Předchozí (1063)  Strana:1064  Další (1065) |
|
|||
1064
|
|||
|
|||
Výraž, e, f. = výražka, přední mouka,
das Ausschlagmehl. Vz Výražek. — V. u sládka = co si pod rukou vyvaří. Jg. Vyražec, žce, m. = želízko k vyrážení
hřebíků, das Stemmeisen. Jg. V. na špilky, das Stiftentreibeisen. Čsk. Vyrážecí stroj, die Press-, Schlagma-
schine. Techn. Výražek, žku, m. = výraz, der Aus-
schlag. V. váhy = vyražení jazýčku nad rovnou váhu, der Ausschlag. V. Váha bez v-ku, s v-kem. Ros. — V. = jazýček váhy. V. — V. = vyražená mouka, výražka, běl, výraž, vyražená či přední mouka, das Aus- zugmehl, Ausschlagmehl. V. pekařský, Bäk- kerauszug. Chléb z v-ku. Us. Třeba chle- bová (mouka), jen když potrvá, o výražek se nestarej. Us. Tč. — V. = co vyrazilo ku př. u stromu, u byliny, der Schuss. Aqu. — V. = stéblo, der Halm. V. — V. v plátně, když útek jde nad osnovu a ne- utkává se do prostřed, nýbrž svrchu. Opak: Podhažek. Hk. Vz Výražkovitý. Vyražení, n. V. ze smyslu. Jel. — V.,
zábava, veselosť (tato slova lepší), die Un- terhaltung. S ženou není vždycky v. Us. Tč. Bruta přidal jim pro v. Us. Ono je to za v., dient zur Unterhaltung. U Dobrus. Vk. Divoké v. D. Jaké je to s ním v. ! Us. Má v. jako žid s prašivinou. Č. — V. neštovic. Us. Vz Vyraziti. Vyraženina, y, f. = vyražení, něco vy-
raženého: osypky, spála, strupy atd., Aus- schlag, m. Zimnice k v-ně. V. v hubě, v krku. Ja. V-ny potírají potem s okna, aby zmizely. Mus. Vyražený; -žen, a, o, aus-, herausgeschla-
gen atd., vz Vyraziti. V-ný rybí tuk. Šp. — kde. Nápisy a obrazy v mědi řemeslně v-né. Mus. 1880. 143. — odkud: z mysli (vytržený). V. Je jako z brku vyražený (= potřestěný). Šd., Dbv. — V. mouka = výraž, vyrážka. Vz Výražek. Us. — Cesta pro vyraženou. D. Vz Vyraziti. Vyrážený; -en, a, o = častěji vyra-
žený. — V. plátno = podnožní dílo: ubrusy, servity. Hk. Vyrážeti, vz Vyraziti.
Vyraževaný; -án, a, o. Modrý podsta-
vec a v-ný a přestkvúcí len a hedvábie. V rozličných v-ných sukních. (Ex. 27. 24. ). BO. Vz Vyražovaný. Vyrážitel, e, m., der Sorgenbrecher. Šm.
Vyráživý = vyrážející, ausschlagend. Síla
v. jest tak hojná, že klády z kůry výrazy pouštějí. Um. les. Výražka, y, f. = vyražení, vynětí, der
Ausschuss. Zlob. — V. = srážka, der Ab- zug, Abschlag. Pr. měst. Vedlé uznání v-ky povýšiti. Vz Vyraziti. Sl. let. V. 57. Z strany v-ky z berně domovní, aby škod, které by od lidu válečného obyvatelům se staly, na- hraditi mohli. Vz Gl. 373. — V. = co se na stromě vyrazí. Aqu. — V. = výraz, vý- ražek, mouka přední, das Korn-, Ausschlag- mehl. Vz Výražek. Hk., Jg, Tč., Bkř., Šd., Kšá-, Tr. V. císařská, krupařská, pekařská, žitná. Kh. Třeba chlebová, jen když potrvá a na výražku nespoléhej. Č. M. 434. — V. = dláto kladní, široké, na vyrážení zátek |
(ve mlýně). Jg. — V. = fintivá ženská. Us.
na Mor. Tr. Výražkovitý. V. plátno (špatné plátno).
