sb157-05 0..8296

1054

vyprovoď. Čch. L. k. 40. Vyprovázely mne
strasti od kolébky až k hrobu. Sych. V.
koho až na nejbližší vrch, do lesa. Us.
S užitkem jest v. ho až do prahu (zloděje).
Č. Vyprovoď mia, moja milá až tam do či-
rého pola; Poď a vyprovoď mě do šírého
pola; V-la ho až k panskému dvoru; Pusťte
vy mia ze zámečku, vyprovodím frajirečku,
vyprovodím ju na saláš, tam mně, milá,
huběnku dáš; Štyry míle lesa, lesa březo-
vého, vyprovoď mě, moje milá, na prostřed
do něho; V-la mě až k té myslivárně; Já
pudu s váma, pane Kudrno, v-dím vás na
starý Brno. Sš. P. 112., 136., 358.. 381.,
395, 701. (Tč. ). Nebyl synek, nebyl blázen,
dyž galánku vyprovázel; v-zel za uličku,
dé, galánko, dé (dej) hubičku. Čes. mor.
ps. 186. Vyprovoď mě mezi vrata, na roz-
cestí, na pěšinku; V-voď mě až k tomu
rybníku na tu hráz. Er. P. 118., 193. —
kdy. A po desáté hodině v-la ho Tonka
za práh. Us. Šd. Keď dakoho vyprevádzaš
z domu, tak že ho vyprevoď náležitě da-
leko, aby nevrátil sa. Dbš Obyč. 48. Oj
tato, tatičku milý, vyprovoďte mne z vašej
dědiny. Brt. P. 29. V. někoho z bludu, aus
dem Irrthum herausführen. Na Ostrav. Tč.
V. koho s kým ze země. Dal. 79. — (kudy)
koho. A te (ty) nesmíš v. panenko; Čer-
vené, bílé růže sem sázel, když sem tě,
má milá, v-zel. Sš. P. 247., 259. V-voď mě
přes hájíček; Po ní (travičce) mě má milá
vyprovází; Přes pole mě v-dí. Er. P. 100.,
134., 462. V. někoho ze dveří = vyhoditi,
vystrčiti. Us. Kšť. — jak daleko. V-voď
mě na dvě míle. Čes. mor. ps. 68. — jak:
s musikou. Er. P. 406.

Vyprozniti = vyprázdniti. Na Ostrav.
Tč.

Vyprskání, n., die Ausspritzung. Slov.

Vyprskaný; -án, a, o, ausgesprüht, aus-
gespritzt. Bern.

Vyprskati, vyprsknouti, skl, ut, utí;
vyprskávati, vyprskovati, sprühen, aussprit-
zen. — abs. Voda vyprskuje. — odkud.
Voda z trouby vyprskla, jiskra z pece. Us.
Z ohně vyprskuje. — co kam: na zem.
Us. — co čím: vodu hubou.

Vypršelý = co vypršelo, uprchlo, ver-
flossen, verstrichen. V. lhůta, čas. Us.

Vypršení, n. V. lhůty, der Ablauf der
Frist.

Vypršeti, vz Vyprchati.

Vyprtačiti si co, als Flickschuster er-
werben. Us. Šd.

Vyprtati = prtáním vydělati, durchs
Flicken erwerben; spraviti, ausflicken. Ros.

— V., vyprtnouti = vyšprtati. V-tlo mu to
z ruky. Slez. Šd., Klš.

Vypru, vz Vypříti.

Vyprůbovati = zkusiti, ausprobiren. Kom.

— co čím.

Vyprúčený; -čen, a, o = vykřivený, zkrou-
cený, verdreht. Na mor. Valaš. Vck. Dům
je v-ný, boří se, je na spadnutí. Na Zlínsku.
Brt..

Vyprúčati, vypručovati se = bočiti se
pýchou. Na Zlínsku. Brt., Šd. Vz Prúčati se.

Výprud, u, m., na Slov. = vypruzení,
der Ausbruch z. B. der Blattern. Tys.

