Předchozí (1071)  Strana:1072  Další (1073) |
|
|||
1072
|
|||
|
|||
nebudou mít dobře až do výrostu. Us. Šd.
Ryby n. rybník na výrost, der Streckteich. Us. Plod ryb na v. výmětky aneb kapry třicími na hrdlo se nasadí. V. — V. = vy- rostlina, der Auswuchs. Šp. Vymýtíme vý- rosty a mlází. Hdk. Lum. V. 259. Výrosta, y, m., os. jm. Šd.
Vyrostající, auswachsend. V. ušty kali-
chové a p. Rst. 519 Vyrostati, vz Vyrůsti.
Výrostek, stku, m. = co vyrostlo, der
An-, Auswuchs. Kom. Vz Kk. 23. V. u zem- čat. Us. V., der Ausläufer, výstřelek dlouhý niťovitý nad samou zemí vyniklý a po ní se plazící. Rst. 66., 519. V. kostní. Vz S. N. Z jádra vycházejí švihlé v-ky. Us. Tč. — V., apophysis, der Knochenfortsatz. Nz. — V. = stromek, der Schössüng D. — V, stka, m. = mládenec povyrostlý, výstřelek, ein junger Mensch, der Aufschössling. Ros., Troj. Kázeň výrostku svědci. Sš. 11. 42. Vyrostený; -en, a, o = vyrostlý, aufge-
wachsen. Mor. — kde.. Růžičko červená, na vysokém keři v-ná. Čes. mor. ps. 134. Vyrostiti, il, štěn, ění (zastr. vyráštěti),
vyrošťovati = činiti, aby něco vyrostlo, auf- wachsen machen o. lassen. — co. Athena olivu v-la. Us. Vlšk. — co odkud: z hor bylinu. Br. — co čím: ránu máslem v. a sceliti. Sal. —co komu (kdy): koni jádro. Db. Ve dvou nedělích koni roh v-stíš. Rkp. Kd. Výrostkovitý, ausläuferartig. V. lodyha
(na způsob výrostku na zemi se kladoucí a kořenatějící, jak to mnohé mechy dělají). Rst. 519. Výrostkový. V. kůže, die Schmalhaut,
das Schmalleder. Techn. Vyrostlina, y, f. = něco vyrostlého, das
Gewächs, der Auswuchs. V. olova. Háj. V. na těle (boule, vole, naběhlina, nádor, die Geschwulst, tumor), Byl., masitá, sarcoma, das Fleischgewächs, Ja., na hubě, cheilo- phyma, das Lippengewächs, na oku, hyper- sarcosis oculi, das Augengewächs; v. mater- níku, excrescentia uteri, der Mutterauswuchs, kloubní, osteophyma articulare, Gelenkaus- wuchs atd. Ja. V. na předkožce. Čs. lk. VIII. 132. Ryba měla v-ny svrchu. Dač. I. 316. Vyrostlosť, i, f., die Aufgewachsenheit.
Vyrostlý, erwachsen, aufgewachsen, gross-
gewachsen. V. pacholek, strom. Ros. V-stlí slovou mládenci. Kom. V. len se pleje. Sych. Vyrostlé panny se těžce uchrání. Slez. Tč. Drevo v hore když v-ste, ťažko ohybovať, tak též ťažko vyrostlé ďétky vyučovať. Na Slov. Tč. — V. = čemu kdo odrostl, ent- wachsen. Vešla-li clo světnice bosa v krátké v-lé kytlici. Sá. — z čeho: ze země, Háj.; z dětinství, z metly v. (odrostlý). V. Vý- střelek z pařezu v-lý. BR. II. 11. b. Údy mnohé, hlavu jednu mějte, v-lou však z těla vašeho. Koll. I. 101. — V. = nedobře rostlý, stočený, verwachsen, schief gewachsen. D. Vyrostnúti = vyrůsti. Na Slov. Bern.
Vyrustnutí, n., der Aufwuchs. Na Slov.
