sb157-05 0..8296

1053

roce, jakož byl vyprošen p. Bočkovi. Půh.
II. 461. Ktožkoli kterú odúmrt vyprosí;
Poručník poručenstvie v-sil. Vš. Jir. 25.,
248. — co pro koho, lépe: komu. Brt.,
Pdg. I. 137., 138. — co na koho. Zatočte
se černé oči zhůru do nebe, ať vyprosijó
pomstu na tebe. Sš. P. 121. — co za koho,
zač. Jest jejich účelem, vyprošovati bož-
skou milosť za jeho i veškerého křesťan-
stva blaho. Ddk. IV. 269. Keď som ťa ne-
dostal za ženičku, aspoň ťa vyprosím za
družičku. Sl. ps. 355. — co čím. V-sil na
Bohu postem, modlením i jinými činy do-
brými, že pohanský král dal jemu svobodu.
Hus I. 132. Každého pátku posty a modlit-
bami vyprošovali požehnání nebes pro Vla-
dislava. Ddk. III. 254. — co komu kde.
Maria, matičko má, vypros nám milosť u syna.
Sš. P. 72. Sobě i ostatním v Římě rozhře-
šení v-sil. Ddk. III. 126. Na modlitbách od
Boha síly si v. mají. Sš. II. 143. Petr Vok
jel na Lnáře, aby v-sil při p. Volfovi Novo-
hradském z Kolovrat dceru k manželství
sestřenci svému. Mus. 1880. 240. V-la nívu
(agrum) u otce svého. BO. — co od koho
(kam). V-sil ot krále listy na jich bez-
životie. BO. V-la ženu mú a svú máteř ode
mne k sobě, jakož byla nemocna. Půh. II.
564. — jak. Někteří královstvie k svobodě
a dědictví sobě vyprošují. Arch. IV. 450. —
se = prose se vysvoboditi, sich durch Bitten
befreien, sich frei bitten. — se komu. Tri-
nástý sa mu vyprosil, že by za ním zbrojí
nosil. Sš. P. 105.

Výprosky, pl., m., ausgebetene Sache.
Bern.

Výprosník, a, m. = kdo výprosu obdrží
na králi, wer ein königl. Heimfallsgut er-
beten hat. Vz Výprosa. D. Kto chce statek
před v-ky opatřiti, to musí živ jsa dskami
zápisnými zpraviti. Vš. Jir. 281. (26. ). Svěd-
kové k odoumrtí pro v-ky Oldřicha a Hynka.
Arch. I. 177. Nebo tento stoje na výsluní
milosti dvorské jako v. snažil se získati
odemřelá léna. Pok. Děj. hořické.

Výprost, u, m. = vyproštění, die Be-
freiung. V. lidu; Cesta jeho do Říma po
výprostu ze žaláře předsevzatá; V. lidu
israelského ze zajetí babylonského; V. ten
(světa ode vlády knížete světa) svrchovanou
vůli boží se dál. Sš. Sk. 80., 145., L. 60.,
II. 8.

Vyprostitel, e, m. = vysvoboditel, der
Erretter, Erlöser, Befreier. V., Rkk., Dbv.,
Vč.

Vyprostiti, prosť, il, štěn, štění; vy-
prošťovati = prostým učiniti, vysvoboditi,
befreien, los machen, erreten, erlösen. —
koho odkud (kdy): od zkázy, V., od
roboty těla. Št. Vyprosti duši mou ot ne-
milostivého. Ž. wit. 16. 13. A nedostateč-
ného z ruky hříšníkovy vyproste. Ib. 81. 5.
Ale že ještě i z strany těla ze zdejších
strastí budeme vyproštěni. BR. II. 647. a.
V. z rukou nepřátel, z poroby, Br., z osi-
del. Rkk. V. otroky z otroctví. Us. Nikdy
nic jiného neobmýšlel, než jediné aby kně-
žice Břetislava z vazby vyprostil; Dne ⁸/₈.
v-la ho smrť z dlouhé nemoci; Syn její
v prosinci téhož roku v-stil se ze vší péče;

