sb157-05 0..8296

1072

nebudou mít dobře až do výrostu. Us. Šd.
Ryby n. rybník na výrost, der Streckteich.
Us. Plod ryb na v. výmětky aneb kapry
třicími na hrdlo se nasadí. V. — V. = vy-
rostlina, der Auswuchs. Šp. Vymýtíme vý-
rosty a mlází. Hdk. Lum. V. 259.

Výrosta, y, m., os. jm. Šd.

Vyrostající, auswachsend. V. ušty kali-
chové a p. Rst. 519

Vyrostati, vz Vyrůsti.

Výrostek, stku, m. = co vyrostlo, der
An-, Auswuchs. Kom. Vz Kk. 23. V. u zem-
čat. Us. V., der Ausläufer, výstřelek dlouhý
niťovitý nad samou zemí vyniklý a po ní
se plazící. Rst. 66., 519. V. kostní. Vz S. N.
Z jádra vycházejí švihlé v-ky. Us. Tč. —
V., apophysis, der Knochenfortsatz. Nz. —
V. = stromek, der Schössüng D. — V,
stka, m. = mládenec povyrostlý, výstřelek,
ein junger Mensch, der Aufschössling. Ros.,
Troj. Kázeň výrostku svědci. Sš. 11. 42.

Vyrostený; -en, a, o = vyrostlý, aufge-
wachsen. Mor. — kde.. Růžičko červená, na
vysokém keři v-ná. Čes. mor. ps. 134.

Vyrostiti, il, štěn, ění (zastr. vyráštěti),
vyrošťovati = činiti, aby něco vyrostlo, auf-
wachsen machen o. lassen. — co. Athena
olivu v-la. Us. Vlšk. — co odkud: z hor
bylinu. Br. — co čím: ránu máslem v. a
sceliti. Sal. —co komu (kdy): koni jádro.
Db. Ve dvou nedělích koni roh v-stíš. Rkp.
Kd.

Výrostkovitý, ausläuferartig. V. lodyha
(na způsob výrostku na zemi se kladoucí a
kořenatějící, jak to mnohé mechy dělají).
Rst. 519.

Výrostkový. V. kůže, die Schmalhaut,
das Schmalleder. Techn.

Vyrostlina, y, f. = něco vyrostlého, das
Gewächs, der Auswuchs. V. olova. Háj. V.
na těle (boule, vole, naběhlina, nádor, die
Geschwulst, tumor), Byl., masitá, sarcoma,
das Fleischgewächs, Ja., na hubě, cheilo-
phyma, das Lippengewächs, na oku, hyper-
sarcosis oculi, das Augengewächs; v. mater-
níku, excrescentia uteri, der Mutterauswuchs,
kloubní, osteophyma articulare, Gelenkaus-
wuchs atd. Ja. V. na předkožce. Čs. lk.
VIII. 132. Ryba měla v-ny svrchu. Dač. I.
316.

Vyrostlosť, i, f., die Aufgewachsenheit.

Vyrostlý, erwachsen, aufgewachsen, gross-
gewachsen. V. pacholek, strom. Ros. V-stlí
slovou mládenci. Kom. V. len se pleje. Sych.
Vyrostlé panny se těžce uchrání. Slez. Tč.
Drevo v hore když v-ste, ťažko ohybovať,
tak též ťažko vyrostlé ďétky vyučovať. Na
Slov. Tč. — V. = čemu kdo odrostl, ent-
wachsen. Vešla-li clo světnice bosa v krátké
v-lé kytlici. Sá. — z čeho: ze země, Háj.;
z dětinství, z metly v. (odrostlý). V. Vý-
střelek z pařezu v-lý. BR. II. 11. b. Údy
mnohé, hlavu jednu mějte, v-lou však z těla
vašeho. Koll. I. 101. — V. = nedobře rostlý,
stočený, verwachsen, schief gewachsen. D.

Vyrostnúti = vyrůsti. Na Slov. Bern.

