sb157-05 0..8296

1047

abprügeln; bitím vyhnati, herausschlagen,
herausprügeln; práním vyčistiti, auswaschen.

— abs. Bílej šátek jsem ti dala, tys zašpi-
nil, já vyprala. Sš. P. 752. — co: prádlo,
Us., košili, šat, V., zlato, kůže. D. Celou
libru mýdla vypraly. Us. V. koho = vybiti
mu. Us. Kdo pere březnovým sněhem, vy-
pere dobře všechny skvrny. Us. Tč. V.
mláto, auswaschen, decken. Suk. Vyperce
(vyperte), macičko, košulenku. Sš. r. 312.

— co komu: řádně osrdí, einem die Le-
viten lesen. Us. Dch. Já nemám maměnky,
ale mám panenku, vona mně vypere tenkó
košulenku. Sš. P. 243. — co, koho od-
kud. V. někoho z domu. Ros., Šd. Při
potocích z písků mnoho zlata vypírali.
Háj. 5., Vys. -- V. se z čeho = vysekati se,
očistiti se, leugnen, sich rein waschen. Puch.,
Rk. Špínu ze šatů v. Reš. — koho čím:
kyjem. Rad. zv. Eště ma palicou vyprali.
Sl. ps. Šf. II. 157. Počal sa i s tým dubom
od zeme nadhazovať, tak že (s) ním hodnú
jámu do země vypral. Dbš. Sl. pov. I. 506.

— co kde: ve třech vodách. Jád. V. prádlo
v neckách, v potoce, ve vaně atd. V. si
v cizím prádle vlastni (své chyby jiným
přidělovati). Nrd. A v zmužilém zpupné
vyprali Němce boji. Koll. I. 372. — se.
Kosela kdiž sa vypere, je belejšá sice, ale
nemá, jako prvej, tej pevnosti více. Na
Slov. Tč. — jak. Čistě, nedbale, Us., bíle.
Klat. — komu jak: po hřbetě, durchprü-
geln. Us. Tč.

Vypřáti komu čeho. Už jsem mu všeho
vypřál. Us. Šd.

Vyprati, n. = vyprání. Slov.

Vypratý = vypraný. Na Slov. Bern.

Výprava, výpravka, y, f. = vypravení,
vypravování, vystavení, výklad, die Erörte-
rung, Auseinandersetzung, Darstellung, Ent-
wickelung. Výprava dějin některého národa.
Marek. — V. čeho = vyhotovení, die Aus-
arbeitung, Ausfertigung, Bearbeitung, Aus-
feilung. V. rolí. V. děla, die Montirurig. Čsk.
V. divadelní hry. Us. — V. = pořízení, die
Verrichtung. Nevím, jakou tam má výpravu;
Máme tam nějakou v-vu; Pojďte k nám na
v-vu (něco vypořádati). Mor. Šd. — V.,
der Lehrbrief, die Freisprechung. Nebude-li
míti v-vy, kde se učil, tehdá nemá míti
žádného fedrunku, dokud v-vy nepřinese.
Cech. art. 1558., Sl. let. I. 59. —V. = ex-
pedice, úřad, die Expedition. — V. někam =
vypravení, vyslání, jízda, die Entsendung,
der Zug, die Expedition, der Aufbruch. Vo-
jenská v. lodí na moři (armada). V. V. po-
slův. V. Parida do Řecka. Troj. Není od
něho žádné v-vy (nelze se od něho vypra-
viti). D. V. polní, Ros., dobývačná, lépe:
podmanitelská, výbojná. Bs. V. ven ze
země. Vz Tk. II. 368. V. válečná, Mus. 1880.,
232., křižácká, der Kreuzzug, MP., loupežná.
Šb. U něho je vždycky jako v. chudého
krále do boje. Us. V-vu vésti; den v-vy;
K v-vě se chystati. Us. Dch. Křižácká v.
na Čechy; V. ta vracela se zase do Čech;
Diviš Bořek postaven byv v čelo té v-vy
oblehl město. Pal. Děj. III. 1. 354., III. 3.
61., 225. (Šd. ). Jal se pomýšleti na váleč-
nou v-vu do Uher; Vratislav přispěl k v-vě

