sb157-05 0..8296

1046

Vypřahati, vz Vypřáhnouti.

Vyprahlina, y, f. = půda velmi suchá,
ein sehr dürrer Boden. Um. les. 1. 31.

Vyprahlosť, i, f., die Dürre, Trocken-
heit. V. země, Us., těla (chřadnutí), Ja.,
úst, chřtánu, hrdla. D.

Vyprahlý (ne: vypráhlý) = uprahlý,
trocken, ausgedörrt, dürr, eingetrocknet. V.
země, Kom., huba, krk, jazyk, D.; vyprahlý
chřtán ovlažovati. Sych. V. půda, Dch.,
srdce. Kos. Ol. I. 87. Jsou jako země vy-
prahlá žízniví. BR. II. 329. — čím. Půda
parnem slunečním v-lá. Us. Vz Vyprahnouti.

Vyprahnouti, hnul a hl, ut, utí; vypřa-
hati, vyprahovati = vyschnouti, vysmahnouti,
ein-, aus-, vertrocknen, trocken oder dürre
werden, verdorren, ausdorren, versiegen,
vertrocknen, verschmachten. Jg. — abs.
Vyprahla země. Háj. Studnice vyprahly. D.
Už jsem celý vyprahl, chce se mi pít. Us.
Tč. — komu. Měšec rychle mu vyprahl.
Kom. — čím: horkem. V., D. Obilé mnohá
horkem vyprahla a uschla. Háj. 25. — kde.
Když byli mokové v těle jeho vyprahli.
Sš. J. 290.

Vypřáhnouti, hnul, ut, utí; (zastr. vy-
příci), vypřahu, přez, přáhl, přažen a pře-
žen, ení; vypřahati, vypřahovati = zapra-
žení vyníti (vypřóhat, na Ostrav., Tč., vy-
přihnuť, u Opavy, Klš. ), los-, ausspannen.
— abs. K večeru, když vypřahují. Us. Brzo
vypřáhl (brzo vyhasil i. e. když kdo práci
nebo povolání příliš časně vzdá). Ros. Vz
Marnotratný. Č. Šel jest synek do pole, vy-
vorať si svý pole; dyj si pole vyvoral, při-
jel domů, vypřahal. Sš. P. 269. Než špatně
orati, raději vypřahati. Prov. Šd., Tč. Ten
by rád vypřáhl (rád by se z toho vytáhl,
toho sprostil). Us. Prk. — co, koho: vůz,
voly, Us., koně. Jg. Stůj formane, nenáhlaj,
vrané koně vypřahaj; Dy jsi ty tak velký
pán, vypřahaj si koně sám. Sš. P. 105. —
odkud. Nevypřihaj kobylenky z pluha ven.
Sš. P. 512. Vypřáhl se z dráhy Thespisovy.
Stnk. A vypřah ju, vypřah z voza, zapřah
ju do tačky. Sš. P. 677. V. voly z jha.
Reš. V. se z čeho. Br. — kde. Naprostřed
brázdy nevypřahaj (uprostřed rozmluvy ne-
ustávej). Ehr. — kam. Kdo z nás nejdříve
na věčnosť vypráhne (umře)? Sych.

Vyprahnutí, m., die Eintrocknung.

Vypřáhnutí, n., die Ausspannung.

Vyprahnutý; -ut, a, o, ausgedörrt, ein-
getrocknet. Mm

Vypřáhnutý; -ut, a, o, ausgespannt. Us.

Vypřahovati = vypřáhnouti. Slov. Bern.

Vyprachnělý, morsch. V. dub, zub. Jg.

Vyprachněti, vyprachnivěti, ěl, ění, aus-,
vermodern. — abs. Vrba v-chní a zůstane
dudlavou. Na Ostrav. Tč. — kde kdy.
Vrby ve stáří uprostřed všecky vyprachni-
vějí a jmenuji se dudlavé vrby. Na Ostrav.
Tč.

Výprachtice, dle Budějovice, Weispers-
dorf, ves u Lanškrouna. PL. Vz S. N., Blk.
Kfsk. 196.

