Předchozí (1059)  Strana:1060  Další (1061) |
|
|||
1060
|
|||
|
|||
Vypuštěný; -ěn, a, o, ausgelassen. V.
oko, lose Masche. — odkud: pel z praš- níků v-ný. Rst. 519. Střela z luku v-ná. Us. — kde. V jehož těle tu jest krev i duše
na kříži vypuštěná. Pal. Děj. IV. 1. 93. — V., abgeschnellt. V. střela. Us. Vypušťování, n. = rozmnoženie viery a
rozšířenie kázanie, kteréžto vypuštěnie jsú jako ráj t. zahrada rozkošná. Hus III. 52. Vyputnati, die Pferde losfesseln. Na Slov.
Bern. Vyputování, n., die Beendigung der
Wahlfahrt. Bern. Vyputovati, durch Pilgerschaft erlangen.
— si co. Ta panna v-vala si obrázek (t. j.
živý = dítě). Ros. Poutníci v-li si opět stu- pínek do nebe. Sk. — odkud kam. Z města jich mnoho v-lo na Kalvarii. Us. Tč. — se = dosti se naputovati, genug gewallfahrt haben. Us., Ros. Vypuzenec, nce, m. = vyhnanec, der
Verbannte, Vertriebene. V. ze země. Hlas. Vypuzení, n., das Vertreiben, die Ver-
treibung. V. Bořivoje. Ddk. II. 451. V. mnichů slovanských z kláštera sázavského 1. 1097. Anth. Jir. I. 3. vyd. V. V-ní barvy ze šťávy, die Saftentfärbung. Šp. V. ze země. Ta žena není k v. Us. V. plodu, die Fruchtabtrei- bung. Nz. lk. Vypuzenina, y, f. = dým vypuzováním
zplozený a ochlazením sražený, das Subli- mat. Techn. I. 253. Vypuzený; -en, a, o, fortgedrängt, fort-
gejagt, ausgetrieben, vertrieben, verwiesen, entfernt. V-ní biskupové saští vrátivše se opanovali zase stolice své. Ddk. II. 306. V. salmiak. Techn. Vypuzovací, Austrieb-, sublimirend. V.
bandaska. Techn. Vypuzování, n., vz Vypuzení. V. barvy
ze šťávy, das Saftentfärbungsverfahren. Šp. Vypýcti, v obec. mluvě m.: vypéci.
Vypyčiti, il, en, ení, vypyčovati = vypu-
čiti. V. Vz Vypučiti. — co: břicho, zadek. Rk. — co kde. Za mříží k zrakům muž- ským se vypučují (prsy). Shakesp. Tim. ath. 57. Vypyglovati, z něm. ausbügeln = ci-
hličkou vyhladiti, vyžehliti. D. Vypýchati, vz Vypuchati.
Vypylení, n., die Verstäubung. Vz Vy-
pylený, Vypyleti. Vypylený; -en, a, o = vyprášený, ver-
stäubt. V. prašník, jenž se rozpukl a pyl svůj vypustil. Čl. Kv. XXX. Vypyleti, el, ení= pyl vypustiti. Vz Vy-
pylený. Vypyliti, il, en, ení. — se = vypyleti.
Vypýřiti, il, en, ení, vypyřovati, von den
Queckenwurzeln befreien. — co čím. Vrže- linu vláčkami ostrými a hřebeny v-ti. Na Ostrav. Tč. — V. = obložiti. — co čím: strom jeřabinami (na ptáky). Us. Vypyskati, vypyskovati = pyskem, ry-
pákem vyryti, mit dem Rüssel hervor-, her- auswühlen. Kteréž dítě nejprve zahřebla do hnoje a slamú přikryla, potom však obá- vajíc se, aby ho svině nevypyskaly, do ka- pustového dola vtisknula. 1666. Pk. — koho = vyhubovati, aushunzen. Na Ostrav. Tč. |
Vypystvati = vypytvati. Na Slov. Ssk.
