Předchozí (1064)  Strana:1065  Další (1066) |
|
|||
1065
|
|||
|
|||
Výrečnosť, i, f. = výmluvnosť, die Be-
redsamkeit, Aussprache. Má tvrdou v. (ne- obratný jazyk). D. Dobrou v. míti. Us. Má moravskou v. Pal. Děj. III. 1. 26. V. vy- tržení je — mlčení. Tč. exc. Vyřečňovati, vz Vyřečniti.
Výřečný = výmluvný, beredt, beredsam.
D. To dítě je výřečné, má výřečný jazyk (správně povídá). Us. Šd., Tč. Vyřečtovati, vz Vyříci. Na Slov. Bern.
Vyředěti, ějí, ěl, ění = řídkým se státi,
dünn weiden. Vyřediti, il, ěn, ění; vyřeďovati (zastr.
vyřezovati) = řídkým učiniti, dünn machen. — co: vodu. Ms. alch. Vyredykati = vyrejdovati. — co od-
kud: vůz ze dvora. Na mor. Valaš Vz Redykati. — se kam. Stará se v-la na lopatu a tá šmrk! šuchla ju z ohniska do pece. Na Slov. Dbš. Sl. pov. I. 338. Vyřehnouti, vz Vyříhati.
Vyřehotati, hotám a hoci = řehotáním
vy-, přivolati, herauskrächzen, herausquaken. Ros. — co = řehotáním oznámiti, auskräch- zen. Straka to vyřehoce. L. Žáby v-ly špatný čas. Us. Tč. Když žáby ve dne ře- hotajú, déšť vyřehotajú. Na Ostrav. Tč. — si co. Vyřehotala si žába smrť (dořehotala se jí). Jg. — se. Žáby se již v-ly (vykři- čely, auskrächzen). Jg. Vyřehtati; vyřehtávati, erwiehern. —
si, wiehern. Ten kůň si vyřehtává. Ros. — si co, aus-, erwiehern. Vyřehtal si oves. Ros. — se. Ros. — V. = řehtačkou vyhlá- siti, ausschnarren. Us. Vyrejdovati, herauslenken. — co od-
kud: vůz z domu. Ros. Vz Rejdovati. — si co = uhoniti, utržiti sobě něco, sich zu- ziehen. Ros. — se kdy: při musice, sich austanzen. Us. Tč. — se kde. Děti se na náměstí okolo kašny dosť v-ly (vyběhaly). Us. Tč. Vz Vyredikati. Vyrejsovati, vz Vyrýsovati.
Výřek, řku, m. = vyřknutí, vyslovení,
die Aussprache. Zlob. A bez výreku jed- noho slova von do noci vystúpil ze stanu. Na Slov. Phld. III. 1. 40. — V. = vyří- dilka, huba, das Mundwerk. Ona má taký v. Slez. Šd. — V. = výřečnosť, die Aus- sprache. U Opavy. Klš. — V. = výraz, der Ausdruck. Plk. — V. = výpověď, vyrčení, die Aussage, der Ausspruch. V. Cicerona, Aesop. — Kron., Bart., Ráj. Vyřékati = vyříkati. Na Slov. Bern.
Vyřeknouti, vz Vyříci.
