sb157-05 0..8296

1043

Vypotřebovati, ver-, ausbrauchen. —
čeho nač (mnoho), Br., co (všecko). —
k čemu. Us. Tč. — co pro koho, kde.
V-val jsem všecek oves pro koně, všecky
peníze v městě. Us. Šd.

Vypotrošiti, il, en, ení, vypotrošovati =
po troše promarniti, allmählig verschwen-
den. — co kde: peníze v krčmách. Na
Ostrav. Tč.

Vypotvořiti, il, en, ení = potvorství vy-
hnati, die Monstrosität benehmen. — co
odkud (z čeho): bláznovství. Jel. — V.
koho čím: špatným oblekem, verunstalten.
Us. Tč. — komu = vynadati. Us. Tč. — se
(potvorství pozbyti), die Monstrosität ab-
legen. Ros.

Vypoučilý = zhovadělý. Jest z lidskosti,
člověčenství celý v. Sml.

Vypoučiti, vz Poučiti.

Vypouchliti, il, en, ení, ausbauschen.
Us.

Vypouchlý, vypouklý = pouk mající,
ausgebauscht, bauschig. V. spodky. Dch. V.
vejce. D. — kde: ve tvářích, bausbackig.
Dch.

Vypouchnouti, chnul a chl, utí = vy-
pychnouti, vyfouknouti, auspuffen. —odkud:
z pýchavky smradlavý prach vypouchne.
Květml.

Vypouklina, y, f., v anatomii vypouklé

místo na ploše některého organu. V. hla-

vitá (eminentia capitata), postranní Mecke-

lova, v. čelní (e. frontalia). S. N. XI. 287.

Vypouklý, ausgebauscht, konvex. V. štít
(puklíř). Anth. Jir. I. 3. vyd. XLI.

Vypoulený; -en, a, o = vyvalený, hinaus-
gewälzt. V. oko, das Glotzauge. Nz. lk., Čch.
Bs. 29.

Vypouliti, il, en, ení = vyvaliti, heraus-
wälzen. — co na koho: oči, anglotzen. D.,
Tč.

Vypoušťadlo, a, n. = nástroj k vypou-
štění větru z varhan, das Auslassventil. Vaň.

Vypouště, n. Letí jako v. (jako čert,
jako ďábel, jako divý). U Žamb. Dbv., Kf.

Vypouštěcí, entlassend. Kořen lodyhu,
vaječník čnělku v. Rst. 518.

Vypouštějící, Auslass-, Ablass-, Abfliess-,
Ausströmungs-. V. kohoutek, trouba, pípa,
zámyčka, Šp., otvor (na dně kotlu umístěný),
KP. V. 110., trubovod, die Abfalleitung.
Zpr. arch. XII. seš. 1.

Vypouštění, n., das Aus-, Weglassen. V.
skladného l, Anth. Jir. I. 3. vyd. IV., písmen
(ve stenografii).

Vypouštěti, vz Vypustiti.

Vypoutati = z pout vyníti, vysvoboditi,
entfesseln, befreien. L. — se komu odkud.
Nežertuj se lží; je to potvora, kterouž více
nezmůžeš, jak mile se tobě vypoutá z úst.
Kmp. Č. 143.

Vypouzeti, vz Vypuditi.

Výpověď, i, f. = vypovědění, die Aus-
sage, der Ausspruch, Bescheid, der Rechts-
spruch, das Urtheil, die Sentenz, Entschei-
dung. Výpověď božská, Ryt, křest., právní
(nález, rozsudek), Pr. měst., králova, V., Br.,
ubermanská, V., ústní, psaná. Pr. měst. V.
soudní (vz Nález) jest té věci, o kterouž
strany odpor měly, spravedlivé vedlé práva