Vypyšněti, ěl, ění = pýchu ztratiti, die
Hoffart ablegen. Ros. Výpyt, u, m. = vyptávání, pol. L.
Vypýtati, vypytovati = vyprositi, vyže-
brati, vyptati, ausfragen, ausbetteln, erbitten. Na Mor. a Slov. Vz Vyptati. — se kam: na cestu umělosti = vyptati se. Na Ostrav. Tč. Nahovoril raz sestřičku, aby v-li sa na jahody. Dbš. Sl. pov. V. 74. — se jak. Nevedeli rodičia, kde podela sa jim jediná dcéra, nechyrovali nikda nič o nej, trebárs vypytovali sa na všetky strany. Dbš. Sl. pov. IV. 27. — co od koho = vyprositi. Us. Tč. Skor od jalovej krávy teľa ako od neho babku vypýtáš. Mt. S. I. 95. — si co (zač). Ja som si ju vypýtal, mně ju nedala. Sl. ps. 238. Má náš král jednu dcéru, choďte mi ju za ženu vypýtať. Dbš. Slov. pov. I. 463. Vypytlačiti, il, en, ení, als Wilddieb ver-
dienen. — si co. Vypytlačil si hezký groš. Us. Vypytlovati = pytlováním vyčistiti, aus-
beuteln, rein beuteln. — co: mouku. V. Vypytovati = vyptávati, ausforschen,
erforschen. Jg. Vypytvati, vz Pytvati.
Výr (v obec. mluvě vejr), a, m. = dravec
sovovitý, na Mor. čujík, der Uhu, bubo ma- ximus. V., Frč. 362.. Schd. II. 458., MV. Cf Šrel. 54. U Opavy puvák. V. šedý. Holub I. 124. Kouká (má oči) jako v. Us. Mil byl Čechům jako Taterům výr. Dal. 36. Výr huhlá (vyje), Pt.; v. jest připoután, výry la- pati, chytati, stříleti, honba na výry. Šp. Kýho výra! Brt. S. 23., Šm. Poslati někoho k vejrům = ke všem čertům. Mor. Knrz. Nestojí za výra (za nic). Us. Ehr. Ona je- diná mračila a kabonila se jako výr. Stnk. Místo pouti chodí na výry (chodí na pouť ze zvědavosti). Bkř. V. ušatý za boha ctěn. Dal. 40. — V. = člověk svéhlavý a hloupý, troup, hartköpfiger Dummkopf. Chč. Pravý zevel, lelek, troup, výr. Prov. Poslali výra pro kus sýra, on přinesl tvaroh. Vz Hloupý. Č. Nepočínaj sobě jako nějaký hňup nebo výr, aby tudy jiným v ošklivosť neupadl. Reš. — V. = nežit talovitý pod paží, boule, otok, bubo. Lk., Ras., Sal. 37., 157. 6. Vz Dýměj. Drüsenbeule, f. V. = otok v třieslech, bubo inguinalis. V. — V., něm Wühr, ves u Rovečína. PL., Arch. III. 469. Vyrábati, treiben. — kde. Uvidí prý,
co po kostele a zvlášť okolo oltáře strygy vyrábají. Na Slov. Němc. — se = vylézti, vydrápati se, sich unbehilflich von einem Orte zum anderen bewegen. — se kam, sich mühselig wohin schleppen. Sotva se na schody vyrábal. Us. Vyráběcí, Produktions-. V. cena.
Vyrábění, n., die Produktion, Fabrika-
tions-Erzeugung, Bereitung. Při v. lněného zboží užívá se strojův, lépe: vyrábějíce... zboží pracují strojem (užíváme strojův). Pk. Vz -ání. Vyrábění sody, chloru, kyseliny sirné, chlorovodíku. Čs. lk. IV. 45. O vy- rábění rozličných potřeb, šatů atd. u Ří- manův a Řeků vz Vlšk. 223., 226., 270., 269., 288., 290., 294., 250., 255., 271. V. plynu, |
||
|
|||
Předchozí (1059)  Strana:1060  Další (1061) |