sb157-05 0..8296

1073

Pauschalausgleichung; v. odměn, der Prä-
mienausgleich; v. pojistného; v. úroků, der
Zinsenausgleich; v. účtů, die Saldirung; v.
pokladničné, die Kassaabgleichung; v. va-
luty, die Valutausgleichung; v. hodnoty,
die Valutaherstellung. Šp. Dokonané v-nání,
perfekter Ausgleich; v. pohledávky, Eb-
nung des Guthabens. Dch. Leč v. to ne-
rovno jest a násilno a tudy přívrženců málo
má. Sš. Sk. 64. K naléhání císaře učinili v.
mezi knížetem a jeho bratrancem Spyti-
hněvem; Místo přátelského v. roztržka ještě
více zvětšena; O tomto v. pozemků vystavil
biskup Jindřich 1184. zvláštní listinu. Ddk.
III. 206., 222., IV. 143. (Tč. ).

Vyrovnaný; -án, a, o, geebnet, ausge-
glichen. V. chlupy, Har., rouno, ausgeglichen;
ovce (plnozubá, v 6. roce, když má osm
zubův, ein Sechsschaufler, zusetziges Schaf,
Šp. ), Us., místo, geebnet. V. Placení na vy-
rovnanou, die Saldozahlung. J. tr. V. kůže,
ausgestossene Felle. Šp. V. teplota. ZČ. III.
41. — z čeho. Pyramida z dělových kulí
v-ná. Šim. 169.

Vyrovnatel, e, m, der Ausgleicher, Kom-
pensator. Us., Lipa 391.

Vyrovnatelka, y, f., die Ausgleicherin,
Kompensatorin. Us

Vyrovnatelný, ausgleichbar.

Vyrovnati, vyrovnávati = rovným uči-
niti, ebnen, eben o. gerad machen, ausglät-
ten, ausgleichen, kompensiren, berichtigen,
bezahlen, begleichen, wettmachen, ins Reine
setzen, paralysiren, billansiren, gleich machen;
schlichten, beilegen, ausschlichten. — abs.
Kůň má vyrovnáno (má okolo šesti let i. e.
když strana vnitřní zadního zubu výšky
druhých stran dosáhla, ausgleichen). Jg.
Jelen vyrovná (když má dokonalé parohy,
verecken). Us. Již to vyrovnáno. V. Účet,
jest již vyrovnán. Us. Jsme vyrovnáni. Us.

— co: zem, síň, dláždění, Ros., místo, V.,
počet, Berg., cestu, hranici dříví, Us., spor.
Ml. V. kůže, ausstossen. Šp. Motyka a lopata
vše v-á (smrť). Us. Bda. — co, se čím: něco
hoblíkem. V., skutky slovem. Vaň. Trojím
soudem, s trojím právem se v., den Rechts-
streit durch alle drei Instanzen gewinnen.
Č. Jemu se vtipem (rozumem) sotva kdo
vyrovná. Us. Šd. Samojediný více jak do-
statečně vyrovnával se počtem vojskům sa-
ským; Vyrovnávajíce se druhdy knížatům
naším mocí a vážností dáni jsou posléze
v klatbu. Ddk. II. 272., 406. Dluh dluhem v.,
gegenseitige Forderungen compendiren. J. tr.,
Nz. V. něčí spor a hádku bojem. Lpř. J —
kde čím. Deska závažím na druhé straně
vahadla zúplna byla vyrovnána. ZČ. I. 249

