sb157-05 0..8296

1062

Vyratovati, ausrechnen. Vz Vyrátati. Na
Slov. Ssk.

Výrava, y, f., Wirawa, ves u Smiřic.
PL. Vz Blk. Kfsk. 707., Arch. V. 559.

Výravský, ého, m., os. jm. Šd.

Výraz, u, m. = vyražení, vytisknutí čeho,
das Ausdrücken, der Ausdruck. Pozření
plné v-zu otevřenosti. L. V. přízvuku, der
Akcentstoss. Posp. — V. = slovo, vyjádření,
der Ausdruck, das Wort. Pal. Rdh. III. 233.
Někdy stačí, slovo^l. V. pathetický (stráznivý).
Nz. V. přesažitý (přepjatý, hyperbolický),
hyperbolischer Ausdruck; nářečný (z ná-
řečí), mundartischer A.; jednoduchý, einfa-
cher A. Nz. V. tváři, citu, úžasu, žalu, útrp-
nosti, podivu, nevrlosti; Člověk s výrazem
dobroty ve tváři. Us. V-zu nabyti, uličnické
v-zy, citům v. dáti. Dch. V. o jednom roz-
měru (linearní), o dvou, o třech rozměrech,
v. stejnorodý, různorodý. Jdč. IV. 2. Výraz
v mathem. = jedna n. více veličin se zna-
meními jakožto celek považovaná; Obecný
v. pro číslo n. cifrové; V-zy algebraické
vůbec dělíme v pouhé a složené a mimo to
v provedené a naznačené; V. dvoučlenový
(binom), trojčlenový (trinom), mnohočlenový
(polynom); V. rozměrový; V-zy (algebraické)
souměrné či symmetrické; v. částečně neb
ohledně některých veličin souměrné; výraz
se souměrnými součiniteli; Výraz geome-
trické posloupnosti. Šim. 9., 31., 40., 41,
77., 171. V., senio confectus' bylby více než
přehnaný, bylby nepravdivý; Biskup kra-
kovský Gedeon všeobecné nespokojenosti
dav v. nabídl trůn velkopolský Kazimíru;
Ku konci 12. věku přichází v. mansus, lán,
na němž asi 90 rak. měr vyseto býti mohlo;
Srdcelomný byl v. jejich žalu. Ddk. III. 17.,

IV. 27., 144., 305. (Tč. ). Opravuje apoštol
v. svůj předešlý; Leč od povšechnějšího
v-zu přechází Pavel k místnějšímu; Tím
upřílišeným a přesažitým v-zem vyjadřuje;
Neobyčejnosť v-zu toho; Podivuhodná jest
ozdobnosť a jemnosť výrazu jeho; Kterým
vybraným výrazem mysl jejich získati musil;

V. ten čerpán jest ze vnitra samé křesťanské
víry. Sš. 11. 9., 11., 157., Sk. 191., 206., 207.,
J, 12. (Hý. ). V. oka (měkký, snivě chtivý,
čarovný). Hrts. V. obrazný. Dk. P. 94. V.
vybledne, sploští se, zvrhne se ve planou
frasi; Křivé užívání, zneužívání v-zu. Mus.
1880. 431., 432. — V. = vyobrazení, obraz,
podobizna, der Begriff, die Vorstellung, das
Bild in der Seele. V. věrný, věrnosť v-zu.
Nz. On byl jakoby živý v. všelikého práva.
Ddk. II. 6. — V. = co se vyrazilo n. vy-
bralo, der Ausschuss. Býti na v-zu (přebý-
vati). Jg., Šm. — V. = výstřelek, der Aus-
bruch, Trieb, Schössling. V. nový. Klády
z kůry v-zy pouštějí. Um. les., Škd. exc.

Vyraziti, vyraz, il, žen, ení; vyrážeti,
ejí, ej, eje (íc), el, en, ení, (zastr. vyražo-
vati) = udeřením vyndati, aus-, heraus-,
einschlagen, aus-, einstossen, auf-, einbre-
chen; vytknouti, ausrenken; odděliti, odmí-
siti, vybrati, vymíniti, ausnehmen, absondern,
ausschiessen; vytisknouti, abdrücken, aus-
prägen; pronésti, aussprechen, ausdrücken;
obveseliti, potěšiti, ergötzen, unterhalten, zer-
streuen, vergnügen, belustigen; vyskočiti,

