Předchozí (1049)  Strana:1050  Další (1051) |
|
|||
1050
|
|||
|
|||
Výpravka, y, f., die Verrichtung. Mám
ve městě všelijaké v-ky poříditi. Us. Šd. — V., y, m. a f. = kdo se vypravuje. Tys ta- kový v. (loudal). Us. Vyprávka, y, f. = vypravování, poví-
dačka, klep, die Erzählung, das Gerücht, Geklatsch. Mt. S. VIII. 1. 57. Byla to jen v. U Žamb. Dbv. Černobog uzre Devín, o kterém v. je dávni, že zmužilá Dobro- slava ho zdvihla prvá a nerozbornou po- obehnala hradbou. Hol. 42. Hustým k nemu zástupom išli buď spevy, buď starodávnejšé v-ky očúvať. Ib. 339. Výpravkyně, ě, f., die Expeditorin. V.
poštovní. Us. Dch. Výpravna, y, f. = výpravní kancelář,
das Expedit, Exhibit, Speditionskomptoir. V. peněžní, die Geldexpedition. Šp. V. no- vin, zavazadel, Dch., Šp., návěští. Us. V. listů s penězi, zásylek. Us. Výpravní, Expedits-. V. kancelář (vý-
pravna), arch. Šp., J. tr. V. loď. Ves. IV. 7. Výpravník, a, m. = dopravník, odesý-
latel, der Spediteur, Expedient. Šp. — V. = výhostník, ein Freigelassener. Aqu. Výpravnosť, i, f., die Ausrüstbarkeit.
Pro tvou nevýpravnosť pozdě jsme vyšli (že se nemůžeš nikdy vypraviti). Us. Vz Výpravný. Výpravný = kdo se snadně umí vypra-
viti, schnell zum Aufbrechen, zur Reise bereit. Nevýpravný. V. Výpravnýs (i. e. ne- výpravný, ironicky)! Ros. On je dosť v-ný. Us. Šd. — V. vojsko = dobře vypravené, vším opatřené, wohl gerüstet, gut ausge- stellt. V. — Ptajte od něho list, má-li ode mne kvitanciu neb v. list. Sl. let. VI. 317. — k čemu. Všichni mužie bojovníci, v-ní k bojování (expediti). BO. — V., Ausstat- tungs-. V. hra (v divadle). — V. báseň, episches Gedicht, Dch., básnictví. Vypravotiti, il, ěn, ění = vysouditi, im
Processe gewinnen. Na Slov. Jg. — co kde. Jaké koľvek právo na svete v-tíš. Dbš. Obyč. 94. — V. = odstraniti. — koho kam. Mladšieho v-til do vedľajšej chalupy a čo dolezlo sa mu, to mal, biedných pár volkov. Dbš. Sl. pov. III. 68. Vypravovací = vyprávěcí, erzählend. V.
aorist. Sš. J. 212. Vypravovač, e, m. = vypravovatel, der
Erzähler. Šd. Vypravování, n., die Erzählung atd. Vz
Vypraviti. V. jest líčení událostí a dějů, které se v jistém čase zběhly. V. může míti za předmět přírodu a proměny na po- vrchu zemském se událé (dějepis přírody), nebo člověka a jeho osudy (dějepis lidský). Vz Dějepis. Sem náleží také bajka, anek- dota, povídka. Vz tato slova. Biba. Cf. KB. 242. V. věcí stalých. V., Abr. V. živé, pou- tavé, Us., dějin. Lpř. Dj. I. 13. Jan přistoupá k v. samého konu; Klidné, prosté, jemné, předmětné, avšak předce s rozvroucnělostí a s nadšením spojené v.; V. své s radostí vésti. Sš. J. 213., Sk. 3., L. 31. Sledujmež vlastní jeho v.; Kozma dává v-ním svým znáti, že... Ddk. II. 220., 400. (Tč. ). To bude o té svatbě nějakého v. ! Us. |
Vypravovaný; -án, a, o (oft o. wieder-
holt) erzählt. Us. Vypravovatel, e, m., der Erzähler. Č.
