sb157-05 0..8296

1063

myšlének. Ml. Vyrážeti z gleichu (příliš
daleko se pouštěti). Reš. Někoho z koleje
v. (aus dem Geleise werfen); Teplo z kamen
vyrazilo; Kouř z peci v-zil. Us. Dch. Zděsil
se tak, až se z něho pot vyrazil. Us. Tč.
V-zil mu zbraň z ruky. Us. Šd. Žarty a
líbezná slova ze sebe vyrážá. Na Slov. Tč.
Jakoby jej z brku vyrazil (o švižném člo-
věku). Z proužků kovu průražcem kotoučky
vyrážeti. NA. IV. 55. Div z něho duši ne-
vyrazili. Us. V-zil si z kopýtka. Vz Opilý.
Sn. Žádal, aby mu posláno bylo 300 kop
gr. č. a summu tu aby města z budoucí
berně vyrazila (= odrazila, strhla, odečtla)
sobě. Pal. Děj. V. 2. 421. A oni z města
hustě se vyrazivše.... Let. 200. Mlčím
o trápení duše a úzkosti mysli, kteráž všecku
pamět z něho v. mohla. Arch. III. 202. S niem
ze stienóv lesniech vyrazi. Třas. Rkk. 22.
Vyrazichu jako oheň z země tamo k chlumku
iz (= z) Tatar přemnosvie. Ib. 50. Vlasta
sě z svých nemúdře vyrazi. Dal. 28. Vyrazi
sě z své chyše. Dal. 78. Jedny práce za
druhými jdoucí vyráželi mi je (listy) ne tak
z mysli jako z příležitosti. Žer. 329, Ze
strachu se v. Ler. Vyrazil plamen ohnivý
z peci. BO. Z těla jeho i na roucho paprs-
kové té slávy se vyrazili; Všecky výmluvy
jejich jako braň jim z ruky vyrážejíce;
Obyčej měli židé po trápení zločinci víno
s mirrou neb s kadidlem strojené dávati, aby
se opojil a z mysli vyražen byl; Aby ne-
došli pravé víry, vyráží ďábel slovo z jejich
srdcí; Krista a odplaty, k níž běžíte, z mysli
nevyrážej; Čehož ste z učení apoštolského
nabyli, toho sobě ničímž z srdce vyraziti
nedejte. BR. II. 75. b., 86. b., 128. b., 229.
a., 683. a., 848. b. (Šd. ). V-zil z vás slovo
božie; Kristus, chtě z nich ten blud v. a
naučiti je; To domněnie Kristus z nich
vyrazuje i die takto; Protož chtě ten neřád
v. z lidí i die sv. Pavel tudiež. Hus III.
271., 172., 174., 199. (Tč. ). Vyraziť si něco
z hlavy do paty (nedbati toho). Mor. Šd.
V. se od předsevzaté řeči (odchýliti se),
V.; v. se od svého předsevzetí. Jg. Tento
prut vyráží od kořene. Šp. — (se) kam.
V. k chlumu (mocně vyjíti). Rkk. 50. V-zi
Čmír proti Vlaslavu. Rkk. Aj, prudkosť
vyrazi Luděkem z četných vrahóv protiv
Zaboju. Rkk. 11. Pot se mu na čelo vyra-
zil. Us. Šd. V. před čelní čáru, über die
Frontlinie vorprellen. Čsk. Plamen z peci
vyrazi nad vše lidi. Kat. 2912. Třetie den
mořské tváři (živočichové) vyraziec se na
moře řváti budú. Pass. 14. Vsi vyrazichu
vz vrahy. Rkk. 9. V. v lutú seč. Rkk. 23.
Květ v bujná poupata vyrážel; V. někoho
na mělčinu (vystrnaditi ho). Us. Dch. I vy-
razi Záboj v před, i vyrazi Slavoj v bok
jim. Rkk. Vz V. co odkud. Tateré luto na
křesťany vyrazichu. Rkk. 48. Na někoho
dvéře v. Ros. Nesluší na žádnou stranu vy-
rážeti (se kloniti). Reš. V. se na koho (vy-
skočiti). Troj. — co, se kde. Obraz na
penízi v. Us. Káry, vozy a jiná znamení
na své minci vyráželi. V. Botu na kopytě
v. Mrazina se vyráží na zdech. Ros. Po
něm bolaví nežitové se vyrazili. Ros. Dítě
po celém těle se vyráží. D. Poněvadž po

