sb157-05 0..8296

1060

Vypuštěný; -ěn, a, o, ausgelassen. V.
oko, lose Masche. — odkud: pel z praš-
níků v-ný. Rst. 519. Střela z luku v-ná. Us.

— kde. V jehož těle tu jest krev i duše
na kříži vypuštěná. Pal. Děj. IV. 1. 93. —
V., abgeschnellt. V. střela. Us.

Vypušťování, n. = rozmnoženie viery a
rozšířenie kázanie, kteréžto vypuštěnie jsú
jako ráj t. zahrada rozkošná. Hus III. 52.

Vyputnati, die Pferde losfesseln. Na Slov.
Bern.

Vyputování, n., die Beendigung der
Wahlfahrt. Bern.

Vyputovati, durch Pilgerschaft erlangen.

— si co. Ta panna v-vala si obrázek (t. j.
živý = dítě). Ros. Poutníci v-li si opět stu-
pínek do nebe. Sk. — odkud kam. Z města
jich mnoho v-lo na Kalvarii. Us. Tč. — se
= dosti se naputovati, genug gewallfahrt
haben. Us., Ros.

Vypuzenec, nce, m. = vyhnanec, der
Verbannte, Vertriebene. V. ze země. Hlas.

Vypuzení, n., das Vertreiben, die Ver-
treibung. V. Bořivoje. Ddk. II. 451. V. mnichů
slovanských z kláštera sázavského 1. 1097.
Anth. Jir. I. 3. vyd. V. V-ní barvy ze šťávy,
die Saftentfärbung. Šp. V. ze země. Ta žena
není k v. Us. V. plodu, die Fruchtabtrei-
bung. Nz. lk.

Vypuzenina, y, f. = dým vypuzováním
zplozený a ochlazením sražený, das Subli-
mat. Techn. I. 253.

Vypuzený; -en, a, o, fortgedrängt, fort-
gejagt, ausgetrieben, vertrieben, verwiesen,
entfernt. V-ní biskupové saští vrátivše se
opanovali zase stolice své. Ddk. II. 306. V.
salmiak. Techn.

Vypuzovací, Austrieb-, sublimirend. V.
bandaska. Techn.

Vypuzování, n., vz Vypuzení. V. barvy
ze šťávy, das Saftentfärbungsverfahren. Šp.

Vypýcti, v obec. mluvě m.: vypéci.

Vypyčiti, il, en, ení, vypyčovati = vypu-
čiti. V. Vz Vypučiti. — co: břicho, zadek.
Rk. — co kde. Za mříží k zrakům muž-
ským se vypučují (prsy). Shakesp. Tim. ath.
57.

Vypyglovati, z něm. ausbügeln = ci-
hličkou vyhladiti, vyžehliti. D.

Vypýchati, vz Vypuchati.

Vypylení, n., die Verstäubung. Vz Vy-
pylený, Vypyleti.

Vypylený; -en, a, o = vyprášený, ver-
stäubt. V. prašník, jenž se rozpukl a pyl
svůj vypustil. Čl. Kv. XXX.

Vypyleti, el, ení= pyl vypustiti. Vz Vy-
pylený.

Vypyliti, il, en, ení. — se = vypyleti.

Vypýřiti, il, en, ení, vypyřovati, von den
Queckenwurzeln befreien. — co čím. Vrže-
linu vláčkami ostrými a hřebeny v-ti. Na
Ostrav. Tč. — V. = obložiti. — co čím:
strom jeřabinami (na ptáky). Us.

Vypyskati, vypyskovati = pyskem, ry-
pákem vyryti, mit dem Rüssel hervor-, her-
auswühlen. Kteréž dítě nejprve zahřebla do
hnoje a slamú přikryla, potom však obá-
vajíc se, aby ho svině nevypyskaly, do ka-
pustového dola vtisknula. 1666. Pk. — koho
= vyhubovati, aushunzen. Na Ostrav. Tč.

Vypystvati = vypytvati. Na Slov. Ssk.

Vypyšněti, ěl, ění = pýchu ztratiti, die
Hoffart ablegen. Ros.