mocně vyjíti, hervorbrechen, hervorsprengen;
převažovati, ausschlagen (von der Wage);
růsti, pučiti se, hervorbrechen, ausschlagen,
aufkeimen, aufgehen, aufsprossen, wachsen,
ausschiessen; se = vytlouci se, sich heraus-
schlagen; vyjeti, vyjíti odkud, vyskočiti, vy-
niknouti, odděliti se, sich absondern, sich seit-
wärts schlagen, vortreten, hervorsprengen;
náhlé na jevo vyjíti, ukázati se, zum Vor-
schein kommen, aufschlagen, hervorbrechen;
osypati se, obveseliti se, kratochvíliti, baviti
se, sich unterhalten, zerstreuen, sich ergötzen.
Jg. — abs. Vyráží plamen, strom, zima, Us.,
váha (převažuje), Ros., pupen, květ, nešto-
vice. D. Jelen vyrazil (rychle vyběhl). Us.
Pes v-zil. Což mi jest dlužen, k tomu se zná,
že jest ode mne bral na ten dluh, ale v. ne-
chce (abrechnen). NB. Tč. 25. — co, koho:
Lékařství pot vyrážející. Kom. V. hřebík,
Jel., homole (cukru, die Brode stürzen, aus-
schlagen), Šp., slova, notu, měchy (nechati
je dmýchati), dvéře, Us., zprávu, Jel., zkor-
mouceného. D. Síla piva vyrazila zátku
láhve. Dch. Dvanást kotóčků vyrazil, tři-
nástý narazil. Sš. P. 153. Slzy jej padaly
na mramor, na kameň, jamky vyrážely. Cf.,
Vybíjati. Sl. ps. 93. Mlat dušu vyrazi. Rkk.
13. Mnohomluvný, když se mu nedostane,
o čem by mluvil, vyrazí lež. Tú prosbú:
, Buď vole tvá' hněv vyrazíme; neb bez
hněvu, držiece jeho prikázanie, volně se jeho
vóli ve všem poručíme. Hus I 271., 327.
(Tč). — co komu: slzy, V., naději. Jel.,
oko, zub, okno, dvéře, zeď, D., si rameno,
nohu, ruku. Ros. Čo si raz do hlavy vzali,
to si nedali vyraziť. Dbš. Sl. pov. I. 1. Čer-
venou (marjánku) sem sila, žlutá mně vy-
ráží (treibt). Čes. mor. ps. 126. Summu na
tom zbožie zápisnú nahoře psanú sobě
vyraziti chtěl (in Abschlag bringen). List
z r. 1550. Tč. — (co) čím. Kamenem oheň
v. Kom. Kyjem by z něho slova nevyrazil.
Kom. D. 224. Palcátem duši z něho v-zil.
Pal. Děj. II. 1. 174. Všecko čelem v. a s ko-
řenem vyvrátiti chtěli. Bart. Kdo dluh dlu-
hem platí, ten klín klínem vyráží. Kom.
Jinak: Klín klínem vyrážeti (moc mocí od-
háněti). Kulkou cvok v. (das Centrum).
Čelem zdi nevyrážej (nebývej proti moc-
nějšímu). Prov. Padnutím ruku si v. D.
Něco slovy v. = vyjádřiti. Jg. Někoho
hudbou vyrážeti (baviti) D. To se tímto
znamením vyráží. Kom. — co, koho, se
(komu) odkud. Strach vrahóm vyrazi
z hrdl skřeky. Rkk. 13. Někoho z rozumu,
ze smyslu, z mysli v. (= rozumu zbaviti);
někoho ze spaní v.; někomu něco z paměti
v. V. Oheň z kamene; se ze sna v Br. Ze
sudu čep, Jg., někomu peníze z hrsti. Ros.,
něco z ruky, se z cesty (uchýliti se) v. D.
Někteří se z řádu vyráželi a prchali pryč.
Kom. Spíše by z tebe jiskry vyrazil, nežli
by z tebe smích vyvábil. Prov. D. Vyrazi
z junoše dušu. Rkk. 26. V. někoho z do-
mnění. Br. Lenosť z sebe v. Jel. To ho ze
zdravého rozumu vyráží. V. V. někoho ze
zármutku, Us, z pokojné mysli, Kom.; ně-
koho z brku v. Vz Brk. V. koho z houfu
(odděliti). Ros. V. daň z lidí pohořelých
(odepsati ji). Zlob. V. koho z trudných