sb157-05 0..8296

1069

Vyrobčík, a, m., osob. jm. Slez. Šd.

Výrobek, bku, m., vz Výrob.

Vyrobení, n, die Erzeugung. Vz Vy-
robiti.

Vyrobený; -en, a, o, erzeugt. Vz Vy-
robiti.

Vyrobisko, a, n., v horn. vyrubané pole,
stařiny. Hř.

Výrobiště, ě, n. = místo zhotovení ně-
čeho, die Erzeugungsstätte, der Erzeugungs-
ort. Šp.

Vyrobitel, e, m. = výrobce.
Vyrobitelna, y, f., die Erzeugungsstätte.
Up. trest. zák. 147.

Vyrobitelný = výrobný.

Vyrobiti, il, en, ení; vyráběti, ějí, ěj, ěl,
ěn, ění; vyrobívati = vydělati, dělati, hoto-
viti, verfertigen, ver-, ausarbeiten, gerben,
produziren, erzeugen, fabriciren (von Kunst-
erzeugnissen). Nz. — abs. Kdo robí, vy-
robí (vydělá). Slez. Šd. Ten dnes vyrábí,
der macht Spektakel! U Místka. Šd. Vz
Vyrobjati. — co: pole, cukr, role, kože;
peníze (vyzískati, verdienen). Bern. — co
z čeho: z nějaké látky. Techn. — co jak:
vlastníma rukama. Us. Tč. — co komu
kde. Vyrobte mu troška kožku na chrbte
(hřbetě) = vybijte mu. Lipa I. 124. — Pozn.
V. (od robiti = dělati, erzeugen) může
vztahovati se jen ke hmotným věcem řeme-
slně nebo průmyslně udělaným, nikoli ku
plodům zemským. Výrobek, das Industrie-,
Gewerbeprodukt; plod, plodina, das Natur-
produkt. Vz Brs. 2. vyd. 262., Výrobek.

Vrobjati = vyráběti, Dummheiten trei-
ben, Spektakel machen. Děti, když jsou
samy, strašně vyrobjajú. Na Ostrav. Tč.
Vz Vyrobiti.

Výrobna, y, f., das Erzeugungslokale,
die Werkstätte. Dch.

Výrobné, ého, n. = výrobní náklady,
Betriebskosten. Šp.

Výrobní, -ný, Erzeugungs-, Fabriks-,
Betriebs-, Fabrikations-, Produktiv-, Er-
werbe V. místo, spolek, Us., summa, cena.
Nz., Šp. V. doba, die Kampagne zum B.
in der Zuckerfabrikation, Dch., potřeby,
Fabrikationserfordernisse, trouba, Betriebs-
röhre, f., náklad, Produktionskosten, spol-
čování, die Produktivassotiation, společen-
stvo, die Produktivgenossenschaft, Erwerb-,
síla, die Produktivkraft. Šp. V. spolek (jed-
nota), der Erwerbverein. Ženský v. spolek
český, böhm. Frauenerwerbverein (založený
r. 1871. ). Mus. 1880. 276.

Výrobník, a, m. = výrobce. Šp.

Výrobnosť, i, f., die Produktionsfähig-
keit, -kraft, produktive Kraft. Šp., Dch.

Výrobný, vz Výrobní.

Výrobotka, y, f. V. důlní, der Gruben-
bau. Hř., Bc.

Vyrobotovati, erwerben, erarbeiten. —
co. Každý vesel byl z toho, což jest v-val.
BO. — si co kde: u koho. Ros.

Výrobověda, y, f., die Erwerbskunde.
V. živočišná. NA. IV. 96., 93.

Výročina, y, f. = odpověď bohů skrze
výročnici, oraculum, der Orakelspruch, das
Orakel. Č. Pan. jez. 100.

Vyročiti, il, en, ení = výrok učiniti,
einen Orakelspruch thun, aussprechen, einen
Ausspruch thun. L.

Výročitý = výroční, Jahres-, alljährig.
Na Slov. a Mor. Jg. Děvy zpívají nápěvem
v-tým a jakoby posvátným takto helekajíce.
Sš. P. 171.

Výročky, ův, pl., m. = knížka výroční
písně obsahující, kancionálek, ein Jahrbuch
Gesänge für das ganze Jahr enthaltend.

Výročně, alljährig. Komora knížecí při
vyloučení dioecese olomúcké z obvodu církve
pražské zavázala se odváděti v. biskupům
pražským 200 hř. stř. Ddk. II. 227.

Výroční = co rok se vracející, Jahr-,
jährlich. V. slavnosť (řím. a řec. Vz Vlšk.
374. ), Kom., D., svátkové stálí a nestálí,
V., trh, Reš., částka, účet, památka. Šp. Vz
Roční. V. důchod, lhůta, cena (Jahreswerth,
-preis), summa daně, služné, počet, den,
plat, trh, J. tr., zpráva, pořádnosť. Šp., Mus.
1880. 383. V. svátek, poplatek, teplota, po-
božnosť. Ddk. III. 320., IV. 167., 327., V.
303. K slavnosti v. do Jerusalema šel. BR.
II 14. b.

Výročnice, e, f. = místo výrokův, od-
povědnice, das Orakel. L. — V. = výroční
památka, anniversarium. Llk. Dnes je v.
jeho smrti. Šd.

Výročný = od výroku, Orakel-, Schick-
sal-. V. heslo. Č. Pan. jez. 79.

Výrod, u, m. = plod. Dch.

Výrodek, dku, m. = odrodek, ein Ab-
geartetes. Nz. — V., dka, m. = odrodilec,
der Ausgeartete, Abgeartete, Ungerathene.
Měst. bož. Chléb není bez otruby a rod bez
výrodka. Č. M. 403. Ač nechtějí-li v-kové
býti. Sš.

Vyrodění, n. = odrodění, das Ab-, Ent-,
Ausarten. Nz.

Vyroděný; -ěn, a, o = kdo se vyrodil,
geboren. Ona už je v-ná. Us. Šd. Vz Vy-
rozený.

Vyrodilosť, i, f. = jakosť vyrodilého,
odrodilosť, zvrhlosť, převrhlosť, die Ausar-
tung. Šm. I. 215. Vz Výrodství.

Vyrodilý = odrodilý, ausgeartet, abge-
artet, ungerathen. Vz Výrodný. D. — V. =
který přestal roditi, unfruchtbar geworden.
L.

Vyroditi, il, zen, ení (zastr. vyrázeti); vy-
rozovati; vyrodívati = poroditi, erzeugen,
gebähren. Mus. II. a. 4. — co. Mysl lidská
bludy vyrodila. Sš. 1. 29. Hned zas naděj
sladkých snův vyrodí. Kyt. 1876. 16. —
se = odroditi se, zvrci se, ausarten, abrathen,
nicht gerathen. Vyrodil se (není jako ostatní
z toho rodu). Kb. — se v co. Citroník
limoun v mnoho odrůd se vyrodil. Rost —
se = pocházeti, enasci. Reš. — V. = plod-
nosti pozbyti, přestati roditi, unfruchtbar
werden. Ona se už vyrodila. Us. Šd. —
se kde. Jenom v původci hříchu a v arci-
vrahu ďáblu se v. mohlo. Sš. J. 213. — se
k čemu. Tak příroda vyrodí se k lepšímu
stavu. Sš. I. 91.

Výrodný = převrhlý, ab, ausgeartet. Vz
Vyrodilý. L.

Výrodství, n. = převrhelství, die Ent-,
Ausartung. Vz Vyrodilosť. Sš. J. 21.