— koho komu = rovna učiniti, gleich
machen. Ráj. — se komu. Tomu se nikdo
nevyrovná. Us. Dch. Kdo se mu v-ná? Us.
Šd. Můj rod se tobě v-ná. Er. P. 483. Chu-
dobna, chudobna z chalupečky malej, nevy-
rovnám se já selskej dceři žádnej; Možu sa
vašemu synovi vyrovnať; Má kordolo jako
hiná, žádná se hí nevyruvná. Sš. P. 388.,
542., 715 — se komu nač. Na prácu, na
krásu, to sa mu vyrovnám, na statek, bo-
hatství, to mně není možná. Sš. P. 542. —
se komu v čem, čím: v bohatství, D., bo-

hactvím, gleichen. Us. Tomu muži učeností
nikdo v městě se nevyrovná. Ml. Lehko-
myslník se chce v všem s druhým v. Us.
Tč. Jsme-li vám rovni ve všem ostatním,
chceme se vám i v tom vyrovnati. Shakesp.
Tč. — se komu na čem, šp. m.: čím,
v čem. — co mezi kým: spor. Us. — se
s kým oč = ujednati se, pojednati se, sje-
dnati se, smluviti se, sich mit Jemanden ab-
finden, ausgleichen. J. tr. Sivé oči, sivé,
coby sa zčernaly, coby sa, šohajku, s tvýma
v-ly. Sš. P. 212. — co kdy: spornou věc
při stání. J. tr. — co, se jak: dříví v sáh,
Šp., do sáhu. Co do velikosti se mu v-ná;
Spor mírem v. Us. Dch. Oba knížata v-li se
tady zprostředkováním vážených lidí; Pří-
vrženci hodlají s Otakarem do opravdy se
v. Ddk. IV. 57., VI. 105.

Vyrovnátko, a, n., das Ansreibebrettchen.
Rk.

Vyrovnávací, vyrovnavací, Ausgleichs,
Kompensitions-, Vergleichs-. V. kotouč, ří-
zení, kyvadlo, pošinovadlo, kladivo (Aus-
schlichthammer). Šp. V. zobrazení povrchu
zemského; V. proudění vzdušné. Stč. Zmp.
455., 591. V-cí přístroj, Druckregulator,
klapky (u vodovodu), Drosselklappe, f., das
Drosselventil. Zpr. arch. IX. 125., X. 8.,
Hrm. 32. Buchar široký v. Techn. V. jed-
nání, sněm. Us.

Vyrovnávač, vyrovnávač, e, m. = rov-
natel, der Regulator. — V., das Stosseisen
(der Rothgärber). Šp. — V., druh nebozezu.
N. A. III. 126. — V. u hodináře, die Ab-
gleichstange. Dch. — V. = vyrovnávací kla-
divo, der Ausschlichthammer. Šp.

Vyrovnávadlo, vyrovnávadlo, a, n. =
vyrovnávací stroj, die Ausstossmaschine. Šp.

Vyrovnávatel, vyrovnavatel, e, m., der
Regulator. Vz Vyrovnávač. V. tlaku u mi-
movodu, der Beipassregulator. Šp.

Vyrovnávka, y, f., die Gleiche? V-ky
nad nálepem modraly se z dálí. Sk.

Vyrovniti, il, ěn, ění, vyrovnovati, eben
machen, ebnen. — se kde. Cesta se na
rovině v-ní. Na Ostrav. Tč.

Výrovský, Uhu-. V-ské a kuliší urozen-
stvo. Č. Oh. pís. 63.

Výrový = k výru, k dyměji se vztahující,
Leistenbeule-, Pauken-. V. bylina, dymějova
bylina, bubonium, das Sternkraut. D.

Vyrozbiti, vyrozbíjati, nach und nach
vollends zerschlagen. Na Ostrav. Tč.

Vyrozdírati = pomalu rozedrati, nach
und nach zerreissen. Na Ostrav. Tč.

Vyrozdlabati, vyrozdlabávati, nach und
nach vollends mit den Fingern auseinander
thun. — co: makovice, lusky. Mor. Tč.

Vyrozdmychati, vyrozdmychovati, nach
und nach vollends auffachen. — co čím:
metly zmítáním, aby se jimi na sv. Jana
házelo. Na Ostrav. Tč.

Vyrozdrápati, vyrozdrapovati, nach und
nach vollends aufroissen, aufkratzen. — co.
Kury (slepice) vyrozdrápaly všecky řádky.
Na Ostrav. Tč.

Vyrozdýmati, povyrozdýmati, nach und
nach vollends auseinander blasen. — co kde:
všecky ohně na poli v. Us. Tč.