sb157-05 0..8296

1052

Vypřísti, předu, předl, den, ení, erspin-
nen. — co: dva zlaté (předením vydělati).
Us. V. len (předením zpotřebovati, aufspin-
nen). Us. Kuželíček zaprádam, vyprádam,
doprádam. Sl. ps. II. 8. Len kde si vypri-
adol zasa tolké peniaze? Mt. S. I. 75.

Vypříti, pru, přel, en, ení; vypírati =
zapírati. — jak. V oči vypírá. Us. —
se = mocí vychýliti se; nepřiznati se. —
se komu (z čeho). Us., Šm. Kdo zapřel,
právu se vypřel. Č. M. 353. Pořád se z toho
vypírá; Ráda by se z toho vypřela, ale
nejde jí to. Mor. Šd. — se čeho. On se
toho hrubě vypíral. Slez. Šd. Nemáme se
nikdá kříža vypírať, který pán Bůh na nás
sešle. Slez. Šd.

Vypřítomniti, il, ěn, ění = opřítomniti,
repraesentare. Ros.

Vyprliti, il, en, ení, vyprlovati = vypá-
liti, ausbrennen, zu Kohlen brennen. Us.
Č. — co: hranici udělati a v. 1556.

Vyprnouti se, nul, utí = vymknouti se,
ztratiti se, entschlüpfen. — se komu od-
kud: z očí. St. skl., Výb. 1. 949, Zk. 229.

Vyprodání, n. = výprodej, der Ausver-
kauf. V. statků. Mus. 1880. 257. Zatvrzelým
dána lhůta 4 měsíců k v. a vystěhování.
Mus. 1880. 249.

Vyprodaný; -án, a, o, ausverkauft. V.
divadlo. Vz Vyprodati. — jak. Zboží draž-
bou v-né. Us.

Vyprodati, vyprodávati, ausverkaufen,
verkaufen. — abs. Vyprodej, kde co máš.
Us. — co: své zásoby. Us. Dnes je divadlo
vyprodáno (všecka místa jsou už prodána).
Us. — co kde. Již v tom krámě všecko
obilí v-dal. Ros. — se = prodati své věci
a pryč se stěhovati, seine Sachen verkau-
fen und fortziehen. Jg. A když by se (cizo-
zemec) jinde vyprodal a zde v zemi usedl,
tedy má JKM. i vší zemi listem povinnosť
slíbiti. Zř. F. I. B. XV. Vyprodati se kdyžby
pán člověku svému poddanému rozkázal;
V. a zhostiti se království čes. kdož by
chtěl. Vz Zř. zem. Jir. I. 31., U. 18. Museli
se v. a z města vyjíti. Bart. Už jsme se
vyprodali (vše jsme prodali). Us. Šd. — se
kdy. Měl se ve čtyrech nedělích pořád
zběhlých vyprodati. Kom. — se odkud.
Musil se z města v. Ros. Nařízeno mu bylo,
aby se do tří neděl z města vyprodal a
vystěhoval. Mus. 1880. 492. Přinuceni byli
pro veliké dluhy po svém otci zděděné v.
se z království českého. Pal. Děj. V. 2. 23.
— se z čeho. Ubohý se již ze všeho vy-
prodal. Us. — se s čím. Měl-liby dům a
statky v zemích cizích, s těmi aby se vy-
prodal. Zlob. — co jak. Bláznovi nišť
neraď, neb na sáhy to vypredá, co má
ryfem merať (měřiti). Na Slov. Tč. Neměl
ani trojníku a teď, kdo ví, vyprodal-liby
se za 30 tisíc! V Kunv. Msk.

Výprodej, e, m. = rozprodej, der Aus-
verkauf. V. sukna, papíru, zboží. Us. Úplný
v. Us. Dch.

Vyprorokovati co = prorokuje vypo-
věděti, herausprophezeien; prorokováním do-
stati, erprophezeien. Ros.

