sb157-05 0..8296

1068

(příhody). V. V. se pod horu. Mand. — jak.
Lehkým skokem z tenat se vyřítil. Msn. Or.
123. — se odkud jak. Řezníci novoměští
z jatek svých se sekyrami na ně se v-li.
Pal. Děj. IV. 1. 166. — se kam kdy jak.
Ve čtvrtém století před Kristem plukové
jejich (Galatů) pod správou Brenna či krále
svého do Pannonie a Illyrika se v-li. Sš.
II. 3.

Výřitkovitý. V-tí, čeleď hmyzu žilno-
křídlého, proctotrupia. Krok. II. 260.

Výřitný, auswerf bar, herauswerflich, Aus-
wurfs-. L.

Výřitý; -it, a, o, ausgewühlt. Bern.

Výřívati, vz Výřiti.

Výřivý, Wirbel-. V. tluk palic na buben,
der Wirbelschlag.

Výřizek, zku, m., der Ausschnitt. Šm.

Vyřízení, n., vyřizování = konání, vy-
konání, das Ausrichten, die Ausrichtung,
Vollbringung, Vollendung, Vollstreckung,
Vollziehung, Ausführung. Dělání a v. ně-
čeho; něco k v. poručiti, přivésti (vyříditi);
po vyřízení této věci. V. Pře rozsudek jak
se vyhlásí, co nejrychleji v. ať se stane.
Kom. Při vyřizování věcí obecných. Solf.
Něco k v. dodati. J. tr. Do v. té které pře.
Exc. Konečné v.; v. věci očekávati; na v.
něčeho čekati. Šp. Odsouzený na nižším
právě odvolá-li se k vyššímu právu, nemá
za toho držán býti, za jakéhož by ho nižší
právo položilo, do v. appellací. Kol. 36. V.
svého dojíti, k v. dojíti. V. pro nestání,
Kontumazerledigung. Nz. Po v. svých věcí
do Budína šel. Vrat. Také jemu se má ode-
slati podlé toho úředníka v. Půh. II. 58. V.
žádosti. Us. — V. = oznámení, die Ausrich-
tung. Us.

Vyřízený; -zen, a, o, ausgerichtet. V.
věc. To jsem měl za v-nou. Omyl. V. otázka,
zmatky. Dch. Tu máš za v-nou (za zprávu).
Brt. S. 88. Jíti někam na v-nou; Byl někde
s v-nou (se zprávou). Us. Šml., Němc.

Vyřízlivosť, i, f., die Geschicklichkeit
im Ausrichten. Jg. — V. = něco k vyří-
zení, pošta, die Post (etwas auszurichten).
Ros.

Vyřízlivý = kdo dobře vyřizuje, ge-
schickt im Ausrichten. V. posel. Us.

Vyříznouti, vz Vyřezati.

Vyříznutí, n., das Herausschneiden. V.
dítěte ze ženy, Čs. lk. I. 206., poštěváčku,
II. 122., vaječníku, I. 32., jazyka, V. 89.,
šankru, X. 363., čivu, neurectomia. Nz. lk.

Vyříznutý; -ut, a, o, ausgeschnitten. V.
list, spitzig ausgerandet. Slb.

Vyřizování, vz Vyřízení.

Vyřizovati, vz Vyříditi.

Výřka, y, f. = výrok. Rk.

Vyřknouti, vz Vyříci.

Vyřknutí, n., der Ausspruch, die Aus-
sage. Rozumný v. každého jistotu zpytuje.
Kom. — Hrdlo propadl vyřknutím sudího.
Sych. V. mezi nimi učinil. Hau. výb. V.
práva. Anth. Jir. I. 3. vyd. 1.

Vyřknutý; -ut, a, o, ausgesagt, ausge-
sprochen. V. sčítání napsati. Šim. 14. —
nad kým. Obecnou vzpouru duchovenstva
potáhl za sebou nález nad Jaromírem vy-
řknutý. Ddk. II. 240.

Vyřnouti, vyřínati = vyříznouti, her-
ausschneiden, kastriren. Ve Slez. a na Mor.
Klš., Tč. — V. = vybiti, durchprügeln. Ib.
Klš., Tč.