králově vedlé pomoci válečné také penězi;
Kníže na zdaru obmýšlené v-vy válečné
velice sobě zakládal; Ona v. vzpomíná se
v listu krále Viléma anglického; Ono ve-
liké národní hnutí důležitosti světové, jemuž
říká se v-vy křížové; V. vytrhla do Čech;
Král v-vu na něho zdvihl; Poutnická v. do
Jerusalema; Trestnou v-vu do Moravy pod-
nikne. Ddk. II. 161., 291., 294., 305., 357.,
377., 393., III. 94., 108. (Tč. ). — V. =
ozdobné uchystání, der Aufputz, die Pracht.
Nádherná v. k nějaké slavnosti. V. Tělo
královskou výpravou pochované. Troj. V.
divadelní. Us. Čekali jich s v-vou zname-
nitou. Bart. 187. — V. = ozdoba ženská,
der Schmuck. V. — V. = co se komu na
výpravu dává, zvl. když rodiče děti vdávají,
die Mitgift, Aussteuer, Ausstattung. Výprava
dceři od otce daná; v. na klenotech zlatých.
V. V-vu dáti. Br. V-vou a věnem dcera se
nevybývá (další dědické spravedlnosti se
nezbavuje). Pr. měst. Ta má z domu pěknou
v-vu. Us. Dceři slušnú knížeckú v-vu dáti.
Arch. I. 317. Věno, kteréž měla na v-vu,
na rúcho i na postel; Dáti na v-u 100 hř.
gr.; Slíbil v-vu od perel i od rúcha dáti.
Půh. I. 120., II. 285., 504. — V., y, m. =
loudal, zdlouhavý člověk, ein langsamer
Mensch. Tys v-va! To je v. ! U Rychn.,
u Král. Hradce, u Třebíče a j. Kšť., Jsk.

Vyprávač, e, m. = vypravovač, der Er-
zähler. Na Slov. Phld. III. 3. 281.

Vyprávati = vypraviati. — V. = vyba-
viti, der Tochter die Ausstattung geben. Jaj
mamička moja, budem sa vydávať; príďteže
mi, príďte, vienočok oddávať a stoly pri-
právať. Jaj dievčička moja, já ti už ne-
stanem, už já tebe nikdy vyprávať nebudem.
Sl. spv. II. 68.

Vypravba, y, f. = vypravování, die Er-
zählung. Pouhý vněšný tvar v-by. Sš. J.
158. (Hý. ).

Výpravce, e, m., der Expeditor. Vz Vý-
pravčí. Nz. — V, e, m. = pes volně po
stopě jdoucí. Šp.

Výpravcie, zastr. = vybavitel. Jir. Vz
Výpravce.

Výpravčí, ího, m. = výpravce, der Ex-
peditor. Poštovní v. Us. Dch.

Vyprávěč, e, m. = vypravovatel, der Er-
zähler. Us. Šd.

Vypravenec, nce, m. = vypravený ně-
kam, ein Ausgerüsteter, einer von der Ex-
pedition. Krok. II. 607.

Vypravení, n., vz Vypraviti. V. vojska,
vojenské. Mus. 1880. 24., 231., Háj. Ten
loudal není k v., dieser Landler ist nicht
fortzubringen. Us. Dch. Důstojné v. knihy,
Ausstattung. ZČ.

Vypravený; -en, a, o, vz Vypraviti. V-ní
poslové, Deputirte. J. tr. Také glejt od
sboru, ačkoli dávno v-ný, zdržován ještě
v Němcích. Pal. Děj. III. 3. 56. Chci naň
židovským listem v-ným ukázati. Půh. I.
233. Listy králově milosti od papeže kým
kolivěk v-né. Hus III. 276. V-né sukno
(= upravené, präparirt). BR. II. 142. b.
Těch vyklučených a na roli v-ných míst
volně a svobodně užívati mají. List hrad.
z r. 1592. Tč.