sb157-05 0..8296

1044

souzení. (Vz Nález). Pr. V. o něčem učiniti.
Nz. O v-děch mocných a o v. krále Vladi-
slava vz Žer. Záp. II. 192. -- V. = ohlá-
šení právem vyměřené strany jistého závazku
n. povinnosti, die Aufkündigung, Aufsagung.
Dáti služebníku, nájemníku n. pánu výpověď.
Us. V. na půl léta napřed daná (ne: zně-
jící). J. tr. V. nájmu, die Kündigung der
Miethe. J. tr. V. na půl léta napřed věděti
daná; pod polouletní v-dí něco najmouti.
Er. V. měsíční, čtvrtletní, pololetní, celo-
roční, Us.; lhůta, Čas v-di. Šp. Výpověď
ústní, písemní, úřední, polouletní, na půl léta
napřed; v. z bytu dostati, někomu dáti; v.
obydlí; v. prostředkem práva učiněná, daná.
Tehdá budeme sobě obapolně, my jim a oni
nám moci v. učiniti, dadouce jedni druhým
rok napřed věděti, a po tom roce... Tov.
160. A v tom se jim od nás v. stala. List
z r. 1514. Volfgang na tu Novú ves výpověď
učinil jmenovanému opatu. Ib. Tč. — V.
z města, ze země, der Bann, die Acht. D
Vz Vypovědění.

Vypovědač, e, m., der Aussager, Kund-
macher. Bern.

Vypovědati = vypovídati. Na Slov.

Výpovědek, dku, m. = výpověď. Hil.

Vypovědělý, gekündigt. Že jim vše grošmi
aneb penězi dobrými hotovými zaplaceno
bude na čas v-lý. List z r. 1520. Tč.

Vypověděnec, nce, m. = vypověděný
z vlasti, der Verwiesene, Verbannte, Geäch-
tete, Exulant. Jel., Troj. V. v místě vyká-
zaném se zdržuje. Kom. J. 071.

Vypovědění, n. = povědění, die Aus-
sage, der Spruch. V. — V. služby, nájmu
(výpověď), die Aufkündigung, Aufsagung.
Us. — V. na vojnu; v. války, D., pokoje,
die Kriegserklärung. Dal. — V. z vlasti,
z města (vyhnání), die Verweisung, Ver-
bannung, Acht, der Bann. V-ním z vlasti
trestati. V. Trestání na hrdle změkčeno bývá
v-ním n. od obce odkázaním. Kom. J. 671.

Vypověděný; -ěn, a, o, ausgesagt: ge-
kündigt, verbannt. Vz Vypověděti. Alx. BM.
v. 71. (HP. 82. ), Hus. — odkud: z Prahy.
Bart. 229. 13. Jeho svědomí nemá přijato
býti, poněvadž je v-ný z Prahy. 1529. (Mus.
1880. 493. ). U člověka z Říma v-ho hospodu
maje pracně rukama svýma se živil. BR. II.
534. b. Člověku z obce na poušť v-mu ža-
lostné to bývá. BR. II. 56. b.

Vypověděti (vypovodíti), povím, pověz,
pověděl, děn a dín, dění (povězen, zení
pozdější tvary; cf. věděn a ne: vězen); vy-
povídati, vypovídávati = vysloviti, vyřknouti,
aussprechen; říci, vyjádřiti, ausdrücken,
sagen; pověděti, vypsati, vylíčiti, erzählen,
her-, aus-, aufsagen, sagen; nález učiniti,
vynésti, zu Recht sprechen, (Urtheil) aus-
sprechen; ohlásiti konec nějakého závazku,
povinnosti, stavu, aufkündigen, aufsagen; vy-
puditi, vyhnati, verweisen, verbannen, hin-
ausschaffen, in die Acht erklären. Jg. —
abs. To vám bylo, ani není možná v. (un-
aussprechlich). Us. Šd. Když vypoví, ať si
vypoví, šak só ješče mládenci jiní. Sš. P.
224. Jazyk rozpustilý, co nechceš, vypoví.
Mor. Tč. On už vypovídá (= vůčihledě
slábne a schází. ) Mor. Vck. — co: příběh,

