sb157-05 0..8296

1051

protož v něm mysl spieše bude vyprázd-
něna od tělestných věcí a k Bohu lépe
obracena. Hus I. 299. — se. Poklad milo-
srdenství božího nikdá se nevyprázdní. Sš.
II. 94. Přiď království tvé, to věz, ať vy-
vrže se a vyprázdní kniežactvo, moc i vla-
dařstvo i královstvie světa i hřiech. Hus I.
324. V. se = vyprázdniti život, na stolici
jíti, sich entleeren, hofiren. — se kam,
kde: do hrnce, na noční stolici. Us.

Vyprazdňování, n., die Aus-, Entlee-
rung. Záchod pro v. břicha. Kom.

Vyprazdňovatel, e, m., der Ausleerer.
Us. Tč. Vz Vyprázdnitel.

Vyprázdňovatelka, y, vyprazdňova-
telkyně, ě, f., die Auleererin. Us.

Vyprázněný = vyprázdněný.

Vypražiti, il, en, ení; vypražovati =
praže vytáhnouti, vysmažiti, ausprägein, aus-
schmoren. — V. = vysušiti. — co. Tělo
hořkosť vypražuje. Byl. Slunce celou zem
v-lo. Na Ostrav. Tč. Šla a našla slaniny
dosť. Obrezala hodný kus, pokrájela, v-la,
omastila halušky, len tak tieklo. Dbš. Sl.
pov. I. 463. — co kde. Plodící ústrojí v ní
vypražiž. Shakesp. Tč.

Vypražovací, Dörrung-. V. pec. Techn.
II. 288.

Vypražování, n., das Dörren, Rösten.

Vypředený; -en, a, o, auf-, abgesponnen.

Vyprc. Hráti na v. (o kaménky, ka-
ménky lapati). U Dobré. Bf.

Vyprcati, vyprcnouti se = vybzditi se,
sich ausfarzen. Us. Tč.

Vyprdati = vyprděti. Bern.

Vyprdelati se, sich ausfarzen; sich aus-
plauschen. Na Ostrav. Tč.

Vyprdeliti se = vyprdelati se. Us. v Hra-
decku. Kšť. — V. co: ausplauschen; schlecht
durchführen. Ib. Kšť. Všecko musí v. U Ry-
chnova. Ntk.

Vyprděti, vz Vyprdnouti.

Vyprdnouti, dl, ut, utí; vyprděti, ěl,
ěn, ění, aus-, herausfarzen. — co. Jakáž
ti to baba zub vyprdla? Ros. Koza mu vy-
prdla zub = zub mu vypadl. U Jižné. Vrů.
Slepice vyprdla vejce. Ib. Vrů. — se, sich
ausfarzen. Us., Jg., Tč. Jak se v-dím, dám
ti bzdinec. Us. Tč.

Vyprdnutí, n., die Ausfarzung. Bern.

Vyprdnutý; -ut, a, o, ausgefarzen. Bern.

Vyprdoliti, il, en, ení, vyprdolovati =
vyplkati. U Olom. Sd.

Vypréčiti, abstreiten, abdisputiren. Na
Slov. Cf. Vypříti.

Vypředati = vyprodati, ausverkaufen. —
co komu kde zač. Us. na Ostrav. Tč.

Výpředek, dku, m., das Spinnenbleibsel;
na Slov. výpradok, dku, m. Ssk.

Vypředu, vz Vypřísti.

Vyprejzovati = prejzy udělati, Dach-
ziegel machen. — co. Každodonně může
1000 cihel v. (udělati). Ros. — komu co:
si střechu (prejzy pokryti), mit Dachziegeln
bedecken. Jg.

Vypremovati, mit Borten besetzen. —
co: klobouk. Us. — čím: stužkami, kabát
kožichem. Us. Tč.

Vypreparovati, auspräpariren. — co:
žíly. Us.

