sb157-05 0..8296

1050

Výpravka, y, f., die Verrichtung. Mám
ve městě všelijaké v-ky poříditi. Us. Šd. —
V., y, m. a f. = kdo se vypravuje. Tys ta-
kový v. (loudal). Us.

Vyprávka, y, f. = vypravování, poví-
dačka, klep, die Erzählung, das Gerücht,
Geklatsch. Mt. S. VIII. 1. 57. Byla to jen
v. U Žamb. Dbv. Černobog uzre Devín,
o kterém v. je dávni, že zmužilá Dobro-
slava ho zdvihla prvá a nerozbornou po-
obehnala hradbou. Hol. 42. Hustým k nemu
zástupom išli buď spevy, buď starodávnejšé
v-ky očúvať. Ib. 339.

Výpravkyně, ě, f., die Expeditorin. V.
poštovní. Us. Dch.

Výpravna, y, f. = výpravní kancelář,
das Expedit, Exhibit, Speditionskomptoir.
V. peněžní, die Geldexpedition. Šp. V. no-
vin, zavazadel, Dch., Šp., návěští. Us. V.
listů s penězi, zásylek. Us.

Výpravní, Expedits-. V. kancelář (vý-
pravna), arch. Šp., J. tr. V. loď. Ves. IV. 7.

Výpravník, a, m. = dopravník, odesý-
latel, der Spediteur, Expedient. Šp. — V. =
výhostník, ein Freigelassener. Aqu.

Výpravnosť, i, f., die Ausrüstbarkeit.
Pro tvou nevýpravnosť pozdě jsme vyšli
(že se nemůžeš nikdy vypraviti). Us. Vz
Výpravný.

Výpravný = kdo se snadně umí vypra-
viti, schnell zum Aufbrechen, zur Reise
bereit. Nevýpravný. V. Výpravnýs (i. e. ne-
výpravný, ironicky)! Ros. On je dosť v-ný.
Us. Šd. — V. vojsko = dobře vypravené,
vším opatřené, wohl gerüstet, gut ausge-
stellt. V. — Ptajte od něho list, má-li ode
mne kvitanciu neb v. list. Sl. let. VI. 317.
— k čemu. Všichni mužie bojovníci, v-ní
k bojování (expediti). BO. — V., Ausstat-
tungs-. V. hra (v divadle). — V. báseň,
episches Gedicht, Dch., básnictví.

Vypravotiti, il, ěn, ění = vysouditi, im
Processe gewinnen. Na Slov. Jg. — co
kde. Jaké koľvek právo na svete v-tíš.
Dbš. Obyč. 94. — V. = odstraniti. — koho
kam. Mladšieho v-til do vedľajšej chalupy
a čo dolezlo sa mu, to mal, biedných pár
volkov. Dbš. Sl. pov. III. 68.

Vypravovací = vyprávěcí, erzählend. V.
aorist. Sš. J. 212.

Vypravovač, e, m. = vypravovatel, der
Erzähler. Šd.

Vypravování, n., die Erzählung atd. Vz
Vypraviti. V. jest líčení událostí a dějů,
které se v jistém čase zběhly. V. může
míti za předmět přírodu a proměny na po-
vrchu zemském se událé (dějepis přírody),
nebo člověka a jeho osudy (dějepis lidský).
Vz Dějepis. Sem náleží také bajka, anek-
dota, povídka. Vz tato slova. Biba. Cf. KB.
242. V. věcí stalých. V., Abr. V. živé, pou-
tavé, Us., dějin. Lpř. Dj. I. 13. Jan přistoupá
k v. samého konu; Klidné, prosté, jemné,
předmětné, avšak předce s rozvroucnělostí
a s nadšením spojené v.; V. své s radostí
vésti. Sš. J. 213., Sk. 3., L. 31. Sledujmež
vlastní jeho v.; Kozma dává v-ním svým
znáti, že... Ddk. II. 220., 400. (Tč. ). To
bude o té svatbě nějakého v. ! Us.

Vypravovaný; -án, a, o (oft o. wieder-
holt) erzählt. Us.