Dále je vyprošťuje od soudu župního ve
věcech právních a trestních; Tam byl Filipp
za jistých podmínek z kletby vyproštěn.
Ddk. III. 47., 83., 90., IV. 244., V. 37. (Tč. ).
Aby nás vyprostil od nynějšího věku ne-
šlechetného podlé vůle Boha a otce našeho.
Sš. II. 6. V. sebe ze spojení. Stč. Alg. 104.
Z nemocí přetěžkých mnohé vyprostil; Ja-
tých z ďáblovy moci vyprošťovati. BR. II.
1., 213. Vyprosť ny z osidl krutých Tatar.
Rkk. 54. V. někoho ode všeho zlého, Chč.
P. 20. b., ze zlých věcí, od bolení zubů.
Chč. 379. — koho, co čím: ostrostí meče.
Troj. — se komu. Já jsem se mu hned
vyprostil = utekl jsem. Us. u Lukavice.
Dhn.

Výprostný, Befreiungs-. V. válka. Šm.

Vyprostředkovati, vermitteln. — co
kde: u někoho. Us. Tč. Takí ludia v-li
u Porty, že... Lipa 162. — co čím. Pre-
vedenie plánov svojich vonkajšou pomocou
zvláště spoluúčinkováním Turkov v-li. Lipa
164.

Vyprostříti, prostru, střel, ení = pro-
stříti, ausstrecken, ausbreiten. — co, se
kde: na zemi. Pulk.

Výproš, e, m. = řeč nad nebožtíkem od
učitele konaná, než přijde kněz. U Vl. Vo-
žice.

Vyprošení, n., das Ausbitten.

Vyprošený; -šen, a, o, erbeten. V. pán
n. vládyka od strany na soudu povinen jest
raditi. Zř. zem. Jir. Č. 14.

Vyproškovati = vyprošovati, vz Vy-
prositi. Plk.

Vyprošovati, vz Vyprositi. Ž. wit. 34. 10.

Vyproštěnec, nce, m. = vyproštěný, der
Befreite, Erlöste. Ráj.

Vyproštění, n., die Befreiung, Errettung,
Erlösung, Freimachung. Kom. Prostředků
k v. svému hledati. Vrat. V. z otroctví. Us.
Prosil za v. z klatby; Jeho syn Nemoj za
své vlastní v. koupil nevolníka Valdice se
ženou. Ddk. III. 134., IV. 151. Za v. ze
zlého se modlím. BR. II. 122. a.

Vyproštěnka, y, f. = vyproštěná, die
Befreite, Errettete. Víd. list. 1813. 153.

Vyproštěný; -en, a, o, befreit. Vz Vy-
prostiti.

Vyprotiviti se, sich genug widersetzen.
Slov. Bern.

Vyprouditi, il, ěn, ění, aus-, hervor-,
entströmen, emaniren. Dch., Šp. — komu
kdy. V tom jí v-ly slz prameny. Kká. Td.
299. — se komu odkud. Slova ta se mi
z duše v-la. Mus. 1880. 278.

Vyprouti, uju, uj, ul, utí = vypárati,
auftrennen. — co: šev. Us. na Ostrav. Tč.

Vyproužkovati = proužky vyznačiti, mit
Strichen bezeichnen. Us. Tč.

Vyprovaditi = vyprovoditi. Slov.

Vyprovadzač, e, m., der Begleiter. Na
Slov. Hvl. 116., 184.

Vyprovázka, y, f. = vyprovádzanka.
Na Slov. Jdu právě z v-ky. V Kunv. Msk.

Výprovod, u, m. = družina někoho vy-
provázející, das Convoi. Hlč.

Vyprovoditi, il, zen, zení; vyprovázeti,
el, en a zín, ení; vyprovázívati = provoditi,
begleiten. — (odkud) kam. K lesu mě