Vyrustnutí, n., der Aufwuchs. Na Slov.
Bern.

Vyrostnutý; -ut, a, o = vyrostlý. Na
Slov. Bern.

Výrostný, vz Pohledný. V. muž. Sá.

Vyrostu, vz Vyrůsti.

Vyrošťovati, vz Vyrostiti.

Vyrotiti, im, il, cen, ení = vytrhnouti,
vypleniti, vyhubiti, ausraufen, ausjäten, aus-
rotten, ausieissen. V.

Vyroubání, n. = roubení. Pokudž v.
bylo, s pilností měl zapěchovati, aby voda
nemohla podbíjeti. Břez. 163.

Vyroubati, vz Vyroubiti.

Vyroubení, n., die Zimnierung, vz Vy-
roubiti. V. chodníků a štol, šachet. Vz KP.

III. 78., 75., NA. IV. 135. V krokevní. NA.

IV. 135., 138.

Vyroubený; -en, a, o, vz Vyroubiti. V.
šachta ležatá. Vz KP. III. 77. V. šachta vý-
lezná, výhonná a vodní. Vz KP. III. 76.

Vyroubiti, rub, roubil, en, ení; vyrou-
bati, vyrubati, vyrubnouti, bl, ut, utí; vyru-
bovati = vyseknouti, aushauen; roubaje uči-
niti, zimmern, hauend verfertigen, aushauen,
verzimmern; roubení vypáčiti, vyníti, das
Zimmerwerk ausreissen. Jg. Vz Vyrubati.
— abs. Cožkoli do řeky visí, buď vrby neb
jakéžkoli dříví neb proutí, to aby vyrou-
báno a vyvrženo bylo. Arch. IV. 209. — co:
dvéře (vysekati), Háj., důl, štolu, šachtu,
náhon, strouhu (dřívím opažiti, aby se ne-
svalila, auszimmern). Vys., Hř. — co z čeho:
chlév ze dřeva. — jak. Něco z kořen v.
Zák. sv. Ben. — co čím kde: v lese dříví
sekerou v. Žalm. Co péro napsalo, nevy-
rubeš sekerou. Rus. Šd.

Vyrouti, vyroji, ul, ut, utí, vytrhati, vy-
rvati, ausreissen, ausraufen. — co (komu).

V. někomu vlasy. Lib. ant. Svině vyrvala
(= vyrula) zem. Us. na Plaště. Prk. Př. 14.

Vyroutiti, il, cen, ení = vyřítiti, her-
ausreissen. Us.

Výrov, a, m, něm. Weirow, ves u Klatov,
něm. Weyrow, samota u Přelouče; něm.
Weyrowa, ves u Horšova týna. PL. Cf. Tk.
I. 402., III. 71., S. N., Blk. Kfsk. 330, 366.,
589., Arch. II. 450.

Výrovati nač = jako výr hleděti, zevlo-
vati, gaffen, glotzen. Hk. Co zas v-ješ? Us.
A ty, Janku, nevejruj, jen si dudky našte-
muj. Kol. ván. 42.

Výrovka, výrovna, y, f. = bouda ptáč-
níka, u které výr uvázán bývá, die Krähen-
hütte. Us.

Výrovna, y, f., vz Výrovka.

Vyrovnací, Abfindungs-. V. list (sjedná-
vací). J. tr. V. srážka (na vyrovnání), De-
cort, Decurt. Šp.

Vyrovnač, e, m. = vyrovnatel, das Stoss-
eisen. V. mosazný. Šp.

Vyrovnačka, y, f., der Ausrichtspaten
(für Pulversäcke). Čsk.

Vyrovnalosť, i, f., ebene Beschaffenheit.

Vyrovnalý = rovným učiněný, geebnet,
ausgeglichen. V.

Vyrovnaná, vz Vyrovnaný.

