros. — komu. Sic se musím hned oběsiť,
nebo si alespoň v. Tyl.

Vypohoditi, il, ěn, ění, auf-, ausheitern.

— co. V-dí opět nebe tvář svou. Ráj 938.

— se, sich ausheitern. Čekáme, ažby se zase
vypohodilo (vyjasnilo); Snad se nám už len
vypohodí. Ve Slez. Šd.

Vypohoniti, il, ěn, ění = půhonem do-
stati, právem dobyti, erprocessiren. — co
na kom. Na bratru její Ondřejovi v-nil
Hanzl Ertl 30 hř.; Zboží, ježto v-la na na-
šem otci a na nás; To zboží sirotek, číž
bylo, na mně v-nil a právem dobyl; Doptav
se Mikulových peněz i v-nil je na Jindřichu.
Půh. 1. 229., 292., II. 405.

Vypochlebiti, il, en, ení, vypochlebovati
= pochlebováním dostati, erschmeicheln. Št.

— si co: šaty. Ros.

Vypochopiti, il, en, ení, vypochopovati,
begreifen. — co. Us. Tč.

Vypôjčati = vypůjčiti. Na Slov.

Vypojičiti, il, en, ení = půjčiti, aus-,
wegleihen, zastr.

Vypojímati se = pojímáním se zhubnouti,
sieh durch Begatten abmergeln (vom Flügel-
vieh). Us.

Vypojiti, il, en, ení = pojením vy potře-
bovati, austränken. — co: dva škopky (vody).
Puch. — V., ausschenken. V. mnoho piva.
Us. (Mark).

Vypojmouti koně (vypojiti) = uzdu koni

sundati. Vypojmi koně a dej mu žráti. Us.
u Kr. Hradce. Kšť.

Vypoklonkovati koho, Jem. herauskom-
plimentiren. Šm.

Vypokojiti, il, en, ení = spokojiti, zu-
frieden stellen, bezahlen, befriedigen. Jsi už
vypokojen (vypořádán, zaplacen)? Us. u Žam-
berka. — koho čím: hotovými penězi (za-
platiti). Ros. — se s kým. Už to trvá půl
roku a ještě se se mnou nevypokojil (nevy-
rovnal). U Rychn. Čsk. — se kde. Kdo se
nevypokojí v obci, u soudu je to dražší.
U Rychn. a Žamb.

Vypokutovati = pokutou vymoci, durch
Geldstrafe erlangen. Jg. — co na kom. Us.

— V., abbüssen. — co: svůj trest. Na
Ostrav. Tč.

Vypoledniti, il, ěn, ění. V-dněné slunce,
zur Mittagshöhe emporgerückt. Ráj I. 233.

Vypolerovati, z něm. auspolieren —
vyhladiti.

Vypoličkovati, abohrfeigen. — koho
proč: pro neposlušnosť. Us.

Vypoliť = vypáliti, ausbrennen. — odkud:
z pušky, abfeuern. Na Ostrav. Tč.

Vypoľovati = uloviti, erjagen. Pôjdeme
na poluvanie, vypoľujeme zvieratko, v šest-
nástom roku dievčatko. Sl. ps. 373., Sl. spv.
III 81.

Vypolýkati, ausschlürfen, einschlucken.

— co: všecko mléko. Us. Tč.
Vypomahací, Aushilfs-. Šm.
Vypomahač, e, m. = výpomocník. Čsk.
Výpomoc, i, f., die Aushilfe, Hilfe. Často

stačí slovo: pomoc. V. v nemoci, Krankheits-
aushilfe, nuzná, der Nothbehelf. On jest tam
na v-ci, er leistet dort Aushilfe. Dch. Při-
jeli jim na v. Na Mor. Tč. Příručí biskup
dán jest pražskému Dětmarovi k výpomoci;
V-cí v té příčině bylo rozřezání denárů;
Tu žádal za v., aby, co započato jest, ne-
zůstalo nedokonáno. Ddk. II. 309., IV. 178.,
V. 183. (Tč. ). Nutná v. Šm.

Vypomoci (vz Moci), vypomáhati, často
lépe: pomoci, helfen, aus-, heraushelfen. —
komu odkud: z nedostatku. Reš. Tu ještě
jeden prostředek měl v. z nouze. Ddk. V.
210. Přislúbil paničke, čo žiadala, len či ho
z biedy vypomôže. Dbš. Sl. pov. I. 9. —
si z čeho kde jak. Pro nedostatek peněz,
z něhož si jen stěží půjčkami u obchodníků
vypomáhal. Ddk. VI. 59. On také v blízkém
městečku leckomus při polní práci vypo-
máhal. Us. Tč. Vojtěch bude moci vypomá-
hati v čas potřeby se svolením metropolity.
Ddk. IV. 36. — Na penězích (= penězi)
také vypomohu. Kká. Td. 285.

Výpomocna, y, m., das Hilfsbureau.

Výpomocně, aushilfsweise. On je tam jen
v. Us. Dch.

Výpomocník, a, m. = pomocník, der
Aushelfer, Aushilfsarbeiter. V. v účtárně.

Výpomocný, Hilfs-, Aushilfs-, subsidia-
risch, Noth-, Auskunfts-. V. prostředek, po-
kladna, kněz, učitel, Dch., úředník, Us., ne-
mocnice, Čsk., manželství, Nothcivilehe. Vz
S. N. XI. 172. V. duchovní (cooperator);
Překročiv hranice spojil před oblehaným
městem svůj v-cný sbor s vojem knížete
Fridricha. Ddk. IV. 276., V. 238.