Vyprakovati = vyzmítati, vytáčeti, aus-
schleudern. Šp. — komu jak: po hřbetě,
durchprügeln. Na Ostrav. Tč.

Vypraktikovati = praktikami dobyti,
herauspraktiziren. — co. Us.

Vyprání, n., die Auswaschung.

Vypraný; -án, a, o, ausgewaschen. V.
prádlo — jak: v pěti vodách. — kde: ve
vaně, v neckách. Us. Vz Vyprati.

Vyprasiti se, il, ení, sich ausferkeln.
Ta svině se již vyprasila. Jg. — kde jak
kdy. Svině ve chlívku po půlnoci šťastně
se v-la. Us. — se komu. Až se nám svině
v-sí. Us. — V. se kde: za dveřmi (vyka-
diti se, sich ausleeren, seine Nothdurft ver-
richten). Us. Tč. — V. co. Starula 7 prasat
v-la, werfen. Na Ostrav. Tč.

Výprask, u, m. = bití, výlupek, Schläge,
Prügel. Us. Notný v. D. Chce se mu v-ku.
Dostal v. Sych. V. si uhoniti. D. Dostalo
se mu notného výprasku. Stnk. Kluk na v.
nastrčený, der Prügelbube. Us. Dch. Čeká
na tebe doma v. Us. Cf. Koho se dobrá
slova nechytají, toho se musí karabáč chy-
tati. Č. Strany pořekadel vz: Dáti komu,
Bedro, Kalhoty, Perník, Roupy, Spodky.

Vypráskati, vypraskovati = výprask dáti,
zbíti, aus-, durchprügeln, ausklopfen. —
komu, Ros., čím: holí. Vz Vyprášiti. Už
bratříček z lesa jede, pěkně sobě vypras-
kuje, knallt mit der Peitsche. Sš. P. 169.
Vypráskal jsem mu, až byl všechen modrý.
Us. Ntk. Včera mně zkázala zahorská rych-
tářka, že mně syna nedá, že mně radš vy-
práská. Sš. P. 335.

Vypřásti, vz Vypřísti.

Vyprášení, n., das Ausstauben. — V. =
zúrodnění-se, die Befruchtung. Poskonné
konopě po v., aneb jak obyčejně říkáme,
po pojímání už trhati se mohou. Čes. vč.
1847. 77.

Vyprášený; -en, a, o, ausgestäubt. Us.

Vyprášiti, praš, il, en, ení = prachu
zbaviti klepáním, ausstäuben, ausklopfen;
zbíti, mrskati, aus-, abprügeln. Jg. — co:
pokoj, kabát, šat (z prachu vyklepati), záda
(vymrskati), D., mouku (od otrub odděliti).
Vys. Nastrkujíce hřbety dadouce si je v.
Kos. Ol. I. 134. — koho. Pč. 49. —co
komu. Vynesú ti dvě stolice, vyprášá ti
nohavice za chvílu. Sš. P. 571. V. někomu
kabát, Ros., záda, Šm., kalhoty, kanduš,
kandoušek (zbíti ho). Sych. — koho, co
odkud: z domu (bitím vyhnati), V., prach
ze šatu (šat z prachu). Us. — komu čím:
dutkami. — adv. Škaredě, notně někomu
vyprášiti. Sych. — se. Kvítí se yyprašuje
(snoubí se, zúrodňuje se). Us. Č. Už se
vyprášil (= dost se nalhal). V. se také =
vyprděti se, vykakati se, svou potřebu vy-
konati, sich ausfurzen, ausleeren, hlavně
o včelách, když z jara vyletují, aby se vy-
čistily. Us. Bkř., Dbv. — se kde: za sto-
dolou atd. Us. Nvk.

Vyprašování, n., das Ausstäuben, Aus-
klopfen. V. (vyklepávání) šatstva. Us.

Vypratati, na Slov. = vykliditi, vyhá-
zeti, ausräumen. — co odkud: kamení
z proudu. Us. — se kam nač. V-li sa,
(odešli) na priadky a posedky do súsedov.
Dbš. Obyč. 74.

