sb157-05 0..8296

1055

dvě míle severně vsi Bělé na strmé skále
hrádek v těch místech, kde...; Z r. 1177
máme zcela dobré v., jakým spůsobem ta-
kový hrad na obranu byl zařízen. Ddk. II.
455., IV. 213.

Vypsaný; -án, a, o, herausgeschreiben.
Má býti v. druhý panský nález. Půh. II. 385.
Těch všech svrchuvypsaných artikuluov. List
z r. 1495. — V., beschrieben. Povinnosti
biskupské od apoštola v-né věrně konati.
BR. II. 13. a. Všecky kusy i každý zvláště
v tomto listu svrchu i dole v-né. Arch. II.
278. — V., ausgeschrieben, verkündigt. Už
je vojna v-ná od císaře pána. Brt. P. 115.
— V., ausgeschrieben, regelmässig, gefällig.
Má v-nou ruku (Handschrift). Us. Šd.

Vypsati, vypíši, piš, psal, án, ání; vy-
pisati, vypisovati = přepsati, aus-, heraus-
schreiben; vymazati, aus den Büchern lö-
schen; položiti, ustanoviti, ausschreiben, fest-
setzen; psáním spotřebovati, verschreiben;
vysvětliti, vyjádřiti, vyznamenati, beschrei-
ben, schildern, entwerfen, schriftlich aus-
drücken. Jg. — abs. Vypsal, z jakých předků
pošel. BR. II. 3. Viděl jsi, kterak vypisuje
lotra. Hus II. 223. — co. Když sem to vy-
pisal. Alb. 101. a. V. sněm (položiti, rozepsati,
vz toto), Zříz., inkoust (všechen psáním
zpotřebovati), D., země (popsati), Har., slovo
(celé vypsati). Jg., Rk. Ctností tvých nemóž
žádný vypsati. Výb. II. 17. V. něčí erb.
Mus. 1880. 3. Chtěje způsob a povahu pro-
kuratora vypsati. Jir. Ves. čt. 380. Pěkně
to písmo vypsal. Us. Tč. Pominul jsem tuto
všech osob zejména do rady sazených vy-
pisovati. Dač. I. 331. Jeden z mnichů tohoto
kláštera vypsal život Vipertův. V. hranice
dioecese pražské; Ota Frysinský vypsav ob-
šírně nehodu na březích říčky Melasa náhle
se zamlčuje; Císař vypisuje sjezd do Řezna
vysýlá biskupa Jindřicha s poselstvím do
Prahy. Ddk. II. 290., 308., III. 170., IV. 60.
(Tč. ). Ježtoť mi se toho vypisovati nehodí,
jakť ty věci viem. Arch. II. 17. Něčí krásu,
česť i čistotu vypsati. Dr. v. 6. V. póhony
i o škody i o zvody; V. nález panský. Půh.

I. 386., II. 518. A kdo by mohl vše v., co
sú řeč českú již změtli?; A takť vypsal jest
ten dobrý muž zpósob ohavnosti, jenž se
děje v kostele od kněží nynie a ve vší církvi
svaté; Ženu vypisuje (popisuje) mudřec ře-
čený Secundus; Vypsati hřiechy mistrovské
(mistrů); Co bych se meškala, abych každý
úd jeho vypsala. Hus I. 134., 301., 385.,
453, III. 70. (Tč. ). — co, koho, se odkud:
něco z knihy, Us., koho z čeho (vyloučiti),
Jg., něco z desk (vymazati). Soud. kn.
opav., Půh. I. 308., Jg. V. něco z matriky.
Us. Šd. V. se z něčeho = písemně se odříci.
L — jak: v krátkosti. Byl. — kde. V tomto
Herbáři vypisuje se přirození rozličných bylin.
Byl. — co o čem (pro koho kde). Vy-
pisuje se o jeho lsti; Epištoly, v nichž apo-
štol o svém povolání ne málo vypsal. BR.

