sb157-05 0..8296

1048

Vypráviať = vypravovati. Na Mor. Brt.
Keď počnem v., tu budeš nariekať. Sl. ps.
Šf. I. 86.

Vypravitel, e, m. = kdo něco vypravuje,
der Erzähler; Herausgeber. V. děl. M.

Vypravitelný = vymluvitelný, aussprech-
lich. V. —V. = mohoucí býti vyčištěn, vy-
praven, austilgbar. V. skvrna. Rostl. —
V. = mohoucí vyslán býti, aussendbar, aus-
rüstbar. Jg.

Vypraviti, prav, vě (íc), il, en, ení; vy-
pravovati = vypověděti, vysloviti, vymluviti,
mit Worten ausdrücken, aussprechen, be-
schreiben, ausreden; vše pověděti, líčiti,
oznámiti, erzählen, hersagen, bekannt ma-
chen, verkündigen; vyložiti, vyjasniti, er-
klären, erläutern; jednati o čem, abhandeln;
osvoboditi, befreien, frei machen, los ma-
chen; vyplatiti, auszahlen, die Schulden
bezahlen; vyhladiti, hladkým učiniti, vy-
pracovati, gerade, rein, glatt machen, rei-
nigen, säubern, ausarbeiten, ausfeilen;
viti, dokázati čeho, hervorbringen, darstellen,
vorstellen, zu Wege bringen; vyjednati, be-
wirken, ausmachen, verschaffen, ausrichten,
erwerben; vyslati, aus-, abfertigen, expe-
diren, absenden, schicken; výpravu dáti,
ausstatten, aussteuern; se = vysvoboditi se,
sich losmachen, sich befreien, sich heraus-
arbeiten; vybrati se, vydati se, sich wohin
aufmachen, wohin aufbrechen, abgehen, ab-
reisen. Jg. — čeho, šp. místo: co. Jg. —
co, koho. V. své chvály, posly, poselství,
dluh (zaplatiti), V.; něčí život vypravovati
(líčiti), loď, Har.; psaní, Žer., vojsko, Háj.,
neobyčejné příběhy, Sych., umění vypravo-
vati (přednášeti), Jel., bejlí (plíti), Reš.,
pole, role (vyčistiti), Jel., špínu, skvrnu
(vyčistiti), desátky (zaplatiti), Us., úroky,
Apol., husu, ryby atd. (vykuchati), Us.,
sukno, plátno, L., klobouk (vykrášliti), D.,
kůží (vydělati), Us., koně (cvičiti), dcery,
syna (výpravu jim dáti), L., rudu (vyčistiti),
Vys., rukojmě (vyvaditi, entlasten). Kn. rož.
čl. 128. V-ví jazyk můj mluvu tvú. Ž. wit.
118. 172. V. zboží, spediren, Nz., divadelní
vlak (první byl vypraven v prosinci 1883.
z Kolína), Us., dělo, montiren, Čsk., úlohu
(opraviti). Us. Klš. Vypravuješ věci známé.
Obranná odpověď: Jako člověk hospodář,
který vynáší ze skladu svého nové i staré
věci. Us. Dch. Oni vypravovali odpovědi
knížat do Říma. Ddk. II. 239. Dědina jest
mezi Cábalú a mezi rukojmiem vyřkla, aby
Cábala rukojmie vypravil a X zl. aby na
tej dědině za mlýn vzal. NB. Tč. 128. Ne
vše, co víš neb zvíš, vypravuj. Kmp. Vy-
pravovati sukna. Sl. let. V, 61. Věci, jichž
žádný jazyk v. nemůže. BR. II. 617. Od toho
místa počíná chot v. chválu choti své. Hus
III. 81. — co jak. Něco v prose v. Ráj.
V. zboží po lodi. Šp. V. co svým nákladem,
na svůj groš. Dipl. 1409. Se strachem vy-
pravoval, že tam straší. Us. Vše dle žádosti
vypraviti = vykonati. Bdl. V. se někam
hromadně, v zástupech; S libostí něco vy-
pravovati. Us. Dch. V-vati něco z konce =
z nova. Us. Ltk. Dílo to je slušně a vkusně
vypraveno. Mus. 1880. 174. Divadelní kus
nádherně v-viti. Us. V-vati něco s velikým