Vyprati, peru, per, pera (ouc), pral, án,
ání; vypírati = vytlouci, uprati, vypráskati,



	1046

	Vypřahati, vz Vypřáhnouti. Vyprahlina, y, f. = půda velmi suchá, ein sehr dürrer Boden. Um. les. 1. 31. Vyprahlosť, i, f., die Dürre, Trocken- heit. V. země, Us., těla (chřadnutí), Ja., úst, chřtánu, hrdla. D. Vyprahlý (ne: vypráhlý) = uprahlý, trocken, ausgedörrt, dürr, eingetrocknet. V. země, Kom., huba, krk, jazyk, D.; vyprahlý chřtán ovlažovati. Sych. V. půda, Dch., srdce. Kos. Ol. I. 87. Jsou jako země vy- prahlá žízniví. BR. II. 329. — čím. Půda parnem slunečním v-lá. Us. Vz Vyprahnouti. Vyprahnouti, hnul a hl, ut, utí; vypřa- hati, vyprahovati = vyschnouti, vysmahnouti, ein-, aus-, vertrocknen, trocken oder dürre werden, verdorren, ausdorren, versiegen, vertrocknen, verschmachten. Jg. — abs. Vyprahla země. Háj. Studnice vyprahly. D. Už jsem celý vyprahl, chce se mi pít. Us. Tč. — komu. Měšec rychle mu vyprahl. Kom. — čím: horkem. V., D. Obilé mnohá horkem vyprahla a uschla. Háj. 25. — kde. Když byli mokové v těle jeho vyprahli. Sš. J. 290. Vypřáhnouti, hnul, ut, utí; (zastr. vy- příci), vypřahu, přez, přáhl, přažen a pře- žen, ení; vypřahati, vypřahovati = zapra- žení vyníti (vypřóhat, na Ostrav., Tč., vy- přihnuť, u Opavy, Klš. ), los-, ausspannen. — abs. K večeru, když vypřahují. Us. Brzo vypřáhl (brzo vyhasil i. e. když kdo práci nebo povolání příliš časně vzdá). Ros. Vz Marnotratný. Č. Šel jest synek do pole, vy- vorať si svý pole; dyj si pole vyvoral, při- jel domů, vypřahal. Sš. P. 269. Než špatně orati, raději vypřahati. Prov. Šd., Tč. Ten by rád vypřáhl (rád by se z toho vytáhl, toho sprostil). Us. Prk. — co, koho: vůz, voly, Us., koně. Jg. Stůj formane, nenáhlaj, vrané koně vypřahaj; Dy jsi ty tak velký pán, vypřahaj si koně sám. Sš. P. 105. — odkud. Nevypřihaj kobylenky z pluha ven. Sš. P. 512. Vypřáhl se z dráhy Thespisovy. Stnk. A vypřah ju, vypřah z voza, zapřah ju do tačky. Sš. P. 677. V. voly z jha. Reš. V. se z čeho. Br. — kde. Naprostřed brázdy nevypřahaj (uprostřed rozmluvy ne- ustávej). Ehr. — kam. Kdo z nás nejdříve na věčnosť vypráhne (umře)? Sych. Vyprahnutí, m., die Eintrocknung. Vypřáhnutí, n., die Ausspannung. Vyprahnutý; -ut, a, o, ausgedörrt, ein- getrocknet. Mm Vypřáhnutý; -ut, a, o, ausgespannt. Us. Vypřahovati = vypřáhnouti. Slov. Bern. Vyprachnělý, morsch. V. dub, zub. Jg. Vyprachněti, vyprachnivěti, ěl, ění, aus-, vermodern. — abs. Vrba v-chní a zůstane dudlavou. Na Ostrav. Tč. — kde kdy. Vrby ve stáří uprostřed všecky vyprachni- vějí a jmenuji se dudlavé vrby. Na Ostrav. Tč. Výprachtice, dle Budějovice, Weispers- dorf, ves u Lanškrouna. PL. Vz S. N., Blk. Kfsk. 196. Vyprakovati = vyzmítati, vytáčeti, aus- schleudern. Šp. — komu jak: po hřbetě, durchprügeln. Na Ostrav. Tč.	