Bern. Vyrostnutý; -ut, a, o = vyrostlý. Na
Slov. Bern. |
Výrostný, vz Pohledný. V. muž. Sá.
Vyrostu, vz Vyrůsti.
Vyrošťovati, vz Vyrostiti.
Vyrotiti, im, il, cen, ení = vytrhnouti,
vypleniti, vyhubiti, ausraufen, ausjäten, aus- rotten, ausieissen. V. Vyroubání, n. = roubení. Pokudž v.
bylo, s pilností měl zapěchovati, aby voda nemohla podbíjeti. Břez. 163. Vyroubati, vz Vyroubiti.
Vyroubení, n., die Zimnierung, vz Vy-
roubiti. V. chodníků a štol, šachet. Vz KP. III. 78., 75., NA. IV. 135. V krokevní. NA.
IV. 135., 138.
Vyroubený; -en, a, o, vz Vyroubiti. V.
šachta ležatá. Vz KP. III. 77. V. šachta vý- lezná, výhonná a vodní. Vz KP. III. 76. Vyroubiti, rub, roubil, en, ení; vyrou-
bati, vyrubati, vyrubnouti, bl, ut, utí; vyru- bovati = vyseknouti, aushauen; roubaje uči- niti, zimmern, hauend verfertigen, aushauen, verzimmern; roubení vypáčiti, vyníti, das Zimmerwerk ausreissen. Jg. Vz Vyrubati. — abs. Cožkoli do řeky visí, buď vrby neb jakéžkoli dříví neb proutí, to aby vyrou- báno a vyvrženo bylo. Arch. IV. 209. — co: dvéře (vysekati), Háj., důl, štolu, šachtu, náhon, strouhu (dřívím opažiti, aby se ne- svalila, auszimmern). Vys., Hř. — co z čeho: chlév ze dřeva. — jak. Něco z kořen v. Zák. sv. Ben. — co čím kde: v lese dříví sekerou v. Žalm. Co péro napsalo, nevy- rubeš sekerou. Rus. Šd. Vyrouti, vyroji, ul, ut, utí, vytrhati, vy-
rvati, ausreissen, ausraufen. — co (komu). V. někomu vlasy. Lib. ant. Svině vyrvala
(= vyrula) zem. Us. na Plaště. Prk. Př. 14. Vyroutiti, il, cen, ení = vyřítiti, her-
ausreissen. Us. Výrov, a, m, něm. Weirow, ves u Klatov,
něm. Weyrow, samota u Přelouče; něm. Weyrowa, ves u Horšova týna. PL. Cf. Tk. I. 402., III. 71., S. N., Blk. Kfsk. 330, 366., 589., Arch. II. 450. Výrovati nač = jako výr hleděti, zevlo-
vati, gaffen, glotzen. Hk. Co zas v-ješ? Us. A ty, Janku, nevejruj, jen si dudky našte- muj. Kol. ván. 42. Výrovka, výrovna, y, f. = bouda ptáč-
níka, u které výr uvázán bývá, die Krähen- hütte. Us. Výrovna, y, f., vz Výrovka.
Vyrovnací, Abfindungs-. V. list (sjedná-
vací). J. tr. V. srážka (na vyrovnání), De- cort, Decurt. Šp. Vyrovnač, e, m. = vyrovnatel, das Stoss-
eisen. V. mosazný. Šp. Vyrovnačka, y, f., der Ausrichtspaten
(für Pulversäcke). Čsk. Vyrovnalosť, i, f., ebene Beschaffenheit.
Vyrovnalý = rovným učiněný, geebnet,
ausgeglichen. V. Vyrovnaná, vz Vyrovnaný.
Vyrovnání, n, das Ebnen, der Ausgleich,
die Kompensation, Ausgleichung, Saldirung. V-ní dluhu dluhem, die Kompensation; pro v., pro saldo, per saldo. J. tr. V. zůstatku, der Saldoausgleich. Nz. V. váhy, die Ge- wichtsausgleichung, úhrnkové (úhrnkem), die |
||
|
|||
Předchozí (1071)  Strana:1072  Další (1073) |