Předchozí (1060)  Strana:1061  Další (1062) |
|
|||
1061
|
|||
|
|||
Gasbereitung, f. Us. V. usní, kostěné černi,
Beinschwarzerz., konic, Rosslederfab., nár- tovic, Oberlederfab., kůry, Rindengewinnung, lakýrek, Lacklederfab., šťávy, Saftgewin- nung, cukru, Zuckerfab., svítiplynu, Leucht- gasfab.; způsob v. (výroby), Fabrikations- verfahren; náklady na v-ní, Fabrikations- kosten. Šp. Vyráběný; -ěn, a, o, bereitet, erzeugt,
fabricirt, producirt. Vz Vyrobený. Vyráběti, vz Vyrobiti.
Vyrabiati = vyorávati. U Opavy. Klš.
Vyrábitel, vyrabitel, e, m., der Erzeuger,
Producent, Fabrikant. Us. Dch. Vyrabovati, z něm. ausrauben = vylou-
piti. Vyrackovati = vymřežkovati. Na Slov.
Bern. Vyráčiti se, il, ení = vychladiti se, hněv
vyliti, sein Müthchen abkühlen? Plk. — V. = vyjíti ráčiti, belieben heraus zu gehen. Než on se v-čí, to bude ještě dlouho trvati. Us. Šd. — se komu. V-čil se mu sen = vyplnil, erfüllen. Na Slov. a na Mor. Brt., Vck. Výřada, y, f. = vyřádzání. Jest na v-du,
ist zum Aergerniss. Slez. Šd. Vyřadění, n., das Ausrangiren. V. knih
z knihovny. Us. — V., das Aussetzen in Reihen. Vyřadicí čára, vz Vyřadiště. Čsk.
Vyradikovati se = vystěhovati se, über-
siedeln. Us. na Bečvě. Tč. Vyřadiště, ě, n. = vyřadicí čára, die
Formirungslinie. Čsk. Vyraditi, il, ěn, ění = poraditi. — komu
co. Kdo ti to vyradil ve vodě se máchati? V Krkonš. Mš. Vyřaditi, il, ěn, ění, vyřadovati = řadami
vysázeti, reihweise aussetzen. — co: vojáky, richten, rangiren, aligniren; se. Čsk. — co čím: sad hruškami. Us. — co odkud. Před- měty pokažené ze sbírek v., ausrangiren. Us. Dch. — komu. Tys mu vyřadil (= ublí- žil). Na Ostrav. Tč., Mtl. Vyřádkovati = na řádky rozděliti. —
co: záhon. — co kde: hrách, kobzole na záhoně v. Us. Tč. Vyradliti, il, en, ení = rádlem vyorati,
ausruhren, mit dem Hackenpfluge ausackern. L. Výřadný = mimořádný, ausserordentlich.
V. professor. — V. = vynikající, eximius. Vký. — V. = hašteřivý, svárlivý, zänkisch, hadersüchtig. Dyť já nejsem tak v-ný, abych někomu vyřádzal. Slez. Šd. Vyřadovaní, n., vz Vyřadění. V. nepo-
třebných věcí z knihovny. Vyřadovaný; -án, a, o, ausrangirt. —
odkud. Knihy z knihovny v-né. Vyřadovati se kde, sich satt freuen.
Při svatbě se v. Us. Tč. — se, sich ent- täuschen. Radoval se, ale už se v-val, ne- přišlo mu nic. Us. Tč. Vyřadovati co odkud, ausrangiren. Ne-
potřebné věci z knihovny. Us. Vz Vyřaditi. — V. = vyrovnati (o koních, když vnitřní strana zadního zubu výšky druhých stran dosáhla), ausgleichen. Kůň v-val. Ja. |
Vyradyrovati z ausradiren = vyškra-
bati. V. Vyřadzati = vyhubovati, vypeskovaati,
auszanken, aushunzen. — komu. Slez. Šd. — V. = ublížiti, wehe thun, nahe treten.
U Opav. Klš. — V. = vyváděti, treiben. Na Ostrav. Tč. — V. = znepokojovati, beun- ruhigen. — komu. Nevyřadzej mu, abys mu neublížil. Na Ostrav. Tč. Vz Výřadný. Vyrafati, ausriffeln (Flachs). Slov.
Vyrafičiti, il, en, ení = poříditi, vyvésti,
spraviti, anstellen. — co. Tys to v-čil. Us. Vck., Šd. — V., irgendwie aufschreiben. — co jak. Tys to pěkně v-čil, ani kura tak nenaškrábe. Na Ostrav. Tč. Vyrafikovati = vybiti. Na Slov. Phld.
II. 2. 51. Vyrachotiti, il, cen, ení, ausrasseln. Vůz,
hrom vyrachotil. Us. Tč. Vyrachovati, ausrechnen. — co komu
kde. Vyrachuj mi ten počet na stole; V-li jsme si, kolik ta robota stojí. Na Ostrav. Tč. — se s kým, Rechnung legen. Us. Vz Vyrátati. Tč. Vyramovati = vyklestiti, ausästen; vy-
hrabati, ausräumen. Ros. — co: jizbu, aus- räumen; celý dům. Us. Tč. — co odkud. Všecky rumy jsme z jizby v-li. Tč. Vyráňať komu = vybiti. Na Zlínsku.
Brt. Na Slov. Bern. Vyraniti se, dämmern. — kdy. V zimě
se nechce ani v.; Dnes se pozdě v-lo při tom dešti. Us. Tč. Vyrantati = vybiti. Kb.
Vyřasiti, il, en, ení, vyřasovati, falden.
— co: sukni. Us. Tč.
Vyřasovati, erschinden. — si co čím
na kom. Us. Vyrastený; -en, a, o = vzrostlý, aufge-
wachsen. V. ako jedla. Dbš. Obyč. 43. Vyrásti = vyrůsti.
Vyrastlina, y, f. = vyrostlina. Na Slov.
Bern. Vyrastnúti, vz Vyrůsti. Na Slov. Bern.
Výrastok, stku (a), m. = výrostek. Slov.
Šd. Vyrašiti, il, en, ení, vyřasovati se =
vyhnati, vyrůsti, vorschiessen. Květina se v-la. D. Výraška, y, f., der Schössling. Hanka.
Vyrašplovati, šp. z něm. ausraspeln,
ausfeilen = vystrouhati, vypilovati, vyhla- diti. — co čím: železo, klíč pilníkem. Us. Tč., Šd. Vyrátati, vyratovati = vypočítati, aus-,
berechnen. Vz Vyrachovati. Na Slov. Tu Ježibaba začala vyratovať, kolkých pobila. Dbš. Sl. pov. I. 373. — co. Tu čo si len koľvek zažiadali, hneď všetko hotovô mali: koláčiky, medovníky, stužtičky, ostrožky — a kdo by to tam mohol všetko vyrátať? Dbš. Sl. pov. I. 218. Výrati = zevlovati, gaffen. Us. u Vorlíka.
— nač (kam).
Vyratolestěti, vyratolestněti, vyratolest-
niti se = ratolesti vypustiti, Zweige bekom- men. Ros. Vyratolestiti, vyratolestniti, il, ěn, ění,
zweigig machen. Jg. |
||
|
|||
Předchozí (1060)  Strana:1061  Další (1062) |