nadšením. Mus. 1880. 468. Král Filipp vo-
jensky v-vil Karla. Dač. I. 152. Což Lukáš
dostatkem vypravuje. Sš. Sk. 233. Vypra-
vuje to a jiné příběhy své pořadem dle
postupu časového. Sš. II. 14. Mučenictví
ono s takovou zevrubností vyprávěti sobě
oblibuje; Císař shledal toho potřebu, v-viti
se na Uhry s neobyčejnou moci válečnou;
To vše vypráví Kozmas k jedinému r. 1055.;
Co nám zejména v tomto vzhledě Pegovští
vyprávějí; V-vil k hraběti posly s výslov-
nou žádostí, aby...; Ze strachu před Štau-
fovci v-vil se Ekbert oklikou přes Čechy;
V-vili poselství s biskupem Albertem v čele
do tábora křižáckého. Ddk. II. 91., 97., 196.,
307., 372., 111. 37., 165. (Tč. ). Jak se mých
věcí ujímati ráčíte, s velikou chválou mi
vypravují; Dotazka se na ně stala, jestli
s jejich vůlí tam se v-vili. Žer. 15., 324.
Při našej chudobe statočne do sveta sme
ťa vypravili. Dbš. Sl. pov. III. 44. Široce
o něčem v. Pal. Děj. IV. 1. 117., IV. 2. 99.
A by měl pak na koni v-viti, vyprav. Arch.

II. 162. Všecky příklady velmi ozdobně a
s velikým posluchačů očekáváním vypra-
viti. V. A již v-vil sem sě na cestu bez
kleitu mezi velmi veliké nepřátely. Hus

III. 277. V. něco slovy. Smil v. 1964. Jej
chce beze vší jeho škody vypraviti. Půh. I.
111. Pod nimi (slovy božími) žádosti srdce
svého vypravují. Chč. 374. — co komu.
Kom. Někomu vypravovati něco, Us.; ně-
komu pohřeb, svatbu vypraviti. Us. V. ně-
komu svou příhodu. Us. Šd. Vítaj, vítaj,
můj milý, rozmilý! vypravuj mě zlé, dobré
noviny, jak sa ti ve světě vedlo. Brt. P. 91.
Já jim příběh zřejmě dosti vypravuji. Koll.
I. 383. A Hubal richtář chodil k Hájkovi
na Zviekov, aby jim dobytek byl vypraven
(zajatý dobytek vydán); Ktož jest koli která
zbožie královská, kněžská neb cizie dskami
dědicky nebo listy prodal, takový aby ta
zbožie zase vypravil tomu, číž jest bylo.
Arch. I. 165., III. 313. I budú slova tato,
ješto já přikazuji dnes, v srdci tvém a vy-
pravíš je synóm svým (povíš). Hus I. 53. —
co kde Aby vypravovali na Sionu jméno
Hospodinovo. Br. Vodu na slunci v. (vy-
čistiti, rektifikovati). Vys. Hru na divadle
v. Us. Historie v kronikách vypravovati.
Kom. Ve Sklenově jinak vypravují (vyslo-
vují) než u nás. Na Ostrav. Tč. Ti jsú před
námi své pře vypravili, aby námi rozsúzeny
byly. NB. Tč. 128. Každému jest svobodno,
své nehody před právem a súdem výmluvně
a rozumně vypraviti. Arch. IV. 356. Věci
vlasti své lépe při dvoře vypravoval a ří-
dil (vyjednával). V. — co se čím. Pole
hnojem v. (vzdělati). V. Zeď maltou v. Aby
se jimi (penězi) Jan vypravil. Půh. I. 123.
Tím základem měl jsem se v-viti od kněze
Litka. Půh. II. 281., 293. (Tč. ). — co koho
kam (več, k čemu, nač, do čeho, proti
komu, mezi koho): v poselství. V., J. tr.,
poselství, posly ke komu, Plác., Alx., do
cizí země. Troj., posla do Moravy, Ros., se
do města. Br. V-vil synka na studie. Us.
Šd. V. se na pouť. Šd. Víte proč jsme se
k vám vypravili (= přišli)? Us. Sá. V. něco
na loď (po lodi, verschiffen). Us. Šp. V. se