Výpros, u, m. = výprosa, y, f. = vy-
prošení, das Erbitten. Ctib. V. panny (ne-

věsty) = vyprošení ji za ženu u rodičů.
Mus. 1880. 219., Žer. Výpros k stavu man-
želskému = námluvy. Dač. II. 28. Nechtěl
mu dcery dáti ani na v-sy. Us. Dvrsk. —
Výprosa vin a pokut, die Erbetung des
Nachlasses der Schuld o. Strafe. Zříz. 1627.
— Výprosa = statek manský odumřelý, který
kdo, nemaje žádných zásluh, na králi vy-
prosil, ze mu do desk dvorských zapsán byl,
ein vom Könige erbetenes Gut, das durch
Heimfall an den König gelangte. Cf. Vý-
sluha. Vz více v Gl. 373., Zř. zem. Jir. O.
20., Ib. S. 29., H. 31., Pal. Rdh. I. 187.,
Ottersd., Vš. Vz Vš. 571. Pakliby kdo, maje
s kým jaký spolek o výprosu, seděl v tom
soudu a nevstal, a taková věc byla uve-
dena, tehdy takový každý vedlé pokuty
nadepsané trestán býti má. Vl. zř. 32. Ktož
otpierá výprose, bude moci ze škod pohnán
býti; Při v-sách žádná se žaloba neklade;
Nedóvodné v-se odepřieti; Což kto vyprosí
na KMsti, ta výprosa má ve dsky dvorské
nejprve vložena býti; Mnozí v-sami nespra-
vedlivými o statky své jsú přicházeli. Vš.
Jir. 25., 26. Zaveden s nimi soud a museli
navrátiti ony tak řečené v-sy. Pal. Děj. II.

I. 21.

Výprosa, y, f., vz Výpros.

Výprosek, sku, m. = vyprosení. Sš. J.,
231., Vus., Zlob.

Vyprositelný, erbittlich. Nevyprosi-
telný = neuprositelný. V.

Vyprositi, il, šen, ení; vyprošovati =
prosbou obdržeti, erbitten, erflehen, durch
Bitten erlangen. — abs. Draho se kupuje,
co se vyprošuje. V. Neobráníš-li se, nevy-
prosíš se (na vojně); Nevyprosíš-li, nevy-
laješ. Mus. Ktož jest vyprosil, právo krá-
lovské provede. Vš. Jir. 25. Bys krví za-
plakal, nevyprosíš. Vz Lakomý. Lb. — co
(se) na kom. Aby na něm pomoci vy-
prosil; K tomu konci vyprosil na švakrovi
svém pomocné vojsko; Pečeti jsme v-li na
opatrných mužích. Ddk. III. 102., 127.,
NB. Tč. 72. V-sil jsem si na pánu Bohu.
Kn. poh. 648. V-sil si na Pilatovi tělo
Krista pána. Pref. 405. To vykonali, což
sobě na pánu v-li; Aby oheň s nebe sstou-
pil a padesátníky Achabovy popálil, na Bohu
v-sil. BR. II. 37., 70. a. To on na jeho mi-
losti v-sil; Na Markrabině milosti v-sil sobě
tvrz mou Jiříkovice; Věnného práva, jakož
jsem na králově milosti vyprosil. Půh. II.
182., 505. Syna na modlách si v-sil. Pass.
V. manské zboží na králi. Us. Kdožby na
jeho MK. takovou pokutu sobě v. mohl.
Zř. F. I. A. XXIV. Abyste se na JM. králi
vyprosili a sem jeli. Břez. 161. — co,
čeho (komu): chléb (celý bochník), chleba
(částku). Us. Něco toho sobě vyprosili. Skl.

II. 22. Ti, kteří sobě erby vyprošují. Zř.
F. I. A kdožby přes toto svolení vyprosil
úřad po dnešní den, ten a takový aby česť
i hrdlo ztratil. Zř. F. 1. A. XXXI. — Cf.
Zř. zem. Jir. C. 8., B. 2. V-li vězenému
Oldřichovi žádoucího odpuštění; Vyslal
bratra, aby mu v-sil pomoci; Kdyby lidem
těm jistý hrabě nebyl života v-sil. Ddk. II.
115., 263., 455. A oni řekli, že sme sobě
delší rok v-li. NB. Tč. 219. Nestál na tom