Vyrovnání, n, das Ebnen, der Ausgleich,
die Kompensation, Ausgleichung, Saldirung.
V-ní dluhu dluhem, die Kompensation; pro
v., pro saldo, per saldo. J. tr. V. zůstatku,
der Saldoausgleich. Nz. V. váhy, die Ge-
wichtsausgleichung, úhrnkové (úhrnkem), die



	1072

	nebudou mít dobře až do výrostu. Us. Šd. Ryby n. rybník na výrost, der Streckteich. Us. Plod ryb na v. výmětky aneb kapry třicími na hrdlo se nasadí. V. — V. = vy- rostlina, der Auswuchs. Šp. Vymýtíme vý- rosty a mlází. Hdk. Lum. V. 259. Výrosta, y, m., os. jm. Šd. Vyrostající, auswachsend. V. ušty kali- chové a p. Rst. 519 Vyrostati, vz Vyrůsti. Výrostek, stku, m. = co vyrostlo, der An-, Auswuchs. Kom. Vz Kk. 23. V. u zem- čat. Us. V., der Ausläufer, výstřelek dlouhý niťovitý nad samou zemí vyniklý a po ní se plazící. Rst. 66., 519. V. kostní. Vz S. N. Z jádra vycházejí švihlé v-ky. Us. Tč. — V., apophysis, der Knochenfortsatz. Nz. — V. = stromek, der Schössüng D. — V, stka, m. = mládenec povyrostlý, výstřelek, ein junger Mensch, der Aufschössling. Ros., Troj. Kázeň výrostku svědci. Sš. 11. 42. Vyrostený; -en, a, o = vyrostlý, aufge- wachsen. Mor. — kde.. Růžičko červená, na vysokém keři v-ná. Čes. mor. ps. 134. Vyrostiti, il, štěn, ění (zastr. vyráštěti), vyrošťovati = činiti, aby něco vyrostlo, auf- wachsen machen o. lassen. — co. Athena olivu v-la. Us. Vlšk. — co odkud: z hor bylinu. Br. — co čím: ránu máslem v. a sceliti. Sal. —co komu (kdy): koni jádro. Db. Ve dvou nedělích koni roh v-stíš. Rkp. Kd. Výrostkovitý, ausläuferartig. V. lodyha (na způsob výrostku na zemi se kladoucí a kořenatějící, jak to mnohé mechy dělají). Rst. 519. Výrostkový. V. kůže, die Schmalhaut, das Schmalleder. Techn. Vyrostlina, y, f. = něco vyrostlého, das Gewächs, der Auswuchs. V. olova. Háj. V. na těle (boule, vole, naběhlina, nádor, die Geschwulst, tumor), Byl., masitá, sarcoma, das Fleischgewächs, Ja., na hubě, cheilo- phyma, das Lippengewächs, na oku, hyper- sarcosis oculi, das Augengewächs; v. mater- níku, excrescentia uteri, der Mutterauswuchs, kloubní, osteophyma articulare, Gelenkaus- wuchs atd. Ja. V. na předkožce. Čs. lk. VIII. 132. Ryba měla v-ny svrchu. Dač. I. 316. Vyrostlosť, i, f., die Aufgewachsenheit. Vyrostlý, erwachsen, aufgewachsen, gross- gewachsen. V. pacholek, strom. Ros. V-stlí slovou mládenci. Kom. V. len se pleje. Sych. Vyrostlé panny se těžce uchrání. Slez. Tč. Drevo v hore když v-ste, ťažko ohybovať, tak též ťažko vyrostlé ďétky vyučovať. Na Slov. Tč. — V. = čemu kdo odrostl, ent- wachsen. Vešla-li clo světnice bosa v krátké v-lé kytlici. Sá. — z čeho: ze země, Háj.; z dětinství, z metly v. (odrostlý). V. Vý- střelek z pařezu v-lý. BR. II. 11. b. Údy mnohé, hlavu jednu mějte, v-lou však z těla vašeho. Koll. I. 101. — V. = nedobře rostlý, stočený, verwachsen, schief gewachsen. D. Vyrostnúti = vyrůsti. Na Slov. Bern. Vyrustnutí, n., der Aufwuchs. Na Slov. Bern. Vyrostnutý; -ut, a, o = vyrostlý. Na Slov. Bern.	