Výpresk, u, m., exanthema qualecunque,
Dítky vysypaly se výpreskem, který po-
doben byl výsypkám (morbilli). Tys. 92.

Vypresovati, z něm. (lépe: vytlačiti, vy-
mačkati). V. — co: víno. Us. — čím: stro-
jem. Us.

Vypřetakovati = přetakem vytříbiti. —
co: hrách, boby, fazole. Na Ostrav. Tč.

Vypredvázanka, y, f. = vyprovázení,
die Begleitung. Na Slov. Dbš. Obyč. 41.

Vypredvázati = vyprovázeti, begleiten.
— koho. Na Slov. Dbš. Sl. pov. II. 60.

Vypřeti = vypříti. Slov.

Vyprevaditi = vyprovoditi. Dal ma v.
do poľa šíreho, abych viacej neprišiel do
mestečka jeho. Sl. spv. IV. 144. Vyprevaď
pána kmotra! Dramat. Chlpk. I. 30.

Vypřevrátiti, il, cen, ení, vypřevraceti,
nach und nach alles umstürzen. — co. Vítr
všecky stohy v-cal. Na Ostrav. Tč.

Výpřež, e, f. = vypřažení, das Ausspan-
nen. Ros. Udělali jsme to na jednu v. (bez
přestávky). Na Zlínsku. Brt. — V. = korec,
der Strich. V. pole; Pole pod čtyry v-že.
Us. Č.

Vypřežení, n = vypřáhnutí, das Aus-
spannen. Ros.

Vypřežený; -žen, a, o = vypřáhnutý,
ausgespannt. Ros. V-né koně. Us.

Vyprchati, vypršeti, el, ení; vyprchnouti,
chl, utí; vyprchovati = prše vypadnouti,
herausregnen; vypadnouti (vůbec), ausfallen,
ausfliessen. — abs. Proso vyprchá (vytrolí
se). Vaň. Obilí vyprší. Háj. Mnoho pšenice
vypršelo, když byl vítr. Sych. Vypršela
lhůta, čas. Us. Jakoby vypršel. Vz Neoče-
kávaný. Lb. Až se vyprší, bude zase hezky.
Us. Tč. Doba vypršela. Dch. Příměří vy-
pršelo. Šb. D. II. 172. Až můj čas v-ší. Sš.
P. 60. Hodina už vypršela. Us. Hš. Když
zrno vyprší, tedy se bez užitka jeden žer-
nov o druhý kazí. Hus I. 307. — komu.
Pávům pera vypršela. Aesop. Vypršely mu
vlasy. Us. Vypršela mu (poslední) hodina
(umřel). Us. Vyprchlo mu to z ruky (vy-
klouzlo). Us. Tč. Až ti zoubky vypršijou,
nebudou tě boleť. Sš. P. 258. Vypršelo hu-
sám peří; Těm brky brzo vypršely (zchudli).
Us. Šd. — odkud. Z toho mračna mnoho
deště vypršelo. Us. Vypršelo mi to z pa-
měti. Jel. Z oblaku vyprchuje. Us. Tč. —
se. Vypršelo se (přestalo pršeti). Jg.

Vyprchliti se, il, ení = přestati prch-
liti, vyhněvati se, auszürnen, zu zürnen auf-
hören. Ros.

Vyprcholiti, il, en, ení, ernähren, auf-
ziehen. Na Slov. Ssk.

Vypriasť = vypřísti. Na Slov. Mt. S. I.
75.

Vypříci, vz Vypřáhnouti.

Vypřímiti, il, en, ení = přímým učiniti,
ebnen, gerad machen. — co: cestu. Na
Mor. — co odkud: hlavu z hrobu (vystr-
čiti přímo). Msn. Or. 92.

Vypřisahati si co = přísahou dostati,
durchs Schwören erlangen. Pr. měst. —
z čeho, durch den Eid reinigen. Kn. rož.
73. — kde jak. Tehda vypřisažeš na kříži
sirotčím právem. Kn. rož. 140. — se. Us.
Tč.