Výřel, e, m. = dyně kavon, lubenice,
meloun vodní, cucumis citrullus, die Was- sermelone. Vz Rstp. 618., Čl. 88., S. N. Vyřemenařiti, il, en, ení, als Riemer
erwerben. Vyřemeniti, il, ěn, ění, mit Riemen über-
ziehen. — co: chomout. Us. Tč. Vyřemeslniti = řemeslně učiniti, künst-
lich herstellen; řemeslem vydělati, durchs Handwerk erlangen, gewinnen. Ros. — co. Vyremsati = vyhlodati, ausnagen. — co
kam. Myš v-la díru do chleba. Us. u Kr. Hradce. Kšť. Vyremzati = vybreptati, ausplappern,
ausplauschen. Koll. |
Vyřepiti, il, en, ení; vyřepovati = vy-
másti, ausfitzen; se. Ros. Vyreptati, reptám a repci = reptáním
způsobiti, vybroukati, durchs Murren erlan- gen, sich zuziehen. — si co: šatlavu. Ros. Vyřeřaviti, il, en, ení = vyžářiti, vy-
páliti, ausglühen. Us. Šp. Výřev, u, m. = místo, kde řeka málo
kdy zamrzne, ein fast nie zufrierender Ort im Flusse. Us. Výřevisko, a, n. = výřeviště. V. drží se
po celou zimu. Us. u Rychn. Výřeviště, ě, n. = místo, kde se pramen
vyřinuje, vrchoviště, die Quelle. Us. u Nov. Bydž. a j. Mý. Vyřeviti, il, en, ení, Wärme gewähren
Vz Vyhřáti. Slov. Výřevniště, ě, n. = výřeviště. U Kr.
městce. Psčk. Výřevnosť, i, f., lépe: výhřevnosť. Jg.
Výřevný, lépe: výhřevný.
Vyřevu se, vz Vyrvati.
Výřez, u, m. = vyříznutí, der Ausschnitt,
Schnitt. V. zla. Msn. Or. 33. V. kamene. D. Dubové v-zy. Us. Dch. V sleziny, spleno- tomia. Nz. lk. Vyřezací, Ausschnitt-. V. (výřezná) pilka
k vyřezávání dřevěných ozdůbek, die Laub- säge. Dch. Vyřezák, u, m. = nástroj v papírnách,
das Ausschlageisen Techn. — V. na drn, der Rasenstecher. Čsk. Vyřezanec, nce, m. = kdo vyřezán ze
života matky, der Ausschnittling; 2) kle- štěnec, der Verschnittene. Jg. Vyřezání, n., das Ausschneiden.
Vyřezaný; -án, a, v, ausgeschnitten, ge-
schnitzt. V. rámec, kanec, Us., kozel. V. ce- dule, vz Řezaný. Jakož před časy minulými smlouva se jest a zavřenie stalo mezi stra- nami obojími a cedule toho v-né jsú. Arch. V. 419. (Šd. ). Vz Vyřezati, Vyřezávaný. Vyřezati, řezám a řeži, 3. pl. v-jí a v-ží,
v-ej a vyřež; vyřezávati, vyříznouti, znul a zl, ut, utí; vyřezovati = říznutím dobyti, vyníti, vytíti, heraus-, ausschneiden (nožem), aussägen (pilou); vyklestiti, verschneiden, kastriren; vysekati, aushauen (Erz); vydla- bati, vyryti, vytíti, schneiden, schnitzeln, einschneiden, ausschnitzen; mocí vysvoboditi, herausschneiden, losschneiden, loshauen. Jg. — co, koho: stromy (vyklestiti), V., koně, kance (vyklestiti, vynunvati, vymiškovati), býka, člověka, hřebce, D., Šp., V., obraz, Us., rudu (vysekati), Pam. kut., Šm., rohy Ž. wit. 68. 32. — co odkud (čím). Dítě ze života matky (nožem), V., Dač., I. 50.; jazyk z úst břitvou. Hol. 374.; roh z kopyt, D., něco ze dřeva. Ja. Vyřezal mu sádlo z libového (zbil ho). Us. V-zal mu libru masa z těla. Us. Často se (biskup Jošt) tím chlubil řiekaje: Jižť sem mezi Čechy sekeru uvrhl, kteráž se z nich ne brzo vyřeže. Let. 191. Budú-li naše umučenie jmieti ze dřeva vyřezáno. Pass. (Výb. II. 15. ). Z pecek ná- ušnice vyřezával. Kká. Td. 366. Že nám v-zují jazyky z našich úst a cpají do nich svoje. Koll. 1. 106. — se kam. Ta hedbabná šňúročka veľmi je tenučka, ona sa mi vre- zala do môjho srdiečka Sl. spv. II 48. — 278
|
||
|
|||
Předchozí (1064)  Strana:1065  Další (1066) |