sb157-05 0..8296

1065

Výrečnosť, i, f. = výmluvnosť, die Be-
redsamkeit, Aussprache. Má tvrdou v. (ne-
obratný jazyk). D. Dobrou v. míti. Us. Má
moravskou v. Pal. Děj. III. 1. 26. V. vy-
tržení je — mlčení. Tč. exc.

Vyřečňovati, vz Vyřečniti.

Výřečný = výmluvný, beredt, beredsam.
D. To dítě je výřečné, má výřečný jazyk
(správně povídá). Us. Šd., Tč.

Vyřečtovati, vz Vyříci. Na Slov. Bern.

Vyředěti, ějí, ěl, ění = řídkým se státi,
dünn weiden.

Vyřediti, il, ěn, ění; vyřeďovati (zastr.
vyřezovati) = řídkým učiniti, dünn machen.
— co: vodu. Ms. alch.

Vyredykati = vyrejdovati. — co od-
kud: vůz ze dvora. Na mor. Valaš Vz
Redykati. — se kam. Stará se v-la na
lopatu a tá šmrk! šuchla ju z ohniska do
pece. Na Slov. Dbš. Sl. pov. I. 338.

Vyřehnouti, vz Vyříhati.

Vyřehotati, hotám a hoci = řehotáním
vy-, přivolati, herauskrächzen, herausquaken.
Ros. — co = řehotáním oznámiti, auskräch-
zen. Straka to vyřehoce. L. Žáby v-ly
špatný čas. Us. Tč. Když žáby ve dne ře-
hotajú, déšť vyřehotajú. Na Ostrav. Tč. —
si co. Vyřehotala si žába smrť (dořehotala
se jí). Jg. — se. Žáby se již v-ly (vykři-
čely, auskrächzen). Jg.

Vyřehtati; vyřehtávati, erwiehern. —
si, wiehern. Ten kůň si vyřehtává. Ros. —
si co, aus-, erwiehern. Vyřehtal si oves.
Ros. — se. Ros. — V. = řehtačkou vyhlá-
siti, ausschnarren. Us.

Vyrejdovati, herauslenken. — co od-
kud: vůz z domu. Ros. Vz Rejdovati. —
si co = uhoniti, utržiti sobě něco, sich zu-
ziehen. Ros. — se kdy: při musice, sich
austanzen. Us. Tč. — se kde. Děti se na
náměstí okolo kašny dosť v-ly (vyběhaly).
Us. Tč. Vz Vyredikati.

Vyrejsovati, vz Vyrýsovati.

Výřek, řku, m. = vyřknutí, vyslovení,
die Aussprache. Zlob. A bez výreku jed-
noho slova von do noci vystúpil ze stanu.
Na Slov. Phld. III. 1. 40. — V. = vyří-
dilka, huba, das Mundwerk. Ona má taký
v. Slez. Šd. — V. = výřečnosť, die Aus-
sprache. U Opavy. Klš. — V. = výraz, der
Ausdruck. Plk. — V. = výpověď, vyrčení,
die Aussage, der Ausspruch. V. Cicerona,
Aesop. — Kron., Bart., Ráj.

Vyřékati = vyříkati. Na Slov. Bern.

Vyřeknouti, vz Vyříci.

Výřel, e, m. = dyně kavon, lubenice,
meloun vodní, cucumis citrullus, die Was-
sermelone. Vz Rstp. 618., Čl. 88., S. N.

Vyřemenařiti, il, en, ení, als Riemer
erwerben.

Vyřemeniti, il, ěn, ění, mit Riemen über-
ziehen. — co: chomout. Us. Tč.

Vyřemeslniti = řemeslně učiniti, künst-
lich herstellen; řemeslem vydělati, durchs
Handwerk erlangen, gewinnen. Ros. — co.

Vyremsati = vyhlodati, ausnagen. — co
kam. Myš v-la díru do chleba. Us. u Kr.
Hradce. Kšť.

Vyremzati = vybreptati, ausplappern,
ausplauschen. Koll.

Vyřepiti, il, en, ení; vyřepovati = vy-
másti, ausfitzen; se. Ros.