Vz Výražek. Hk. Výražkový = z výražku, von Auszugmehl.
V. mouka, chléb, das Mundmehl-, Kornmehl- brod. Vz Vyražený. Jg., Šd., Vrů. Vyrážlivosť, i, f. = výražnosť, die Aus-
drücklichkeit, Deutlichkeit, Klarheit. L. Vyrážlivý = výražný.
Výražní, ího, m., der Untermüller. Prm.
IV. 271. — V. = výražný.
Výražník, u, m., das Rändeleisen. Šp.
Výražnosť, i, f. = vyrážlivosť.
Výražný, -žní = dobře vyražený, aus-
drücklich, deutlich ausgedrückt o. abge- drückt, deutlich, klar, bestimmt. V. zvuk. Krok. — V. = z výraže, výražkový, von Korn-, Mundmehl. V. chléb, D., žemle. Ros. — V. = na výraz, do zásoby jsoucí, vor- räthig, Uiberschuss-, V-žní sochor. Us. Vý- ražní postel, náčiní, vz Výrazní. U Poličky a j. Zkr. — V. cesta, když se člověk z pravé cesty vyrazí. Marek. — V-žní váha, vz Vý- ražek. — V. pluh s v-žní radlicí. Vyražovaný; -án, a, o. V-né hedvábí. ZN.
Napsané na stěně obrazy chaldejské, v-né barvami. Ez. 23. 14. BO. Vz Vyraževaný. Vyražovati, vz Vyraziti.
Vyrčení, vyřčení, n. = vyřknutí, výrok,
die Aussage, der Spruch, Ausdruck. Pěkné v.; při konečném v. V. Brání v. od svědků, Zeugenaussage. Tr. zák. — V. = nález, roz- kaz, der richterliche Ausspruch, der Befehl. Radní v. D. — Br., Sych. Kteráž by strana takového našeho v. nedržela. List z r. 1449. A oni měšťané nadepsaní vedlé v. těch hadší dali nám 500 hř. 1447. V. páně Pe- trovo nedržel; To v. má se mezi nimi ko- nati do sv. Jiří; Tu mi se nic nestalo podlé v. jich; Pakliby bylo čím hnuto do našich hadčích v., tehdy aby mi tu při propadl. Půh. I. 189., II. 72., 172., 285. Nebáli sú sě královského v. (regis). ZN. — V. = zřeknutí se, der Verzicht, die Verzichtleistung (od: vyříci se něčeho). Prodaje, odevzdávky i v., Aufgaben u. Verzichte. Zř. zem. opav. a rat. 1562. Vz Vyrčený. Vyrčený, vyřčený; -čen, a, o, ausge-
sprochen, ausgedrückt. Vyrčen jest nález. Zříz. — Br., D. — V. list, der Verricht- brief. Zř. zem. opav. a rat. 1562. Dali nám toho list svój v-ný, co bychmy měli uči- niti. Půh. II. 502. Vz Vyrčení. Vyrebrený = ozdobený. Na Slov. Ssk.
Vyrebriť = ozdobiti. Vz Vyrebrený. —
V. = vybiti, abprügeln. Na Slov. Phld. II.
2. 51. (Šd. ). Výrec, rce, m., Weyretz, dvůr u Boro-
tína. PL. Vz Blk. Kfsk. XVIII. 85. Vyřéci, zastr., vz Vyříci.
Výřeč, i, f., die Aussprache, Aussage.
Us. Vrů. Výreček, čka, m., scops zorca (strix
scops), die Zwergohreule. Rk. Vyrečení, n. = vyřčení. Na Slov. Bern.
Vyřečiti, il, ení, wohlreden (nové). Jg.
Vyřečniti, il, ěn, ění; vyřečňovati =
řečně dostati, durchs Reden erhalten. Ros. — se s kým, sich ausplauschen. Us. Tč. |
||
|
|||
Předchozí (1063)  Strana:1064  Další (1065) |