Vypraktikovati = praktikami dobyti, herauspraktiziren. — co. Us. Vyprání, n., die Auswaschung. Vypraný; -án, a, o, ausgewaschen. V. prádlo — jak: v pěti vodách. — kde: ve vaně, v neckách. Us. Vz Vyprati. Vyprasiti se, il, ení, sich ausferkeln. Ta svině se již vyprasila. Jg. — kde jak kdy. Svině ve chlívku po půlnoci šťastně se v-la. Us. — se komu. Až se nám svině v-sí. Us. — V. se kde: za dveřmi (vyka- diti se, sich ausleeren, seine Nothdurft ver- richten). Us. Tč. — V. co. Starula 7 prasat v-la, werfen. Na Ostrav. Tč. Výprask, u, m. = bití, výlupek, Schläge, Prügel. Us. Notný v. D. Chce se mu v-ku. Dostal v. Sych. V. si uhoniti. D. Dostalo se mu notného výprasku. Stnk. Kluk na v. nastrčený, der Prügelbube. Us. Dch. Čeká na tebe doma v. Us. Cf. Koho se dobrá slova nechytají, toho se musí karabáč chy- tati. Č. Strany pořekadel vz: Dáti komu, Bedro, Kalhoty, Perník, Roupy, Spodky. Vypráskati, vypraskovati = výprask dáti, zbíti, aus-, durchprügeln, ausklopfen. — komu, Ros., čím: holí. Vz Vyprášiti. Už bratříček z lesa jede, pěkně sobě vypras- kuje, knallt mit der Peitsche. Sš. P. 169. Vypráskal jsem mu, až byl všechen modrý. Us. Ntk. Včera mně zkázala zahorská rych- tářka, že mně syna nedá, že mně radš vy- práská. Sš. P. 335. Vypřásti, vz Vypřísti. Vyprášení, n., das Ausstauben. — V. = zúrodnění-se, die Befruchtung. Poskonné konopě po v., aneb jak obyčejně říkáme, po pojímání už trhati se mohou. Čes. vč. 1847. 77. Vyprášený; -en, a, o, ausgestäubt. Us. Vyprášiti, praš, il, en, ení = prachu zbaviti klepáním, ausstäuben, ausklopfen; zbíti, mrskati, aus-, abprügeln. Jg. — co: pokoj, kabát, šat (z prachu vyklepati), záda (vymrskati), D., mouku (od otrub odděliti). Vys. Nastrkujíce hřbety dadouce si je v. Kos. Ol. I. 134. — koho. Pč. 49. —co komu. Vynesú ti dvě stolice, vyprášá ti nohavice za chvílu. Sš. P. 571. V. někomu kabát, Ros., záda, Šm., kalhoty, kanduš, kandoušek (zbíti ho). Sych. — koho, co odkud: z domu (bitím vyhnati), V., prach ze šatu (šat z prachu). Us. — komu čím: dutkami. — adv. Škaredě, notně někomu vyprášiti. Sych. — se. Kvítí se yyprašuje (snoubí se, zúrodňuje se). Us. Č. Už se vyprášil (= dost se nalhal). V. se také = vyprděti se, vykakati se, svou potřebu vy- konati, sich ausfurzen, ausleeren, hlavně o včelách, když z jara vyletují, aby se vy- čistily. Us. Bkř., Dbv. — se kde: za sto- dolou atd. Us. Nvk. Vyprašování, n., das Ausstäuben, Aus- klopfen. V. (vyklepávání) šatstva. Us. Vypratati, na Slov. = vykliditi, vyhá- zeti, ausräumen. — co odkud: kamení z proudu. Us. — se kam nač. V-li sa, (odešli) na priadky a posedky do súsedov. Dbš. Obyč. 74. Vyprati, peru, per, pera (ouc), pral, án, ání; vypírati = vytlouci, uprati, vypráskati,