vodě jeden sáh se vyrazil (v horn. ). Vys.
Pot krvavý bez všeho porušení na ní se
vyrazil. Lk. Každá vyráží v písni svůj cit.
Gníd. Něco v smlouvě v. L. Díru v klenbě
v. Vrch. Na žádné básni nemá býti viděti
krůpěje potu, byť i byly vyrážely na hor-
kém čele rozpáleného básníka. Dk. Jméno
patrona země, sv. Václava, povždy vyra-
ženo jest na kraji mince. Dk. IV. 173. Vy-
razí na ní rosička, jako makové zrníčka.
Sš. P. 374., Er. P. 154. Pacholíci šindel ve
střeše vyrazivše máj ten na střeše vystr-
kuji. Sš. P. 772. Na hostinách, besedách a
ve schůzích nevyrážejte se šaškováním,
šibřinkami, kančinami a ožahavostmi. Sš.
II. 126. (Hý). — co zač. Každý knap má
svú vlastní stranu držeti sobě a na každý
týden má jemu súkeník za stravu vyrážeti
(= odčítati)... Sl. let. V. 57. Potom udělal
pánu mému fůru do Olomouce a jednu fůru
do Teplice a za ty fůry vyrazil jsem já
9 gr. Svěd 1569. Nižádný koupě sirotčí
grunt za zbroj nevyrážej (in Abschlag brin-
gen). Zř. selské. Šd. Zub za dub vyrážeti
dali. BR. II. 24. a. — co nač. Že mi to
vyrazil na muoj dluh spravedlivý (abschrei-
ben); Proto se žida právem nespustiem,
neb na muoj dluh nevyrazil mi nic. NB.
Té. 291. A na mlýně předměstském což
jsme jemu povinovati byli, sobě na tu lúku
vyrazil. List z roku 1587. Tč. — s kým
(kam, odkud). Se svými na picování vy-
razil. Plác. Vyrazi Čstmír se zástupem. Rkk.
22. S ním (zástupem) ze stienóv lesních vy-
razi Třas. Rkk. — kudy (kam). Vztek
okem vyráží. Ráj. Sebral také mnoho ko-
řisti, ale nestačil v. k císaři skrze Moravu.
Ddk. II. 81. Plamen na střeše otvory do
výšky vyrážel. Ml. Vz Přeraziti. — si co
na kom, kompendiren. J. tr. — jak. On
s tím hloupě vyrazil; Přilož, aby teplo
hodně vyrazilo. Us. Dch. Když ho do hradu
pustiti nechtěli, dál násilím v. bránu. Pal.
Děj. V. 2. 345. S válečným křikem vyra-
zivše vrhli se na vrata. Ddk. — (se) jak
kam, komu kam. I vyrazi Slavoj v bok
jim jako krupobitie. Rkk. 11. Na znamení
jejich na ně v-li. Us. I vyrazi Záboj hořiu-
ciema očima v Ludiek. Rkk. Nepříteli v bok
v. Rkk. Vyráží se podlé tvého soudu (daří
se, jak si přeješ). Kom. — se. Vyráží se
pot, nepřízeň, Us., neštovice. D. Ale snad
se vyrazie někteří brániece odvázati té
hřiešné oslice. Hus II. 130. Ale již jsem se
daleko vyrazil. Vrat. — se o čem jak
proč. O tom záměru Pavel záhadně a s po-
chybenstvím se vyráží ne pro pochybnosť,
nýbrž z pokory. Sš. II. 176. (Hý. ). — se
čím, s kým = baviti se. Us.

Výrazní = na výraz jsoucí, zbývající,
Ausschuss-, übrig, überschüssig. V. postel
(postel ustlaná, na které nikdo nelíhá), das
Gastbett. Us. Vz Výražný.

Výraznosť, i, f., der Ausdruckcharakter.
Dch. V. mluvy, Mus. 1880. 272., budovy,
slohu. SP. II. 28., 30.

Výrazný = výrazu plný, ausdrucksvoll,
nachdrücklich. V. tvář, Us., líce. Čch. Mch.
94.

Výrazosloví, n., die Phraseologie. Sm.