rozeznání. Pr. měst. Křivá v., falsche Aus-
sage, Dch., zmatečná; Následkem v-di té
jati jsou. Ddk. II. 326., III. 30. V té v-di
výslovně toho doloženo jest, že manové...
Žer. 343. Na mne jakožto pána svého ta-
kovou věc vznésti a mocné v-di z obojí
strany mezi sebou ode mne o to žádali.
Pam. Val. Meziř. 94. Dle jeho v-di trvalo to
kolik let. Us. Ntk. Vidíme tu v. Páně v sym-
bolickém výkonu vtělenou. Sš. J. 305. Od
nás v. ujíti i držeti chtí. Listina z r. 1532.
(Mus. 1880. 499). Nálezem a v-dí svou odňal
Němcům tři hlasy a přivlastnil je Čechům;
v. učiniti, udělati, vynésti; král učinil v.
mezi nimi o té věci. V. V-di v rozepřech
konati; V. společným snešením učiněná. Kom.
V-di brali z letu ptactva. Krok. Hlavní a
konečné v-di, když se jedna z stran neb
odsuzuje neb osvobozuje; k vyslyšení v-di
původ i obviněný před právem osobně na-
jíti se dáti mají, v. v moc svou vchází, v-dí
stran poděliti. Pr. měst. V-di českým ja-
zykem činěny býti mají. Zříz. těš. V. krá-
lovská mezi pány, rytířstvem a městy o ně-
které artikule. Tov. ms. Když by někteří
nedílní měli činiti o rozdíl statku jich a
v tom by nějaký rozsudek nebo v. se mezi
stranami stala. Nál. 215. Cožkoli smlouvcové,
na nichžby strany mocně přestaly, buď
ústní neb psanou v-dí najdou, na tom též
strany přestati povinny jsou. Kol. 39. V.
panská, der Entscheid, Ausspruch entweder
einer Herrenstandsperson im Auftrage des
Herrengerichtes oder der Ausspruch dieses
Gerichtes selbst. Gl. 372. Učinili dva opravce
stavu rytířského v. mocnou na Vlašimi, aby
všem vězňům... Pal. Děj. IV. 1. 191. Byly
jsú za starých ještě jedny desky, kteréž jsú
sluly ubrmanské nebo výpovědí, latině jim
řiekali arbitriorum, v ty jsú se psaly v-di,
kteréž jsú úředníci z podvolenie stran a
z poddánie na ně činili. Vš. Jir. 363. Páni
vypoviedají, aby jemu toho hradu ve dvú
nedělí konečně od dnešního dne této v-di
beze všeho pohoršenie postúpil; Slibujíce na
jich v-di a vyrčenie přestati a jich v. úplně
a docela zachovati a přijieti. Arch. I. 168.,
224. (Šd. ). V tom půlletí od v-di pořád
zběhlém máme a slibujeme jich potomkom
těch 300 zl. dáti. List z r. I467. Tč. Zjevně
a světle povím, anobrž v. jim učiním; Osoby,
na něž ta v. důjde; Jestližeť pak váš ten
zákon tomu učí, aby přes vaší v. žádný dále,
buď on vyslyšán neb nebuď, odvolati se ne-
mohl. BR. II. 33. b., 116., 375. b. V-dí spo-
lečným snesením učiněných zpět táhnouti,
odvolávati a rušiti neslušné jest. Kom. V.
má se vztahovati na to, nač se vztahuje
obeslání; ve výpovědi nemá býti více při-
suzováno, nežli zač jest právo žádáno; od
ubrmanské v-di není odvolání; v. ubrman-
skou musí každý podniknouti a jí zadosť
učiniti, buď že by ta spravedlivá neb ne-
spravedlivá byla a ne jinému než samému
sobě to přičítati má, že jest k tomu svolil
a na ubrmanu mocně přestal; ve v-di lépe
jest důležitosti věci nežli počtu hlasů šetřiti;
v. na nepřítomného a mrtvého činiti se nemá;
v. má býti tak sepsána, aby strany na všecky
spory a otázky měly svou odpověď a roz-