Vyreptati, reptám a repci = reptáním
způsobiti, vybroukati, durchs Murren erlan-
gen, sich zuziehen. — si co: šatlavu. Ros.

Vyřeřaviti, il, en, ení = vyžářiti, vy-
páliti, ausglühen. Us. Šp.

Výřev, u, m. = místo, kde řeka málo
kdy zamrzne, ein fast nie zufrierender Ort
im Flusse. Us.

Výřevisko, a, n. = výřeviště. V. drží se
po celou zimu. Us. u Rychn.

Výřeviště, ě, n. = místo, kde se pramen
vyřinuje, vrchoviště, die Quelle. Us. u Nov.
Bydž. a j. Mý.

Vyřeviti, il, en, ení, Wärme gewähren
Vz Vyhřáti. Slov.

Výřevniště, ě, n. = výřeviště. U Kr.
městce. Psčk.

Výřevnosť, i, f., lépe: výhřevnosť. Jg.

Výřevný, lépe: výhřevný.

Vyřevu se, vz Vyrvati.

Výřez, u, m. = vyříznutí, der Ausschnitt,
Schnitt. V. zla. Msn. Or. 33. V. kamene. D.
Dubové v-zy. Us. Dch. V sleziny, spleno-
tomia. Nz. lk.

Vyřezací, Ausschnitt-. V. (výřezná) pilka
k vyřezávání dřevěných ozdůbek, die Laub-
säge. Dch.

Vyřezák, u, m. = nástroj v papírnách,
das Ausschlageisen Techn. — V. na drn,
der Rasenstecher. Čsk.

Vyřezanec, nce, m. = kdo vyřezán ze
života matky, der Ausschnittling; 2) kle-
štěnec, der Verschnittene. Jg.

Vyřezání, n., das Ausschneiden.

Vyřezaný; -án, a, v, ausgeschnitten, ge-
schnitzt. V. rámec, kanec, Us., kozel. V. ce-
dule, vz Řezaný. Jakož před časy minulými
smlouva se jest a zavřenie stalo mezi stra-
nami obojími a cedule toho v-né jsú. Arch.
V. 419. (Šd. ). Vz Vyřezati, Vyřezávaný.

Vyřezati, řezám a řeži, 3. pl. v-jí a v-ží,
v-ej a vyřež; vyřezávati, vyříznouti, znul a
zl, ut, utí; vyřezovati = říznutím dobyti,
vyníti, vytíti, heraus-, ausschneiden (nožem),
aussägen (pilou); vyklestiti, verschneiden,
kastriren; vysekati, aushauen (Erz); vydla-
bati, vyryti, vytíti, schneiden, schnitzeln,
einschneiden, ausschnitzen; mocí vysvoboditi,
herausschneiden, losschneiden, loshauen. Jg.
— co, koho: stromy (vyklestiti), V., koně,
kance (vyklestiti, vynunvati, vymiškovati),
býka, člověka, hřebce, D., Šp., V., obraz,
Us., rudu (vysekati), Pam. kut., Šm., rohy
Ž. wit. 68. 32. — co odkud (čím). Dítě
ze života matky (nožem), V., Dač., I. 50.;
jazyk z úst břitvou. Hol. 374.; roh z kopyt,
D., něco ze dřeva. Ja. Vyřezal mu sádlo
z libového (zbil ho). Us. V-zal mu libru
masa z těla. Us. Často se (biskup Jošt) tím
chlubil řiekaje: Jižť sem mezi Čechy sekeru
uvrhl, kteráž se z nich ne brzo vyřeže. Let.
191. Budú-li naše umučenie jmieti ze dřeva
vyřezáno. Pass. (Výb. II. 15. ). Z pecek ná-
ušnice vyřezával. Kká. Td. 366. Že nám
v-zují jazyky z našich úst a cpají do nich
svoje. Koll. 1. 106. — se kam. Ta hedbabná
šňúročka veľmi je tenučka, ona sa mi vre-
zala do môjho srdiečka Sl. spv. II 48. —

278