Us., nález, přátelství, pokoj, příměří, poslu-
šenství, V., vojnu, Ros., válku. Ml. To takto
vypovídáme a na věčné časy za právo usta-
novujem. Zř. F. I. A. X. 2. Kdož stačí vy-
pověděti svízele a společné ztráty tohoto
pochodu? Ddk. II. 86. Blázen, co ví, to
vypoví. Mor. Tč Jestliže bychom kterých
při pozapomenuli a tak jich v. obmeškali
(= nevypověděli), to nebude ke škodě žád-
nému. Arch. II. 294. — co komu (vz V. co):
službu, nájem, Us., peníze, jistinu, Ros.,
žold, V., poslušenství králi. Pal. Děj. IV. 2.
377. Aj středo, středo, jak seš dlóhá, že
mně můj syneček vypovídá! Aj vypovídá,
vypověděl a už včera večír s jinó seděl Sš.
P. 204. Měl jsem takovou radosť, že vám to
ani v. nemohu. Us. Šd. Tatíček už nám vy-
povídajú (slábne). Mor. Šd. V. někomu byt.
Us. Tč. Ztuhlý sval mi službu vypovídá.
Čch. Jak mu to hospodský vypověděl, syn
přenáramně zaplakal. Brt. S. 153. Aj mamko,
zlá novina, už mně syneček vypovídá, vy-
povídá, vypověděl, včera večer s inú seděl.
Brt. P. 84. Len tak chytá dych do seba,
aby jim odrazu všetko vypoviedal; I veru,
ako došiel domov, priam jej vypovedal ho-
spodu. Dbš. Sl. pov. III. 78., VI. 61. Nyní
již mě hlavička bolí, dyž tam jinej chodí,
dyž už mně má milá vypovídá; Dyž ty ňa
(mne) dokonce nechceš, já ti vypovím. Čes.
mor. ps. 118., 189. Voda ho nevzala, na
vojno se nedal, jenom že své milé včera
vypovídal; Vyvila sem ho na věneček, už
mně vypovídá syneček; Má milá mně vepo-
vídá, já hí (jí) vypovím spíše; Má panenko
milá, nic se (ty) nedurdi, dyž já ti vypovím,
jiného si najdi; Esli mně vypovíš, já půjdu
za jinú; Vypověděl mně milé (milý), při-
pověděl zas jiné; Dež mně vepovídá, ne-
chať mně vepoví, šak se mě zas hiné se-
neček namluví. Sš. P. 223., 224., 273., 309.,
397., 656. V-děti někomu víru, válku. Ddk.
II. 327., III. 7. — co jak. Věci zvláštní
zvláštními slovy v. Kom. Až někdo zřejmým
slovem vypoví. Msn. Or. 135. Případněji
nedala se asi v. nevážnosť, s kterouž....
Ddk. II. 301. S pohrůžkami králi polskému
příměří vypovídal. Dač. I. 161. Lživě o něm
vypovídají. Sš. L. 207. Povědění v krátkých
slovích smyslu mnoho vypovídající. Kom.
II. 325. A cožkoli sě v té výpovědi vypo-
vídá a přikazuje, to sě vypoviedá pod zá-
kladem a pod pokutami ve smlouvě hra-
decké. Arch. 11. 274. — oč kde. O ty trhy
takto vypoviedámy. Arch. I. 224. Tu věc
mezi stranami slyšev a jak jedné strany
stížnosť tak i druhé odpor se vší bedlivostí
váživ, takto mezi nahoře psanými podda-
nými svými o takou rozepři vypovídám.
Pam. Val. Meziř. 94. A cožkoli se v té
výpovědi v-dá... Arch. II. 274. — o čem.
Takto o tom jsú v. a to na místě postaviti
ráčil. 1532. Mus. 1880. 497. Kronikář v-dá
o tomto mocném pánu k r. 1099., že...
Ddk. II. 335. Tu my slyševše žalobu Pražan
a jiných měst takto o tom vypovídáme a
nalezáme. Dač. I. 129. To všecko pilně roz-
vážíc takto o tom vypovídám, že... List
z roku 1557. Tč. Takto o tom vypovídají.
Ros. — Trip., Aesop. — co za co: za