Výpyt, u, m. = vyptávání, pol. L.

Vypýtati, vypytovati = vyprositi, vyže-
brati, vyptati, ausfragen, ausbetteln, erbitten.
Na Mor. a Slov. Vz Vyptati. — se kam:
na cestu umělosti = vyptati se. Na Ostrav.
Tč. Nahovoril raz sestřičku, aby v-li sa na
jahody. Dbš. Sl. pov. V. 74. — se jak.
Nevedeli rodičia, kde podela sa jim jediná
dcéra, nechyrovali nikda nič o nej, trebárs
vypytovali sa na všetky strany. Dbš. Sl.
pov. IV. 27. — co od koho = vyprositi.
Us. Tč. Skor od jalovej krávy teľa ako od
neho babku vypýtáš. Mt. S. I. 95. — si co
(zač). Ja som si ju vypýtal, mně ju nedala.
Sl. ps. 238. Má náš král jednu dcéru, choďte
mi ju za ženu vypýtať. Dbš. Slov. pov. I.
463.

Vypytlačiti, il, en, ení, als Wilddieb ver-
dienen. — si co. Vypytlačil si hezký groš.
Us.

Vypytlovati = pytlováním vyčistiti, aus-
beuteln, rein beuteln. — co: mouku. V.

Vypytovati = vyptávati, ausforschen,
erforschen. Jg.

Vypytvati, vz Pytvati.

Výr (v obec. mluvě vejr), a, m. = dravec
sovovitý, na Mor. čujík, der Uhu, bubo ma-
ximus. V., Frč. 362.. Schd. II. 458., MV. Cf
Šrel. 54. U Opavy puvák. V. šedý. Holub
I. 124. Kouká (má oči) jako v. Us. Mil byl
Čechům jako Taterům výr. Dal. 36. Výr
huhlá (vyje), Pt.; v. jest připoután, výry la-
pati, chytati, stříleti, honba na výry. Šp.
Kýho výra! Brt. S. 23., Šm. Poslati někoho
k vejrům = ke všem čertům. Mor. Knrz.
Nestojí za výra (za nic). Us. Ehr. Ona je-
diná mračila a kabonila se jako výr. Stnk.
Místo pouti chodí na výry (chodí na pouť
ze zvědavosti). Bkř. V. ušatý za boha ctěn.
Dal. 40. — V. = člověk svéhlavý a hloupý,
troup, hartköpfiger Dummkopf. Chč. Pravý
zevel, lelek, troup, výr. Prov. Poslali výra
pro kus sýra, on přinesl tvaroh. Vz Hloupý.
Č. Nepočínaj sobě jako nějaký hňup nebo
výr, aby tudy jiným v ošklivosť neupadl.
Reš. — V. = nežit talovitý pod paží, boule,
otok, bubo. Lk., Ras., Sal. 37., 157. 6. Vz
Dýměj. Drüsenbeule, f. V. = otok v třieslech,
bubo inguinalis. V. — V., něm Wühr, ves
u Rovečína. PL., Arch. III. 469.

Vyrábati, treiben. — kde. Uvidí prý,
co po kostele a zvlášť okolo oltáře strygy
vyrábají. Na Slov. Němc. — se = vylézti,
vydrápati se, sich unbehilflich von einem
Orte zum anderen bewegen. — se kam,
sich mühselig wohin schleppen. Sotva se na
schody vyrábal. Us.

Vyráběcí, Produktions-. V. cena.

Vyrábění, n., die Produktion, Fabrika-
tions-Erzeugung, Bereitung. Při v. lněného
zboží užívá se strojův, lépe: vyrábějíce...
zboží pracují strojem (užíváme strojův). Pk.
Vz -ání. Vyrábění sody, chloru, kyseliny
sirné, chlorovodíku. Čs. lk. IV. 45. O vy-
rábění rozličných potřeb, šatů atd. u Ří-
manův a Řeků vz Vlšk. 223., 226., 270., 269.,
288., 290., 294., 250., 255., 271. V. plynu,