Výrostný, vz Pohledný. V. muž. Sá. Vyrostu, vz Vyrůsti. Vyrošťovati, vz Vyrostiti. Vyrotiti, im, il, cen, ení = vytrhnouti, vypleniti, vyhubiti, ausraufen, ausjäten, aus- rotten, ausieissen. V. Vyroubání, n. = roubení. Pokudž v. bylo, s pilností měl zapěchovati, aby voda nemohla podbíjeti. Břez. 163. Vyroubati, vz Vyroubiti. Vyroubení, n., die Zimnierung, vz Vy- roubiti. V. chodníků a štol, šachet. Vz KP. III. 78., 75., NA. IV. 135. V krokevní. NA. IV. 135., 138. Vyroubený; -en, a, o, vz Vyroubiti. V. šachta ležatá. Vz KP. III. 77. V. šachta vý- lezná, výhonná a vodní. Vz KP. III. 76. Vyroubiti, rub, roubil, en, ení; vyrou- bati, vyrubati, vyrubnouti, bl, ut, utí; vyru- bovati = vyseknouti, aushauen; roubaje uči- niti, zimmern, hauend verfertigen, aushauen, verzimmern; roubení vypáčiti, vyníti, das Zimmerwerk ausreissen. Jg. Vz Vyrubati. — abs. Cožkoli do řeky visí, buď vrby neb jakéžkoli dříví neb proutí, to aby vyrou- báno a vyvrženo bylo. Arch. IV. 209. — co: dvéře (vysekati), Háj., důl, štolu, šachtu, náhon, strouhu (dřívím opažiti, aby se ne- svalila, auszimmern). Vys., Hř. — co z čeho: chlév ze dřeva. — jak. Něco z kořen v. Zák. sv. Ben. — co čím kde: v lese dříví sekerou v. Žalm. Co péro napsalo, nevy- rubeš sekerou. Rus. Šd. Vyrouti, vyroji, ul, ut, utí, vytrhati, vy- rvati, ausreissen, ausraufen. — co (komu). V. někomu vlasy. Lib. ant. Svině vyrvala (= vyrula) zem. Us. na Plaště. Prk. Př. 14. Vyroutiti, il, cen, ení = vyřítiti, her- ausreissen. Us. Výrov, a, m, něm. Weirow, ves u Klatov, něm. Weyrow, samota u Přelouče; něm. Weyrowa, ves u Horšova týna. PL. Cf. Tk. I. 402., III. 71., S. N., Blk. Kfsk. 330, 366., 589., Arch. II. 450. Výrovati nač = jako výr hleděti, zevlo- vati, gaffen, glotzen. Hk. Co zas v-ješ? Us. A ty, Janku, nevejruj, jen si dudky našte- muj. Kol. ván. 42. Výrovka, výrovna, y, f. = bouda ptáč- níka, u které výr uvázán bývá, die Krähen- hütte. Us. Výrovna, y, f., vz Výrovka. Vyrovnací, Abfindungs-. V. list (sjedná- vací). J. tr. V. srážka (na vyrovnání), De- cort, Decurt. Šp. Vyrovnač, e, m. = vyrovnatel, das Stoss- eisen. V. mosazný. Šp. Vyrovnačka, y, f., der Ausrichtspaten (für Pulversäcke). Čsk. Vyrovnalosť, i, f., ebene Beschaffenheit. Vyrovnalý = rovným učiněný, geebnet, ausgeglichen. V. Vyrovnaná, vz Vyrovnaný. Vyrovnání, n, das Ebnen, der Ausgleich, die Kompensation, Ausgleichung, Saldirung. V-ní dluhu dluhem, die Kompensation; pro v., pro saldo, per saldo. J. tr. V. zůstatku, der Saldoausgleich. Nz. V. váhy, die Ge- wichtsausgleichung, úhrnkové (úhrnkem), die