Výrob, u, výrobek, bku, m. = vyrobení,
das Ausarbeiten, die Ausarbeitung, Verfer-
tigung; co se vyrobilo, tovar, das Produkt,
Erzeugniss, Fabrikat. V. lesní. Hutní vý-
robkové z Joachymovských dolů. Mus. Du-
ševní v., lépe: plod. Brs. 262. Umělý či
umělecký v-ek, Kunstprodukt. Nz. Mlýnské
v-bky, Mahlprodukte, medové v-bky u per-
nikáře, mléčné v-ky; umělé v-ky z vlasů,
künstliche Haararbeiten; v-ky z pryskyřice,
Harz-. Dch. Hlavní v-bek, Haupterzeugniss,
Hauptfabrikat; první, hotový, čištěný v-ek,
cukrový (Zuckerprodukt), zadní (Nachpro-
dukt), nádherný (přepychu, Luxusfabrikat),
kožišnický (Pelzgerberei-), vydělaný, do-
mácí, cizozemský, vedlejší, proměněný (Um-
änderungs-), obměnný (Umsetzungs-), kože-
lužský (Gerber-), živnostnický (Gewerbe-),
jadrný, odpadkový (odpadky, Abfallpro-
dukte), přední (Vorprodukt), průmyslový,
Industrie-; v. shuštění (schlazení, Konden-
sationsprodukt), v. rychlého vydělání, die
Produkte der Schnellgerberei; v. průmyslu,
Industrieerzeugniss. Šp. V. polní. Lpř. Děj.
I. 32. V-ky hned na místě prodati. Ddk. IV.
182. — V. = výdělek, der erworbene Ver-
dienst. Na Slov. a na Ostrav. Tč. Hříšný
výrobek nikomu neprospěje. Bern. Lež
odiďme do druhého mesta na v-ky. Mt. S.
I. 58.

Výroba, y, f. = produkce, die Produk-
tion, Erzeugung, Fabrikation, Gewinnung.
V. přírodnin v Čechách, vz S. N. II. 315.
a v S. N. článek: Výroba. V. umělecká,
Kunstproduktion. Nz. V. cukrovin zavaře-
ných, umělých květin, Kunstblumenerzeu-
gung, plynu; přílišná v., Hyperproduktion,
Uiberproduktion. Dch. V. civilní, Civil-,
hodin, Uhren-, syrobu, Syrup-, cukru (cu-
krovarnictví, Zucker-), cukranu (Sacharat-),
malá, Klein-, veliká (velkovýroba, Gross-
fab. ), usní, Leder-, nadbytečná (nadvýroba,
Uiber-, Hyperproduktion), bubnů, Pauken-,
klihu, Leim-, safiánu, Saffian-, mýdla, Sei-
fen-, podešvic, Sohlenleder-, melisu, Melis-,
cukru řepového, Rübenzucker-, kůry, Rin-
den-, roční, Jahres-, holének, Schäfte-, ře-
menů, Riemen-, pergamenu, Pergament-;
odvětví v-by, der Produktionszweig, hod-
nota v-by, der Produktionswerth, poměry
v-by, Produktionsverhältnisse; zbytky v-by
(po výrobě, Fabrikationsrückstände); daň
z výroby, -steuer. Šp. V. kandysu, Kandis-,
šťávy řepové, Rübensaft-, konic, Rossleder-;
úředník při v-bě, Betriebsbeamte, m., děl-
ník při v-bě, Betriebsarbeiter, m., ředitel
v-by (technický), der Betriebsdirektor. Šp.
Rozsáhlá v. něčeho. Kmk. V. hospodářská.
V. živočišná. NA. IV. 93.

Vyróbaniny, jm. polí u Týna na Mor.
Pk.

Výrobce, e, m. = hotovitel, vyrábitel, der
Erzeuger, Producent, Fabrikant. Nz. V.
plynu (plynař), surovin, Rohproducent. Šp.
Nepřízeň státníků a v-ců tamějšího veřej-
ného mínění. Hdk. (Osv. 1880. 4. ).