Současný v. Ddk. III. 221., 247. V. povídek a pověstí. Šb. V. o smrti mistra Jana Husa. Pal Děj. IV. 1. 387. Dobrý v. není pilný pracovatel. Us. Tč. Vypravovatelka, y, vypravovatelkyně,
ě, f., die Erzählerin. Mus. 1880. 158., 270. Výpravovatelský, Erzähler-. V. proud.
Mus. 1880. 270., 271. V. poesie (epická). Vypravovati, vz Vypraviti. — V. se =
vymlouvati se. U Ještěda. Sá. Vyprázdnění, n., die Aus-, Entleerung.
V. břicha, sudu atd. V. mláta, die Träber- entleerung. — V. = vyvrácení, die Wider- legung, Entkräftung. V. žaloby. Bdž. 44. Vz Vyprázdniti. — V. cti = urážka cti, die Ehrenbeleidigung, zastr. Pohnal súseda z v. cti. Wtr. Vyprázdněný; -ěn, a, o, ent-, ausgeleert.
V. prašník (který pel vytrousil). Rst. 518. V. sud, Us., pohár. Na v-ou stolici biskup- skou dosednouti. Sych. — z čeho. Sud z vína v-ný víc se ohlašuje (necvičený více křičí). Na Slov. Tč. Varuj (šetř) peňáz, nebo člověk za ništ není, co se sebú nosí měšček z peněz v-ný. Na Beskyd. Tč. Vyprázdnitel, vyprazdnitel, vyprazdňo-
vatel, e, m., der Ausleerer. Jg. V. kapes, der Beutelschneider. Us. Tč. Vyprázdniti, vyprázniti, dni, dně (íc),
il, ěn, ění; vyprazdňovati, vyprazňovati = prázdným učiniti, leer machen, erledigen, aus-, entleeren, aufräumen, erschöpfen; od- níti, zbaviti, vyloučiti, benehmen, ausschlies- sen, um etwas bringen, entblössen; vyčistiti, reinigen, aufräumen, beseitigen; odvésti, vy- provoditi z těla, ausleeren, ausziehen. Vy- prazdňující léky. Kom. — co, koho: truhlu, kapsu, Ros., sklenici, život (na stolici jíti). V. Radí, abychom bludů, jenž pravdu tupie a vyprazdňují, se varovali (odnímají, jí zba- vují). Odp. br. V. nádobu. Dch. V-la mé dobré jméno ( = zničila). Dvr. Zda nevěra jejich věrnosť boží vyprázdní (zruší)? Sš. I. 41. Kaž ulice v. Pass. 578. Novotná před- sevzetí knížat nemohou starožitných práv zrušiti a v. Skl. V. 350. Všecky své krevní přátely vyprázdnil (odstranil) a pohubil. Ottersd. V. vodu (z dolu odstraniti), šachtu. Vys. — co komu. Měšce lidem kradí v. V. — co, se odkud. Z mysli předsudky v. Kram. V. vodu z dolů. Us. Nemá to na tu stranu bráno býti, jakobych z svého učení všecku moudrosť vypraadňoval. BR. II. 535. a. Leč prve na svůj přirozený rozum zapomene a z něho se jako vyprázdní (pryč od sebe dá). V. Vyprázdni rozum od marných myšlení (vyčisť). Hus. — co jak. Tak že jako nějaká nádoba, až do dna vyprázdněni byli. BR. II. 606. a. Pokladnu do dna v. Šb. Úplně něco v. Us., Ddk. VI.. 150. V je- den ráz pohár vyprázdnil. Vrch. Číš za číší vyprazdňoval. Us. — kdy. Pokladna na cestu toho času byla vyprázdněna. Ddk. V. 172. — si co na koho: hubu = vyjeti si naň, gegen Jem. losfahren, Jem. anfahren. U Opav. Klš. — kde od čeho. Kostel jest vzdálen od obyčejóv a skutkóv tělestných, |
||
|
|||
Předchozí (1049)  Strana:1050  Další (1051) |