Vypravovatel, e, m., der Erzähler. Č.
Současný v. Ddk. III. 221., 247. V. povídek
a pověstí. Šb. V. o smrti mistra Jana Husa.
Pal Děj. IV. 1. 387. Dobrý v. není pilný
pracovatel. Us. Tč.

Vypravovatelka, y, vypravovatelkyně,
ě, f., die Erzählerin. Mus. 1880. 158., 270.

Výpravovatelský, Erzähler-. V. proud.
Mus. 1880. 270., 271. V. poesie (epická).

Vypravovati, vz Vypraviti. — V. se =
vymlouvati se. U Ještěda. Sá.

Vyprázdnění, n., die Aus-, Entleerung.
V. břicha, sudu atd. V. mláta, die Träber-
entleerung. — V. = vyvrácení, die Wider-
legung, Entkräftung. V. žaloby. Bdž. 44.
Vz Vyprázdniti. — V. cti = urážka cti,
die Ehrenbeleidigung, zastr. Pohnal súseda
z v. cti. Wtr.

Vyprázdněný; -ěn, a, o, ent-, ausgeleert.
V. prašník (který pel vytrousil). Rst. 518.
V. sud, Us., pohár. Na v-ou stolici biskup-
skou dosednouti. Sych. — z čeho. Sud
z vína v-ný víc se ohlašuje (necvičený více
křičí). Na Slov. Tč. Varuj (šetř) peňáz, nebo
člověk za ništ není, co se sebú nosí měšček
z peněz v-ný. Na Beskyd. Tč.

Vyprázdnitel, vyprazdnitel, vyprazdňo-
vatel, e, m., der Ausleerer. Jg. V. kapes,
der Beutelschneider. Us. Tč.

Vyprázdniti, vyprázniti, dni, dně (íc),
il, ěn, ění; vyprazdňovati, vyprazňovati =
prázdným učiniti, leer machen, erledigen,
aus-, entleeren, aufräumen, erschöpfen; od-
níti, zbaviti, vyloučiti, benehmen, ausschlies-
sen, um etwas bringen, entblössen; vyčistiti,
reinigen, aufräumen, beseitigen; odvésti, vy-
provoditi z těla, ausleeren, ausziehen. Vy-
prazdňující léky. Kom. — co, koho: truhlu,
kapsu, Ros., sklenici, život (na stolici jíti).
V. Radí, abychom bludů, jenž pravdu tupie
a vyprazdňují, se varovali (odnímají, jí zba-
vují). Odp. br. V. nádobu. Dch. V-la mé
dobré jméno ( = zničila). Dvr. Zda nevěra
jejich věrnosť boží vyprázdní (zruší)? Sš.
I. 41. Kaž ulice v. Pass. 578. Novotná před-
sevzetí knížat nemohou starožitných práv
zrušiti a v. Skl. V. 350. Všecky své krevní
přátely vyprázdnil (odstranil) a pohubil.
Ottersd. V. vodu (z dolu odstraniti), šachtu.
Vys. — co komu. Měšce lidem kradí v.
V. — co, se odkud. Z mysli předsudky v.
Kram. V. vodu z dolů. Us. Nemá to na tu
stranu bráno býti, jakobych z svého učení
všecku moudrosť vypraadňoval. BR. II. 535. a.
Leč prve na svůj přirozený rozum zapomene
a z něho se jako vyprázdní (pryč od sebe
dá). V. Vyprázdni rozum od marných
myšlení (vyčisť). Hus. — co jak. Tak že
jako nějaká nádoba, až do dna vyprázdněni
byli. BR. II. 606. a. Pokladnu do dna v.
Šb. Úplně něco v. Us., Ddk. VI.. 150. V je-
den ráz pohár vyprázdnil. Vrch. Číš za číší
vyprazdňoval. Us. — kdy. Pokladna na
cestu toho času byla vyprázdněna. Ddk. V.
172. — si co na koho: hubu = vyjeti si
naň, gegen Jem. losfahren, Jem. anfahren.
U Opav. Klš. — kde od čeho. Kostel jest
vzdálen od obyčejóv a skutkóv tělestných,