Vypruditi, il, zen, ení; vypruzovati =
pruzením ven dostati, austreiben, ausbeizen.
Ros.

Vyprútkovati něco = vytyčiti, vyplésti.
— co kde: lísu na dně, ausflechten, durch-
flechten. Šd.

Vypružcovati = pružcem opatřiti, mit
Kautschuk anlassen. — co: hadice. Čermák.
cenník.

Výprysk, u, m. = vyprysknutí, das Her-
aus-, Hervorspritzen, Sprühen. — V. =
pramen, der Sprudel, die Quelle. — V. =
náledí, které se rychle udělalo, aufgeschos-
senes Eis. Dch. — V., vyražení, der Aus-
schlag. Na Slov. Tys. 149.

Vyprýskati, vyprysknouti, sknul a skl,
utí; vyprýštiti, il, ění; vypryskovati, vypry -
šťovati = vystříknouti, heraus-, hervorspri-
tzen, aussprudeln, sprühen; vyhazovati, vy-
střikovati, ausspritzen, von sich geben; se
= vyskočiti, vyliti se, auf-, hervorquellen,
entspriessen, entspringen; vyvrci se (jako
vředy), ausschlagen. — abs. Zřídlo vypry -
skuje (vystřikuje). Us. — co. Studnice vy-
pryšťuje vodu svou. Br. — se. Vyprýštila
se studnice, Jel., pramen. Ros. Tajná ne-
návisť se vypryskuje. Jel. Osypky se vy-
pryskly (vyrazily). Tys. — se kde. Na
horách v-kují se studénky. V. — se odkud
Voda vypryšťuje se ze skály, slzy z očí.
D. Žáden dobrý krásy nemiluje, neb ví, že
moc zlého z krásy vypryščuje. Slov. Tč.
Z Krista jako z nevyvážného pramene vy-
pryšťují se velicí darové pro nás podlé po-
chopnosti každého úda. Sš. II. 201. Ze země
pramenové se vypryskují. Br. — se kudy.
Skrze zemi pramenové se v-kují. Br. Vy-
prýští se skrze žíly jed. Jel. Voda otvorem
trouby se v-kuje. — co jak odkud. Hory,
pahrbky, skály, lesy, háje, údolí svou mocí
vyprýštil jest ze země té. Kanc. Sv. Štěp.

Vyprysklý = co vyprysklo, se vyprýštilo.
Vz Vyprýskati. — kde. Voda náhle na poli
vyprysklá. Us. — odkud. Voda ze skály
v. Měst. bož.

Vyprýštělý, hervorgequollen. V. medová
šťáva. Us. Dch. — odkud. Skutky lidí při-
rozené z milosti v-lé. Sš. II. 8. (Hý. ).

Vyprýštiti, vz Vyprýskati.

Vyprzniti, il, ěn, ění, ganz beflecken.
Vz Przniti. — V. = vypotřebovati, ver-
wenden. — co nač. V-zní na to hromadu
mastného a přece po tom nic není. Mor. Šd.

Vypsanec, nce, m. = vyhnanec, der Ver-
wiesene. Zlob.

Vypsání, n., das Aus-, Herausschreiben,
die Ausschreibung. Vypsání slov, několika
stran z knihy. Us. Vypsání z desk neo-
hledali páni. Půh. II. 547. Vypsání ceny,
klatby, die Ausschreibung. Dch., Mus. 1880.
169. Us. — V. slova = napsání, das Auf-
schreiben. — V. = popsání, popis, die Be-
schreibung. V. cesty, věcí stalých, die Ge-
schichte, země, die Geographie, rodu, das
Geschlechtsregister, V., života svatých, by-
liny. Us. V. o ženě pyšné. Klat. V. rostlin,
vz Schd. II. 253. Byl by to čin k nevypsání.
Us. Dch. V. příběhů zevrubné, nestranné,
pragmatické, obšírné. Mus. 1880. 86.. 232.
Dle v. jeho vystavěl sobě nějaký Němec