II. 9. a., 650. b. Ten obyčej má zachovávati,
jakož o tom prve vypsáno stojí. Arch. V.
20. Pokusím se tuto o tom v. Vš. Jir. 99.
O těchto zprávách Herodotos velmi pěkně
vypsal v jedné své knize. V. — Byl. —
čeho. Ten vypsal inkoustu (neurčitou měrou).

— co jak. Vypisuje to v krátkosti. Byl.
V. moudrosť podlé užitku. Reš. Předmět
zevrubně v. J. tr. Cesty své vypsal zvláštním
způsobem. Mus. 1880. 479. Vypisuje se Bar-
nabáš podlé stavu, pokolení a vlasti; Pří-
slovím u všech národů běžným vroucnotu
lásky vypisuje. Sš. 54., II. 48. Po listech
něco v. Pal. Děj. IV. 1. 75., III. 22.. Žertem
něco v. Jel. En. m. 5. Ten list věno mé šíře
a zjevněji vypisuje. Arch. II. 65., III. 25.
(Šd. ). A ne darmo sv. Lukáš tak pilně vy-
psal jest jejie život i pokolenie. Hus II. 26.

— co nač: cenu na veselohru. Ml. To mají
vážiti hancie a zvláště kněžie a žáci, jenž
vadiece se o obroky vypisují na sě, což
mohú najhoršieho. Hus II. 286. — kde. Což
se v tomto listu vypisuje, slibujem zdržeti.
List z r. 1514. Té. A v městském právě
rozličným během se vypisuje. NB. Tč. 266.

— co kam. Póhon na p. Jindřicha vypsán
byl do Brna. Půh. II. 572. — co komu.
Jakož mi vypisujete své nedostatky a škody,
které se vám dějí. Arch. V. 349. — co proč.
A pro spěch JMti tak široce toho nemohl jsem
vypsati. Arch. IV. 387. — co ku které
době. Obvyklý obecný sněm říšský vypsán
jest k letnicím do Bamberka. Ddk. III. 76.
Innocenc vypsal sněm k jaru 1139. do Říma.
Ib. III. 82.

Vypsení, vz Vypsiti.

Vypsikati, vypškati, vypšíkati, vypšíká-
vati, vypšiknouti, vypšikovati = vysmáti,
vypískati, auszischen, auspfeifen. — koho.
Ros. — co. Kdo to vykřik', ten to vypšik'
(nemravně se zachoval, pustil zlého ducha).
Vz Popšik. Us. Msk.

Vypsiti se, il, ení; vypsívati se = vy-
čubčiti se, vykurviti se, zur Genüge hündisch
leben, aushuren. Ros. — V. se = vycvičenu
býti, abgerichtet werden. Na Slov. Plk.

Vypsotění, n., mühsame Erwerbung; die
Ausmergelng. Bern.

Vypsotěný; -ěn, a, o, mühsam erworben;
ausgemergelt. Us. Bern.

Vypsotiti, il, ěn, ění. — si co = psotně
vydělati, mühsam erwerben. Koll. — V., aus-
mergeln. Bern. Abyste od hladu uchrániti
a panstvu i stolici poplatky vypsotovati
mohli. Koll. Cest. I. D. 1. 3. — se kde
s kým, genug Elend ausstehen. Mor. Tč.

Vypsotněti, ěl, ění, ausgemergelt werden.
Bern.

Vypsotnouti = vypsotněti. Bern.

Vypsouti, ausmerzen, ausrotten. — co
odkud. Všecky stromky ze zahrady, raky
z vody v. Na Ostrav. Tč.

Vypstříti, vypstru, el, en, ení = pestrým
učiniti, bunt machen. L.

Vypsutí, n. = vyhubení. Bern.

Vypsykati, auszischen. — koho odkud:
kočky zpoza peca, někoho ze stavenia. Na
Ostrav. Tč.

Vypščknúť, einen Nieser thun, ausniesen.
Na Ostrav. Tč.

Vypšiknouti, vz Vypsikati.

Vypšuknouti, knul a kl, ut, utí. Prach
na pánvičce v-kl = shořel nezapáliv rány.
Us.

Vyptání, vyptávání, n., das Ausfragen,
Nachforschen.